Nejlepší „herečka“ od Cimrmanů slaví 90. Bez své manželky ovšem nejde ani na krok

Miloň Čepelka je známý jako herec z Divadla Járy Cimrmana, kde mu často připadly ženské role. Zhostil se jich svým osobitým způsobem a vysloužil si tak pověst nejlepší herečky v souboru, který žádné herečky nemá. V běžném životě vždy spoléhal na manželku Hanu. Stala se jeho osudovou láskou, když coby stopařka zvedla ruku ve chvíli, kdy projížděl kolem služebním autem.

Setkání Miloně Čepelky, který 23. září 2026 oslaví 90. narozeniny, s Hanou Šotovou bylo osudové. Poznali se v roce 1966, když jel Čepelka coby mladý redaktor Československého rozhlasu služebním vozem ze západu Čech do Prahy. Cestou ho zastavila stopařka, která právě jela do hlavního měst na zkoušku. „Byl to můj dobrý osud,“ zhodnotil to po letech herec v rozhovoru pro Reflex.

25 fotografií

Spoléhal na manželku Hanu

S Hanou je pojila kantorská profese, ovšem v praktickém zvládání běžných životních překážek se od sebe nemohli lišit víc. Hana Čepelková to jednou ilustrovala vzpomínkou, jak cestou píchli. Pršelo, někdo ale musel vyndat rezervu a vyměnit kolo. Miloň držel deštník, Hana kolo vyměnila.

„Táta by jako řidič nejel autem bez mámy ani na hřbitov do Pohoří, což jsou z Opočna dva kilometry. Protože kdyby píchnul, co by dělal,“ vylíčil pro Květy jejich syn Josef, jehož herecká kariéra je také spojena s Žižkovským divadlem Járy Cimrmana.

Proslavila ho Mamka Žílová

Miloň Čepelka jako jeden z čelných představitelů cimrmanovského divadla dostával ženské role. První z nich byla Mamka Žílová v Aktu (1967), následovaly ženské postavy v Poslu z Liptákova, Švestce nebo Českém nebi. Ženské role mu „sedly“, a to oním zvláštním způsobem, který ladil k hereckému stylu cimrmanovského divadla. Založený je na záměrné civilnosti, suchém humoru, zdánlivé neobratnosti a dokonalém vážném podání absurdních situací.

Se Zdeňkem se shodneme, že nejlepší je Záskok. Devadesát čeká i Miloně Čepelku

Čepelka na to šel podle Zdeňka Svěráka jinak. „Miloň je ta figura a Čepelku potlačí. Čím vzdálenější je role jeho charakteru, tím ji udělá líp. A nejvzdálenější jeho povaze je ženská. A on ji dokáže zahrát,“ zhodnotil umělecký projev svého kolegy. Role Mamky Žílové v Aktu přitom původně připadla Karlu Velebnému, Čepelka ji převzal až později. Podle Svěráka i proto, že ho v souboru měli zpočátku spíše za moderátora, a jeho herecký talent rozeznali až poté.

Ženské role, jako je Žílová, hraje Čepelka s plným nasazením. „Snažím se tam i křepčit, ale ten tanec je pokaždé jiný. Podle toho, co mě právě bolí,“ svěřil se před třemi lety v podcastu Galerie osobností Seznam Zpráv.

Herci Divadla Járy Cimrmana Petr Brukner (zleva), Miloň Čepelka a Jaroslav Weigel (září 2011)

Autor hororových povídek i textů pro Kubišovou

Čepelkova umělecká činnost se ale neomezuje na cimrmanovský soubor. Zdeněk Svěrák ho jednou definoval jako člověka, kterému je krásné vyprávět vtipy, ale který ve své vlastní tvorbě k humoru netíhne.

Svědčí o tom třeba i jeho vášeň pro poezii, haiku nebo kniha hororových příběhů.

Cimrmanolog Miloň Čepelka překvapil. Vydal sbírku hororových povídek

A pozor, je také milovníkem lidové hudby, dechovky a autorem mnoha písňových textů. Podle Wikipedie jich má na kontě stovky. Patří mezi ně třeba Dobrodružství s bohem Panem, napsané podle anglické balady Greensleeves pro Martu Kubišovou.