Noclehárny v Olomouckém kraji nestačí, na volná lůžka mají pořadníky

Ani místo na přespání už nemusí být samozřejmostí. Olomoucký kraj se potýká s rostoucím počtem lidí bez domova, noclehárny narážejí na své limity a na uvolnění lůžka v azylovém domě se čeká v pořadníku. Jenže ani úspěšné zvládnutí krizové situace ještě neznamená, že má člověk kam jít dál. Dostupné bydlení zůstává pro řadu lidí nedosažitelným cílem.

„Kapacity našich nocleháren jsou velmi přeplněné, což v minulosti nebývalo. Jednáme proto s krajem o navýšení, konkrétně noclehárny pro muže. Navíc jediná olomoucká noclehárna pro ženy, která bývá plná hlavně přes zimu, se letos za hranici svých možností dostala už během léta. U azylového domu pak existuje pořadník zájemců čekajících na uvolnění lůžka,“ upozorňuje vedoucí Střediska pro lidi bez domova Charity Olomouc Alexandr Dvořák.

6 fotografií

Rostoucí tlak potvrzují také data hejtmanství. Osm nocleháren v regionu využívá stále více lidí. Za posledních pět let jejich počet vzrostl zhruba o třetinu a loni poprvé překročil tisícovku. Lůžek přitom za stejnou dobu přibylo jen 13. Výsledkem je stále častější odmítání zájemců kvůli plné kapacitě. Jen loni noclehárny nevyhověly ve 474 případech, tedy téměř pětkrát častěji než o rok dříve. Devět z deseti těchto případů připadalo na Olomouc.

Podobná situace je i v azylových domech. „V Olomouckém kraji funguje 21 azylových domů s celkem 931 lůžky. Loni jejich služby využilo více než 1 500 lidí, tedy nejvíce za posledních pět let. Kvůli naplněné kapacitě jsme jich museli zároveň 615 odmítnout. Na konci roku pak kraj evidoval dalších 620 žádostí v pořadnících,“ shrnuje mluvčí hejtmanství Eva Knajblová.

Nemají kam jít, získat byt je skoro nemožné

Problém ovšem nekončí získáním místa v azylovém domě. Část klientů podle zástupců kraje zůstává v systému sociálních služeb dlouhodobě právě proto, že nemá kam odejít. „Sociální služby mohou lidem pomoci stabilizovat jejich situaci a připravit je na samostatné bydlení, bez reálně dostupných bytů však jejich možnosti narážejí na své limity,“ uvádí mluvčí Olomouckého kraje.

Populace stárne, věk bezdomovců klesá, upozorňuje nový šéf olomoucké charity

Právě možnost získat bezpečné bydlení, které je zároveň finančně únosné, považuje za jednu z největších překážek při návratu klientů k běžnému životu také vedoucí charitního Střediska pro lidi bez domova. „Důstojné a ekonomicky dosažitelné bydlení je pro nízkopříjmové lidi jen obtížně dostupné,“ míní Dvořák.

Charita ve svých nízkoprahových službách v posledních letech zaznamenává také mírný nárůst mladších klientů. Pracovníci se setkávají například s lidmi, kteří odešli kvůli konfliktům z rodiny, nějakou dobu dokázali bydlet na ubytovně, ale následně zjistili, že nemají kam pokračovat ani kam se vrátit.

Obyvatelé Olomouce často své stížnosti míří na lidi bez domova. Nejvíc hlášení strážníci zaznamenali v souvislosti s třídou 1. máje a blízkým okolím.

„V Nízkoprahovém denním centru Charity Olomouc přibylo prvních kontaktů s lidmi do 40 let mezi roky 2024 a 2025 ze 67 na 104, tedy o 55 procent. Zatímco předloni tvořili 39 procent nově příchozích, loni už jejich podíl dosáhl 49 procent. Nejvýrazněji roste skupina od 27 do 40 let,“ doplňuje vedoucí Střediska pro lidi bez domova. Vysokou poptávku po pomoci v nouzi potvrzují také čísla olomouckého magistrátu.

Od začátku letošního roku se na městské Kontaktní místo pro bydlení obrátilo 139 nových zájemců a pracovníci zaznamenali více než tisíc kontaktů. Od jeho otevření na začátku roku 2024 pracovali s 850 různými klienty.

Plný pořadník

Získat městský sociální byt přitom není jednoduché. Aktuálně o něj žádá kolem 350 lidí. „Od začátku letošního roku se do sociálních bytů nastěhovalo 12 domácností. Další tři získaly bydlení určené mladým, 33 byt pro seniory a tři bezbariérový byt. Přes šest stovek lidí je navíc v pořadníku na byty zvláštního určení pro seniory a zdravotně postižené. Současné kapacity rozhodně dostatečné nejsou,“ připouští vedoucí odboru sociálních věcí olomouckého magistrátu Michal Majer.

Rodina studenty nepřeplatí. Olomouc mění politiku, chce zpřístupnit bydlení

Každoročně proto město chce z běžného bytového fondu vyčleňovat zhruba 15 až 20 bytů pro sociální a dostupné bydlení. Další mají vzniknout rekonstrukcí Hauenschildova paláce v centru či v Jánského ulici, kde město připravuje také nový azylový dům pro rodiny. Ani získání peněz na počáteční náklady však podle magistrátu samo o sobě problém neřeší. „Člověku odcházejícímu z azylového domu může se složením kauce pomoci mimořádná okamžitá podpora od úřadu práce, případně některé nadace. Klientům také doporučujeme dlouhodobou spolupráci se sociální službou. Závažná bytová nouze je málokdy izolovaným problémem a člověk vyžaduje komplexní výpomoc,“ upozorňuje Majer z odboru sociálních věcí.

Lokality s největšími potížemi

Problém navíc není po regionu rozložen rovnoměrně. Podle výzkumu společnosti SocioFactor z roku 2025 připadalo v kraji 91,6 člověka bez střechy nad hlavou na sto tisíc obyvatel, což bylo méně než celorepubliková hodnota 107.

„Asi bychom byli pod mostem.“ Lidem v nouzi pomáhá nový projekt sehnat bydlení

Mnohem vyšší čísla však vykazovaly správní obvody Uničova na Olomoucku, kde podle studie připadá zhruba 147 lidí bez střechy nad hlavou na sto tisíc obyvatel. Následuje Olomoucko se 125 a Jesenicko se 107 lidmi. V širší bytové nouzi, která zahrnuje také nejisté či nevyhovující bydlení, vyčnívaly dále Hranicko, Přerovsko a Šternbersko.