Deset věžáků v údolí mezi lesy? Investor plánuje stovky bytů, místní se toho obávají

Příležitost, jaká se podle některých nemusí dlouho opakovat, stojí před Adamovem na Blanensku. Ve zhruba pětitisícovém městě ležícím na hlavním koridoru z Prahy do Brna plánuje investor proměnit část starých strojíren v novou čtvrť s desítkou bytových domů. Část místních však s podobou projektu nesouhlasí a poukazuje i na související negativa. Založili spolek Za klidný Adamov a chystají se mimo jiné vytvořit petici.

Vlastní plány představil investor občanům Adamova v létě. Hodlá stavět na místě průmyslového komplexu mezi ulicemi Nádražní a Osvobození u řeky Svitavy, kde stojí staré strojírenské haly. Místo nich má vzniknout deset desetipatrových domů. V jejich přízemí mají být provozovny přístupné z ulice.

21 fotografií

Ve zhruba 600 bytech by nový domov našlo přibližně 1 200 lidí, čímž by počet obyvatel Adamova vzrostl o čtvrtinu. Plány počítají se 650 parkovacími místy pod zemí a dalšími desítkami stání na povrchu.

Místní chtějí nižší domy

Podle spolku se navrhované bytové domy do Adamova sevřeného v úzkém údolí mezi lesy nehodí.

„Plánovaná výška a rozsah nové zástavby nejsou přiměřené místu, do kterého má být zasazena. Deset desetipatrových bytových domů přinese velmi hustou koncentraci obyvatel na malém území. Sídliště o takovém rozměru nepatří do malého města, nýbrž je typické pro velké městské aglomerace typu Praha, Brno, Ostrava,“ tvrdí předsedkyně spolku Eva Csaderová.

Adamov budoucnosti? Dnes nepříliš vzhledné průmyslové městečko poblíž Brna by mohlo dostat novou tvář. Část průmyslového komplexu hodlá investor proměnit na novou obytnou čtvrť pro 1 200 lidí. (vizualizace z června 2026)

Přestože leží uprostřed krásné přírody poblíž Moravského krasu, nemá Adamov nejlepší pověst. V posledních letech se panelákové město snaží svou image vylepšit.

Maximální výška domů má být podle iniciativy pět pater, aby budovy lépe zapadly do údolí a nenarušovaly ráz okolní krajiny. Část obyvatel, zejména z okolí ulice Osvobození, má obavy také ze zastínění zahrad a narušení soukromí.

Kritické otázky se týkají i délky výstavby, někteří místní se obávají, že budou v blízkosti staveniště žít řadu let. Lidem ve spolku vadí také nedostatek informací a příliš rychlý postup bez dostatečné transparentnosti.

Z „města hrůzy“ nová perla. Strojírny v Adamově chtějí přestavět na obytnou čtvrť

Obávají se rovněž dopadů na dopravu, a to jak během výstavby, která je rozplánovaná až na 15 let, tak po nastěhování nových obyvatel. Očekávají zvýšení provozu a prohloubení problémů s parkováním. Upozorňují také na nutnost vypořádat se s ekologickou zátěží po někdejší těžké průmyslové výrobě. Zatím podle nich není jasné, jaké znečištění by se mohlo v lokalitě pod povrchem nacházet.

„Máme hodně otazníků. Snažíme se dostat k informacím, po městu budeme oficiální cestou požadovat podklady. Vše se děje v rychlosti, která je z našeho pohledu zarážející. Chceme, aby se nic nezanedbalo, postupovalo se v součinnosti se studiemi, byly splněny stanovené požadavky a nedošlo k ovlivnění někoho něčím,“ zdůrazňuje Csaderová.

Radnice prověřuje dopady a vyjednává podmínky

Podle starosty Adamova Romana Piláta (nez.) se záměr posuzuje komplexně. „Vznikají různé analýzy, které záležitost řeší ze všech stran – od infrastruktury, přes školství až po veřejný prostor. Míra komplexnosti zkoumání jednotlivých oblastí je skutečně veliká. Důležité je, aby projekt byl udržitelný i za 20, 30 let,“ vysvětluje s tím, že důležitá je pochopitelně i ekonomická stránka záměru.

Studií prověřují například dopravní zatížení, kapacitu kanalizace, spotřebu pitné vody a možnosti zásobování teplem. Radnice zvažuje také dopady na školství a další služby, které by mohly potřebovat větší kapacitu, pokud do Adamova přibudou stovky domácností.

Nabízenou možnost výstavby moderní čtvrtě označuje Pilát za obrovskou příležitost pro město, které se dlouhé dekády příliš nerozvíjí. Ostatně Adamov z pohledu některých působí dojmem, jako by se tam před lety zastavil čas. Cestující z vlaku spatřují tovární areály a nad nimi ve svahu zástavbu včetně výrazných paneláků z dob socialismu.

Důležitým bodem jednání je plánovací smlouva mezi městem a investorem. Ta má stanovit podmínky, za nichž by se projekt mohl uskutečnit, a vymezit příspěvky investora na potřebnou infrastrukturu. Konkrétní podoba smlouvy se teprve připravuje. Podle vedení města musí být jasné, jak se investor podělí o náklady, které by rozsáhlá výstavba mohla přinést. Nové byty by totiž znamenaly nejen příjmy a oživení města, ale také větší nároky na dopravu, technické sítě a veřejné služby.

„Probíhají tvrdá vyjednávání ohledně plánovací smlouvy. Jako zástupci Adamova se musíme na záležitost dívat pohledem celého města a zvažovat, co mu přinese. Nejde o projekt satelitního městečka na zelené louce, ale o záměr u Svitavy, který by znamenal velkou změnu pro celé údolí. Musíme přemýšlet 20, 30 let dopředu,“ podotýká Pilát.

Nová čtvrť má zpřístupnit řeku

Z pohledu města je důležité, aby v nové čtvrti vznikl veřejný prostor, který dnes v Adamově chybí. A investor tímto směrem přemýšlí. Chtěl by zpřístupnit řeku a vybudovat náplavku, která by obyvatelům nabídla nové místo k odpočinku a setkávání.

Velká výstavba by vedla k nárůstu obyvatel Adamova o čtvrtinu. Nové domy by přitom vznikaly postupně. „V návrhu však počítáme s tím, že by prostor mohl začít fungovat už od prvních tří věží, aby si noví obyvatelé nepřipadali jako na staveništi, ale byl to funkční celek,“ uvedl už dřív brněnský architekt Ondřej Chybík, který pro investora zpracoval studii a vizualizace projektu.

Aby nová čtvrť mohla vůbec vzniknout, je potřeba nejdřív změnit územní plán města, který danou lokalitu dosud vymezuje pro těžký průmysl. Změnu umožňující postavit obytnou čtvrť musí schválit adamovští zastupitelé. Město si díky tomu může při přípravě projektu vyjednat podmínky budoucí výstavby.

Pro Adamov jde o rozhodnutí s dlouhodobými důsledky. Nová čtvrť by mohla změnit podobu průmyslového areálu i celého údolí podél Svitavy. Zároveň by ale znamenala výrazný nárůst obyvatel a nové nároky na městskou infrastrukturu. O konečné podobě záměru tak rozhodnou nejen plány investora, ale také výsledky odborných posouzení, vyjednané podmínky a hlasování zastupitelstva.