Jedna herečka musela na psychoterapii, říká režisérka o seriálu My nejsme sekta

Může se to stát i vám, to je podtitul nového primáckého seriálu My nejsme sekta, který otvírá téma psychické manipulace a jejich následků. Scenáristka a režisérka Andrea Sedláčková prozradila, že se inspirovala skutečnými událostmi a snažila se najít porozumění pro postavy seriálu, který bude na prima+ od listopadu.

O čem je seriál My nejsme sekta?
Seriál My nejsme sekta je fiktivní příběh, který čerpá inspiraci z různých mediálně známých případů z Česka i ze zahraničí, a to i z příběhu takzvané kutnohorské sekty, která v sobě naplňuje všechny typické znaky, jak taková uskupení fungují. Konkrétní osobní příběhy seriálových postav, které se v seriálu odehrají, jsem ale jako autorka vymyslela, nejedná se o zachycení skutečných událostí.

57 fotografií

Například?
Hlavní je postava advokátky v podání Tatiany Dykové. Je přidělena ex offo k případu, který se snaží postupně rozplést, zároveň sledujeme její soukromý život, komplikovaný vztah s dcerou a milostnou linku s vyšetřovatelem případu, kterého hraje Petr Lněnička. Důležitou rolí je státní zástupkyně, ztvárněná Zuzanou Stivínovou, která se dívá na kauzu z druhé strany.

Tatiana Dyková a Petr Lněnička v seriálu My nejsme sekta (2026)

Jak jste spokojená s hereckým obsazením?
Mám veliké štěstí, že všichni herci, na které jsem obrátila, roli přijali, například Matěj Hádek, Ivana Chýlková, Sarah Prachařová, a jak už jsem zmiňovala, Tatiana Dyková, Zuzana Stivínová a Petr Lněnička. Byla to skvělá spolupráce a všichni točili s obrovským nasazením.

O čem je seriál především?
Seriál by měl být hlavně zamyšlením, jak vidíme spravedlnost, co to vůbec v tak výjimečném kontextu je. Někdy lidé, kteří jsou souzeni za vážný trestný čin, jsou současně jeho obětmi. Je to příběh o manipulaci, o tom, jak lidé jako vy nebo já mohou podlehnout naprosto neracionálním narativům, které je mohou dovést k extrémnímu jednání.

Zuzana Stivínová v seriálu My nejsme sekta (2026)

Co pro vás při psaní scénáře bylo nejdůležitější?
Když jsem přemýšlela nad tím, jak téma uchopit, bylo pro mě strašně důležité, aby seriál nebyl jen o životě v sektě, ale také o tom, co se děje, když se případ dostane k soudu, a jak se na něj společnost dívá. Chtěla jsem, aby tam pohled jednak advokátky, jedné z hlavních postav, která svého klienta podporuje a fandí mu, ale také pohled vyšetřovatele, který je víceméně nezúčastněný, a státní zástupkyně, která reprezentuje spravedlnost.

Pro mě bylo strašně důležité, abychom se na ten příběh dívali i z hlediska spravedlnosti trestu. Někdy nám totiž i trest za vraždu může připadat nespravedlivý, když je evidentní, že byla spáchána pod vlivem manipulace a nátlaku nebo že pachatelé nebyli zcela příčetní. Zároveň jsem si říkala, že bude zajímavé klást si otázku, zda je takový trest skutečně spravedlivý, nebo ne.

Odsouzené za smrt vůdce sekty jsou venku. Nejvyšší soud přerušil jejich tresty

Proč jste neoslovila i oběti právě takzvané kutnohorské sekty?
Nechtěla jsem se s nikým z protagonistů z jakékoli sekty, nejen z kutnohorské sekty, setkat právě proto, že jsem nepsala příběh konkrétních lidí. Proto jsem ani nikdy nenavštívila žádné z veřejných stání soudního procesu, nechtěla jsem být ovlivněná jejich osudy, tvářemi. Rozhodla jsem se, že pro inspiraci budu vycházet pouze z veřejných zdrojů, tedy z článků, které o kauzách vycházely, a tudíž z informací, které byly dostupné v novinách, televizi, rozhlase. Chápu, že se jednalo často události, které by protagonisté sekt nejraději vymazali ze svých životů, ale byli nuceni o nich před soudem, a tudíž před celou společností, vyprávět.

Matěj Hádek v seriálu My nejsme sekta (2026)

Jak moc bylo pro vás těžké to téma uchopit?
Bylo to těžké v několika rovinách. Nejprve šlo o to, jak celý seriál koncipovat. Rozhodla jsem se, že každý díl bude věnován jedné nebo dvěma postavám a budeme sledovat jejich osudy i to, jak se zaplétaly do sekty. Některým se podařilo odejít, jiní bohužel guruovi zcela podlehli, což je dovedlo až k tragickým koncům. Samotné psaní bylo dlouhé, seriál jsem psala asi rok. Hodně jsem také studovala materiály k tomuto tématu, protože jsem se mu takto podrobně nevěnovala, ale vždycky mě zajímalo. Opravdu jsem chtěla, aby psychologie postav byla hluboká a aby každá z nich byla něčím symbolická nebo zastupovala určitý typ lidí, kteří se v sektách objevují.

