Suché léto nejvíc zasáhlo mladé lesy, někde nepřežilo 90 procent vysazených stromů

Mladé stromky, které ještě nestačily pořádně zakořenit, patří k největším obětem letošního mimořádně teplého a suchého léta v lesích Olomouckého kraje. Lesníci navíc upozorňují, že následky sucha se mohou naplno projevit až příští rok.

Rozdíly v dopadech sucha ukazuje mimo jiné měřicí síť DendroNetwork, jež pomocí senzorů na kmenech sleduje vodní stres stromů, tedy nakolik jim kvůli nedostatku vody ubývá vláha v pletivech.

Zatímco v Jeseníkách vykazují sledované porosty převážně nízký stres, na Libavé, Olomoucku či v Litovelském Pomoraví dosahuje na jednotlivých stanovištích nadprůměrných až extrémně vysokých hodnot. Vysoký stres síť zaznamenává též například v lesích u Konice na Prostějovsku.

„Letošní horko a nedostatek vláhy se negativně projevily především na úspěšnosti nové výsadby, částečně ale zasáhly také starší porosty,“ popsal mluvčí Vojenských lesů a statků (VLS) Petr Toman.

Divize Lipník nad Bečvou, jež působí v Olomouckém a Moravskoslezském kraji, eviduje téměř osmadvacetiprocentní ztrátu sazenic z letošního jarního zalesňování, tedy přibližně dvanáct hektarů. Náklady na opakované zalesnění odhaduje na milion korun.

Letní sucho v regionu 17 fotografií

Nejcitlivější byly letošní výsadby také u Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL). „Nejvýrazněji byly zasaženy mladé lesní kultury, hlavně letošní jarní výsadby, jejichž kořenový systém dosud není dostatečně vyvinutý, aby dokázal účinně čerpat vláhu z hlubších půdních horizontů,“ uvedl výrobní ředitel Robert Psota.

Zatímco u výsadeb z loňska dosahovaly ztráty šesti procent, u letošní jarní výsadby vzrostly na deset procent. Sucho zasáhlo i porosty založené po předchozí kůrovcové kalamitě.

Výsadby trpí víc než přirozeně rostoucí stromky

Výrazné škody hlásí také město Přerov ze svých lesů ve Staměřicích a Svrčově. Ztráty nově založených kultur odhaduje na 30 až 40 procent, na nejhorších místech uhynulo až 90 procent výsadby.

Podobná situace panuje též v Jeseníkách. Podle Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) trpí suchem nedávné výsadby na kalamitních holinách více než mladé stromky, jež vyrostly přirozeně ze semen. Nejvyšší polohy zatím letošní léto výrazněji nezasáhlo, problémy jsou především v nižších a středních polohách.

„Nejvíc je to vidět východně od Rejvízu. Sucho ale působí kumulativně. Stromy jsou oslabené, a skutečné dopady se tak mohou naplno projevit v dalších letech,“ podotkla mluvčí AOPK Karolína Šulová.

Studny zůstaly po suchém létě bez vody, chyběl i sníh. Obnova může trvat měsíce

Přesto podle odborníků vývoj po mimořádně teplém a suchém létě zatím neznamená opakování rozsáhlé kůrovcové kalamity, jež před lety zcela změnila podobu lesů v kraji.

„Rok 2018 byl extrémní od jara do podzimu, letos začalo extrémní počasí od poloviny června. Výchozí podmínky však byly zásadně jiné,“ nastínila mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Situace s kůrovcem se různí

Kůrovců bylo podle Jouklové před jarním rojením podstatně méně. „I když napadených stromů přibylo, o kalamitu se nejedná,“ ubezpečila.

Rozdíl vidí také AOPK. Rok 2018 byl tehdy už pátým suchým rokem v řadě, dlouhodobý nedostatek vody tak výrazně oslabil smrkové porosty a vytvořil podmínky pro následný rozvoj kůrovce.

Letos od ledna do srpna Lesy ČR v Olomouckém kraji zpracovaly 45 tisíc metrů krychlových kůrovcového dříví, 86 procent množství za stejné období loňského roku. Během léta přesto vznikalo větší množství malých ohnisek napadení, která nyní lesníci vyhledávají a asanují.

Suchou nohou přes plumlovskou přehradu. Z vody vystoupila hráz původního rybníka

Na Libavé VLS označují situaci s kůrovcem za stabilizovanou, arcibiskupské lesy naopak letos zaznamenaly postupný nárůst napadení smrků a více rojení lýkožrouta.

„Pokud dojde k úspěšnému přezimování početné populace a současně budou pokračovat nepříznivé klimatické podmínky, může se tlak kůrovce na smrkové porosty dále zvýšit,“ upozornil výrobní ředitel ALSOL Psota.

Smrky jsou vysazovány dál, ale ve směsích a výše

Od poslední kalamity se změnily i samotné lesy. U Lesů ČR kleslo zastoupení smrku při obnově z někdejších více než 50 procent na letošních 21, listnáče představují 55 procent plánované obnovy.

Smrku se lesníci nevzdávají, využívají jej ale více ve směsích a ve vyšších polohách, kde pro něj zůstávají vhodnější podmínky. Například VLS jej dál považují za perspektivní na náhorních rovinách Oderských vrchů. Při obnově kalamitních holin na Libavé téměř vždy využívaly nejméně tři druhy dřevin a podporovaly přirozenou obnovu.

„V současné době, kdy se velice změnila druhová pestrost porostů ve prospěch listnatých dřevin, můžeme říct, že nám rozpad porostů již nehrozí,“ uvedl Toman.

Farmáři nemají krmivo, někde vybíjejí stáda. Problém je i propad cen mléka a masa

Podle AOPK druhově a věkově pestré porosty tvořené dřevinami vhodnými pro dané stanoviště snášejí sucho lépe. Stromy využívají různé vrstvy půdy, vytvářejí příznivější mikroklima a ztráta jednoho druhu neznamená rozpad celého porostu. Nejzranitelnější jsou naopak stejnověké smrkové porosty na nevhodných stanovištích.

Část takových smrčin v nižších polohách Jeseníků už po kalamitě z roku 2018 zmizela a na jejich místě dnes roste mladý a často druhově pestřejší les. Pokud ale bude sucho pokračovat přes zimu do jara, může se podle AOPK hranice nadmořské výšky, kde je smrk vystaven stresu, posunout výše.

Definitivní účet za letošní sucho tak odborníci poznají až s odstupem času. „Riziko napadení kůrovcem v příštím roce nepochybně stoupne,“ podotkla Jouklová.

Také podle VLS se mohou následky naplno ukázat až na jaře 2027, zejména pokud přijde další mírná a na srážky chudá zima.