Ve Varech jsem si nejdřív zvykal na časový posun, říká Tomáš Matonoha

Herec Tomáš Matonoha (55) přijel na filmový festival do Karlových Varů v nezvyklé roli modela. Šel přehlídku pánských obleků, ale zavzpomínal i na své první Vary a taky na natáčení filmu Byl jednou jeden polda.

S Tomášem Matonohou se shledáváme v Karlových Varech. Vy půjdete coby model přehlídku obleků Bandi. Jak se v této roli cítíte?
Je to duální přehlídka, jen aby bylo jasné, jako že je to i dámská, a já mám vlastně pánský oblek. Cítím se v tom velmi dobře, a to z toho důvodu: zaprvé je mi to akorát a zadruhé je to velmi příjemný materiál.

42 fotografií

Vzpomenete si na vaše první Vary? Jaké byly?
Moje první Vary byly, myslím, 2007, pak jsem byl ještě asi několikrát, ani nevím kolikrát, ale to už jsem byl připravenější na takovou věc, že tady je velký časový posun. Měl jsem šok z toho, že se chodí opravdu tady spát za svítání, poněvadž vám poslední filmy končí v jedenáct, o půlnoci, takže jdete z kina na afterparty vlastně až druhý den. Takže to je takové jako první, co si pamatuju, než jsem se tak nějak zorientoval v tom posunu.

A potom jsem byl vlastně v takovém tom období, kdy jsem tady dokonce i soutěžil několikrát ve filmech, takže jednou jsem byl taková ta úplně VIP celebrita, myslím, že v roce 2012. To jsem zjistil, že jsem hodně důležitá celebrita, poněvadž jsem zaspal na pokoji a čekal host, který šel po mně a byl dole dost nas*aný, a byl to Mirek Donutil. (smích) Takže jsem si říkal: „Tak když mám apartmá, po kterém jde Dóňa, tak to už si mě tady váží!“ Ale to je dávno. Ještě jsem tady byl párkrát, pak jsem tady jednou měl koncert a teď jsem tady teda za modela.

Cítím plíživou snahu omezit svobodu slova. Tomáš Matonoha o korektnosti i StarDance

Když tu časovou osu vyprávění posuneme ještě dál, do devadesátek, vzpomeneme na éru VHSek, na film Byl jednou jeden polda a Ladislava Potměšila, tak jak vzpomínáte na majora Majsnera?
Já si teda z tohohle natáčení strašně pamatuju to všechno okolo, ten film moc ne, poněvadž jsem strávil dva měsíce v Praze. Já jsem v té době studoval v Brně, takže pro mě to byl takový úžasný mejdan tady s Radimem Kalvodou, se všemi. Vlastně díky tomu filmu, ještě předtím jsem točil Prima sezónu, já znám velmi dobře svoji generaci, která studovala v Praze na konzervatoři, nebo na pražské DAMU. Pro mě rok 94 je takové nádherné léto v Praze, vyšperkované návštěvou koncertu Pink Floyd, kteří tady hráli v září a ještě možná nějaká historka z natáčení? (smích)

No, nevím, tam jsme byli v těch uniformách hodně a já jsem měl takové 4 dialogy a čtyřicet, padesát lidí na place pořád. Byli jsme velký pracovní kolektiv, ale přiznám se, že je to pro mě už dávno, teda hodně, hodně dávno.

Na snímku starém čtyři roky se sešla skoro celá rodina. Manželé Tomáš Matonoha a Lucie Benešová, jejich děti Štěpán a Lara a úplně vpravo je Luciina maminka Jiřina Benešová.

Máte s Lucií Benešovou společný oblíbený film, na který se koukáte dokola, třeba s roční pravidelností?
U nás jsou hodně populární české komedie, ty klasické české komedie, myslím dobré komedie, které se točily na konci 60. let, 70. let, takže tvorba Václava Vorlíčka, Oldřicha Lipského, potom příchod legendární dvojice Svěrák-Smoljak, tyhle komedie. Tam je velký průsečík, to děti nikdy nechápou, když se dívám třeba na Což takhle dát si špenát nebo Pane, vy jste vdova, i když jsme to viděli po sté a furt mám záchvaty smíchu.

Potom se rozcházíme v těch filmech. Moje žena má ráda hodně psychologické stavové filmy, takové hodně ty skandinávské. Já jsem velký fanda Bondovek nebo Mission Impossible. Já mám rád ty akčnější nebo inteligentní, chytré detektivky.