Nastupující čtyřicítku docela prožívám, říká herečka Anežka Rusevová
Herečka Anežka Rusevová (39) brzy oslaví životní jubileum a už se těší na oslavy, které podnikne s přáteli. Oslavovat bude hlavně život i úspěch, který za sebou má v Německu, kde si splnila jeden ze snů, na nějž bude do konce života vzpomínat. „Kdybych už nikdy nic nenatočila, z této role budu mít navždy obrovskou radost,“ říká.
Brzy oslavíte čtyřicítku. Bilancujete?
Já vlastně bilancuji docela často. Koncem roku nebo po Novém roce každý rok. Vždy si procházím, co jsem dokázala nebo nedokázala, co bych ještě dokázat chtěla, co si přeji. A teď tu čtyřicítku docela prožívám. Na jaře jsem z toho byla nějaká taková špatná, jak se to začalo blížit. Takže ne, že by mě to nechávalo úplně chladnou. A hlavně mi ten věk přijde v mém případě naprosto surreální, protože mám stále pocit, že jsem ještě dítě. Sice takové přerostlé, někde zapomenuté, ale v duchu dítě. (smích) Zrovna nedávno jsem psala své kamarádce, jestli je ještě na můj věk důstojné dělat to, co dělám. Ale já už jsem zkrátka taková.
A plánujete to nějak oslavit?
Plánuji a těším se na to. Společně s přáteli pojedeme do Berlína, kde se setkáme ještě s nějakými kamarády, kteří v Berlíně žijí, a uděláme tam takovou hezkou menší oslavu. Zrovna to organizuji, ale nedá se úplně říct, že to stíhám. (smích) A pak plánuji takový větší večírek v říjnu. Jsem hodně společenský člověk, jsem ráda mezi lidmi a miluji večírky, těch není nikdy dost. Tak si ty narozeniny takto prodloužím. Mám ráda, když se lidé sejdou, jsou pohromadě a užívají si společně strávený čas. Vnímám to jako oslavu života.
Máte pocit, že si dokážete nyní užívat života víc, než tomu bylo třeba ve dvaceti?
Zrovna nedávno jsem nad tím přemýšlela. A dospěla jsem k závěru, že jsem si dokázala užívat života vždy. Uvědomuji si každou hezkou chvíli a snažím se ji prožít, nezapomenout ji. Ale ještě bych měla zapracovat nad tím, když se mi něco povede. Abych si i to uměla užít.
Jste šťastná?
Jsem. Od léta ten pocit mám a opravdu mohu říct, že jsem teď šťastná. Dost věcí se mi podařilo, dotáhla jsem rozpracované věci. A mám radost ze svých úspěchů.
Málokdo asi ví, že jste kromě Česka úspěšná i v Německu. A to konkrétně díky roli v německém historickém filmu Block 10. Jak velkou radost jste z této spolupráce měla?
Pro mě to bylo absolutní wow. Splněný sen. A moc ráda o tom mluvím, protože si myslím, že celkově to dílo si zaslouží nějakou větší medializaci. Je to těžké téma, které se týká nacistické Osvětimi. Na začátku června měl film premiéru v Mnichově, zatím netuším, jestli se v nejbližší době dostane do Čech, ale rozhodně stojí za shlédnutí. Teď půjde do kin v Německu. Je to spíš artový film, ale to téma je i po letech stále velmi silné. A mám za to, že by to měli vidět i mladí lidé, kteří možná už v dnešní době o tom nemají tolik povědomí.
Zasáhlo vás to osobně nějak?
Dost mě to překvapilo. Samozřejmě se o holokaustu člověk učí ve škole, ale nezkoumá to do hloubky, nepídí se po tom. A já jsem to téma nějak zvlášť nevyhledávala, nečetla jsem do té doby nějakou literaturu, příběhy lidí. A po tom natáčení si říkám, že by se o tom mělo mluvit, aby se na ty strašné příběhy nikdy nezapomnělo. A myslím si, že by film mohl zaujmout mladší generace, které se asi nepodívají na historický snímek natočený před čtyřiceti lety, toto by je mohlo vtáhnout. Ale je potřeba myslet na to, že je to velmi naturalisticky točený film a krutý. Taková ta doba bohužel byla. Konkrétně jde o příběhy žen, na kterých byly páchány pokusy se sterilizací v bloku 10 v Osvětimi.