Další výzvou bylo samotné natáčení, protože se v seriálu odehrávají i poměrně drsné scény. S herci jsme proto hodně zkoušeli předem a podrobně jsme mluvili o postavách i situacích. Díky tomu jsme pak byli na place připraveni. I tak si ale myslím, že když jsme se večer vraceli domů, byli jsme rádi, že jsme zase v normálním světě a nemusíme zůstávat ve světě manipulace.

Sarah Prachařová v seriálu My nejsme sekta (2026)

Ten příběh, nebo respektive ty charakteristické rysy, které se objevují ve všech sektách, tak ty můžeme najít i v seriálu My nejsme sekta?
Když jsem začala psát scénář, tak jsem studovala, jak vlastně to v těch sektách probíhalo. Zabývala jsem se například případem ve Francii, kde došlo k hromadné sebevraždě 55 lidí, nebo případem americké sekty vedené indickým guruem, v níž docházelo k hromadnému znásilňování, v Chile byla sekta, v níž bylo zavražděno novorozeně.

Když si tyto příběhy shrneme, často se v nich opakuje podobný mechanismus. Na začátku stojí člověk, který má údajně léčitelské schopnosti. Lidé, které vyléčí, tak ho začnou považovat za Boha. On sám tomu uvěří, vystoupí na jakýsi piedestal a uvědomí si, že má moc. Velmi často ji využívá k finančnímu nátlaku a začne na lidech vydělávat, ale mnohdy může dojde k fyzickému nátlaku. Dochází například ke znásilňování nebo k tomu, že se z členů sekty stávají sluhové, kteří pokud neposlouchají, tak jsou fyzicky trestáni. Potom někdy dojde k činům, které už zcela překračují hranice lidské představivosti, k extrémním projevům násilí.

Nekončí to tak vždycky, ale občas bohužel to tak skončit může. A právě to mi na celém tématu připadá děsivé. V České republice je mnoho sekt, které fungují relativně mírumilovně, ale člověk nikdy neví, kdy se situace změní.

Andrea Sedláčková

Pro některé herce je náročné vystoupit ze své role. Jak moc náročné to bylo pro vás? Oprostit se po natáčení od toho všeho.
Byla tam i herečka, která mi říkala, že potom musela podstoupit psychoterapii, kterou absolvuje běžně, ale tentokrát se zaměřili právě na toto téma. Herci totiž někdy do svých rolí proniknou natolik, že s nimi potom žijí ve dne v noci. Myslím ale, že jsou i herci, kteří to mají úplně jinak, soustředí se na danou chvíli a dokážou se vrátit do normálního života a pak zase hned naskočit do role.

Režisér to má tak, že se natáčí dvanáct hodin denně, ale ve skutečnosti natáčení zabere i patnáct hodin denně, a to šest dní v týdnu. Když jsem pak přišla domů, jen jsem připravovala následující natáčecí den a potom padla do postele. Naštěstí se to na mně nijak výrazně neprojevovalo, protože jsem prostě potřebovala vydržet. Fyzicky.

V seriálu My nejsme sekta je hlavním tématem manipulace. Zažila jste vy někdy manipulaci?
Napsala jsem knížku, která se jmenuje Téměř nesmrtelná láska. Je právě o manipulaci ve vztahu, o toxickém vztahu. Knížka má asi 500 stránek, takže jsem to, myslím, poměrně dobře popsala. Určitě jsem přitom čerpala i z nějaké osobní zkušenosti.

My nejsme sekta Šestidílné psychologické drama vypráví příběh advokátky Denisy (Tatiana Dyková), která přebírá obhajobu mladé veterinářky Martiny (Sarah Prachařová) obviněné z vraždy. Zpočátku jednoznačný případ se postupně mění v mnohovrstevnaté pátrání po pravdě a odhaluje fungování manipulativního uzavřeného společenství, jehož vliv dokáže zásadně proměnit lidské myšlení i morální hranice. Společně s Denisou diváci pronikají do světa psychické manipulace, zneužívání důvěry a vztahů vystavěných na bezpodmínečné poslušnosti. Každé nové odhalení zpochybňuje dosavadní jistoty a otevírá otázky, kde končí svobodná vůle, začíná manipulace a zda může být člověk zároveň pachatelem i obětí. Děj zasazený do oblasti Bíliny a jejího okolí dodává příběhu autentickou atmosféru regionu, v němž se osudy jednotlivých postav nevyhnutelně prolínají. Seriál nabízí napínavý kriminální příběh, ale především citlivě zkoumá témata psychické manipulace, odpovědnosti, spravedlnosti i křehkosti lidské psychiky a ukazuje, že podobným mechanismům může podlehnout prakticky kdokoli.