Role lékařů mě těší. Ale zajímalo by mě, jestli bych přesvědčil i jako kretén, říká Zach
I když jeho seriálové postavy nejsou vždy černobílé, v životopise by mohl mít klidně napsáno: povolání – klaďas. „Popravdě bych si hrozně rád zahrál i nějakého podivína, záporáka, gaunera… Zkrátka něco temnějšího. Chtěl bych ukázat i jinou svou polohu,“ usmívá se herec Roman Zach. Jakou radu dostal od svého hereckého učitele Borise Rösnera? A jak vznikala jeho nová hra Prádelna v Brooklynu?
Znám vás hlavně v seriózních rolích a působíte na mě vyloženě jako typ kladného hrdiny.
A myslíte, že je to spíš výhoda, nebo ne? (smích) Já to často vnímám tak, že když o mně někdo mluví, shrne to slovem: „charismatický“. A tenhle přívlastek se opakuje pořád dokola. Těžko se od toho utíká. Je to už nálepka, které se člověk jen tak nezbaví. Stejně tak se mě pořád ptají: „Kolik měříš? Dva metry, jo?“ Někdy si už říkám: „Ne, už dost!“ Kvůli tomu jsem totiž často obsazovaný do podobných rolí. Třeba u Případů mimořádné Marty jsem si tu roli musel opravdu vybojovat. Nešlo o herecké schopnosti, ale pořád jsem poslouchal: „Vždyť on vypadá dobře, to se nehodí.“ A přitom padaly i hlasy typu: „Tak i policajtovi to přece může slušet, ne?“ Nakonec se to různě maskovalo – příčeskem, brýlemi…
Jdeme třeba po ulici s dcerou Agátou a já něco úplně nevinně okomentuju – ona mě hned zastaví a řekne: „Tati, nehejtuj!“ Přitom mám pocit,
že jen říkám svůj názor.
Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz
Další zprávy
Tohle v choreografii nebylo. Denisa Grossová sletěla z jeviště po holeních
Lucie Vondráčková: Synové mají velikou toleranci. Vědí, že mají prdlou mámu