Vnímáte tuto roli jako zatím takový největší úspěch?
Absolutně. Já jsem si ani nemyslela, že by se mi někdy něco takového poštěstilo. Věřím, že to tedy není poslední taková příležitost. (smích) Když měl v Mnichově film premiéru, užívala jsem si, že jsem si poprvé mohla na ten červený koberec vzít róbu, nalíčit se, upravit se. Bylo to krásné. A i kdybych už nikdy nic takového nezažila, neměla takovou premiéru, tak bych jen chtěla říct, že mě těší, že jsem to alespoň jednou dokázala.
Věřím, že jste se cítila skvěle i díky proměně, kterou máte za sebou..
Já jsem vlastně začala s tím hubnutím asi před pěti lety už. Takže to není nic čerstvého, ale cítím se skvěle. Sem tam mi to uteče, ale snažím se držet si tu váhu dál, abych se cítila dobře. Zhubla jsem vlastně dvacet kilo díky dietě a celkově změně životního stylu. Zjistila jsem během těch posledních let, že je to vlastně takový nekonečný boj. Ono se to plíživě vrací, musíte to mít pod kontrolou. Je to těžší i s tím naším povoláním, protože často nelze dodržovat pevný režim. Zároveň ženy řeší ještě cyklus, takže je to tak trochu takový běh na dlouhou trať.
Teď jste stále v jednom kole. Navíc vás čeká nová role ve hře Pýcha a předsudek (nebo tak něco). Těšíte se?
Těším se moc, protože vedle sebe budu mít samé skvělé ženy, se kterými se znám už delší dobu a je mi s nimi dobře. A celkově se mi líbí ta hra už od prvního přečtení. Je v ní velmi inteligentní humor, je zábavná. A zároveň je to trochu něco jiného, než na co jsou všichni zvyklí z té nechvalně známé knihy, která byla pro hru předlohou. A navíc je tam bonus v podobě písniček, kterými je ta hra protkaná, takže já se těším! Rozhodně se na nás do Divadla Radka Brzobohatého přijďte podívat.
Co vnímáte v životě jako největší výzvu?
Asi aby se povedlo to, na čem pracuji. Aby měla hra, seriál nebo film úspěch. A vždy je pro mě výzva, aby ze všech těch projektů bylo cítit, že to dělám s radostí. Vždy do toho vložím kus sebe, spoustu své energie a záleží mi na tom, aby se to pak divákům líbilo. Aby z toho i oni měli radost.
A co dělá radost vám?
Já mám největší radost, když se lidem líbí má práce, když mohu říct, že jsem všechno udělala dobře. A pak když mohu vyrazit někam na dovolenou, odpočinout si, plavat v moři a jen tak prostě být. Takový ten bezstarostný pocit. Teď budu mít asi náročnější rok, než jsem původně plánovala, ale vždy se snažím najít si čas na odpočinek.
A prožíváte ty chvíle sama nebo s někým?
Já jsem delší dobu single. Mám za sebou vztahy, které nevyšly, a říkám si, že být s někým jen kvůli tomu, abych s někým byla, nemá smysl. Nebráním se novému vztahu, ale zároveň vůbec na nic netlačím. Můj osobní život se hodně točí okolo mé profese, protože je opravdu má práce zároveň i mým koníčkem.
Jaká je vlastně Anežka Rusevová v soukromí?
Ráda tráví čas s přáteli, ráda cestuje, ráda chodí na houby. (smích) Naposledy jsem tedy na chalupě byla v srpnu v největších vedrech, takže jsem nic nenašla. A samozřejmě v soukromí trávím i dost času se svým zvířectvem. Většinou srším pozitivní energií, ale samozřejmě jsem také jen člověk, takže mě někdy popadají chmury. Ale zase nejsem ten typ člověka, co by se natáčel se slzami na Instagram, protože mám za to, že to nikoho zajímat nebude. Zároveň je dobré občas zmínit, že i my herci jsme také jen lidi.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvDalší zprávy
Tomáš Matonoha: AZ kvíz je pro mě Aleš Zbořil a StarDance zase Marek s Terezou
Máme takovou jinou komunikaci, říká Anna Polívková o italském manželovi




