Dějinné zvraty autoři zkoumají na vybraných zámcích, které s jednou výjimkou přežily do dnešních dnů.

„Důraz klademe hlavně na období druhé poloviny 20. století. Zároveň prezentujeme nové způsoby řešení další existence a využití těchto zámků,“ říká hlavní autorka knihy Romana Rosová z ostravské pobočky Národního památkového ústavu.

Proč ta publikace vznikla?
Je to jeden z výstupů výzkumného projektu na podporu národní a kulturní identity s názvem Zámky v krajině moravskoslezského pomezí financovaného ministerstvem kultury.

Lidé Ostravu milují, proto hledají její historické kořeny, říká Petr Lexa Přendík

Jak jste zámky vybírali?
Rozdělili jsme je do tří skupin, které mají vždy společného jmenovatele. Jedna představuje ty zámky, jejichž budoucnost je nejasná a nejistá. Tam jsme zařadili Chotěbuz, Kunčice a Neplachovice. Pak jsou to zámky, které již mají jasnou a fungující náplň – Stará Ves nad Ondřejnicí, Kunín a Hošťálkovy. Třetí skupinu tvoří ty, které náplň aktuálně hledají. Do této části s názvem Nadějné vyhlídky jsme zařadili zámky Janovice, Bílovec a Dívčí Hrad.

Proč se zabýváte zámkem v Kunčicích, který už neexistuje a na jeho místě stojí průmyslová hala?
Chtěli jsme ukázat, jak to taky může dopadnout. Zámek v Kunčicích, který se ještě za komunistického režimu různě využíval, mimo jiné jako ubytovna pro dělníky z Nové huti Klementa Gottwalda nebo sklad, zanikl paradoxně až po pádu totality. Získali jej poslední majitelé – bratři Pravdovi, kteří byli odsouzeni v politických procesech do vězení. Po rehabilitaci a restituci však zámek prodali. Bohužel se dostal do rukou spekulantů, kteří neměli žádný zájem ho opravit.

23 fotografií

Ruinu zámku v části Českého Těšína Chotěbuzi jste vybrali z jakého důvodu?
Vlastníkem je teď obec, která se snaží zámek zabezpečit a hledá možnosti, jak by mohl fungovat dál. Podle odborníka na statiku je možná oprava, což ale samozřejmě záleží na penězích. Lze také uvažovat o variantě zakonzervované ruiny, která může být taky turisticky atraktivní. Je to příklad zámku se zatím nejistou budoucností.

Co si můžeme představit pod novými přístupy k prezentaci zámků?
Dnes hrady a zámky často při prohlídkách prezentují mobiliář, který pochází z úplně jiných objektů i regionů. To se ale návštěvníci většinou vůbec nedozvědí. Po 2. světové válce se hodnotné konfiskované předměty soustředily do takzvaných svozových objektů a pak se jimi vybavovaly zámky určené k prezentaci. Často se ale v průběhu zajištění mobiliáře mnohé rozkradlo a zašantročilo. Tak se stalo třeba to, že část cenného vybavení ze zámku v Janovicích byla nalezena v roce 1949 na nádraží v Mělníku. Snažíme se, aby se tato kapitola dějin dostala více do povědomí. Zároveň propagujeme prezentaci historie zámků třeba i formou nových metod.

Romana Rosová je hlavní autorkou knihy Místa skrytých příběhů. (26. leden 2026)

Můžete to přiblížit?
Příkladem je expozice v zámku v Bílovci, kde na právě probíhající výstavě představujeme také vývoj tohoto barokního objektu v době renesance. Je tam třeba 3D model hradu z té doby, do kterého mohou návštěvníci virtuálně vstoupit. Při archeologických výzkumech se našly mimo jiné pozůstatky renesanční kuchyně, což bude využito i pro prezentaci historické gastronomie. Na tom spolupracujeme s kolegy ze Slezské univerzity v Opavě, kteří se zabývají kulinárním dědictvím.

Jaké budou další výstupy zámeckého projektu?
Mimo jiné to bude třídílný dokumentární film, který v letošním roce natočíme ve spolupráci s kolegy ze Slezské univerzity v Opavě.