Mít tři ledviny hovělo mé hamižnosti, kouřit jsem přestal z lakoty, vypráví Ivo Šmoldas

Redaktor, překladatel, básník, moderátor a v poslední době stále častěji herec. Ivo Šmoldas. Který humor ho baví? Proč o sobě tvrdí, že je lakomý, a za co nejvíc utrácí?

Na rozhovor dorazil lehce nachlazený, pokašlával, bojoval s lehkou hlasovou indispozicí. A to ho za dvě hodiny čekalo divadelní představení. Přesto s ním byla radost pobýt, sršel vtipem, historkami i myšlenkami. „Dost vás lituju, pane redaktore. Říká se o mně, že pomalou mluvou vyloudím sotva deset slov za hodinu, dnes bych měl šetřit hlasivky, tak ze mě vypadne nanejvýš polovina. Od rána moc nefunguju, jsem značně intelektuálně vyzáblý,“ varoval Ivo Šmoldas a drobně se usmál. A pak se na hodinu proměnil v zábavného vypravěče.

Jste ještě pořád nervózní, když jdete na jeviště? Nebo už cítíte jako herec jistotu?
Je to zvláštní, ale většinou nervózní nebývám. Jenže tu a tam se přichomejtne chvíle, kdy si uvědomím, že se tréma nedostavila, a to pomyšlení mě pak naprosto rozhodí. Zaplaťpámbu se však nehroutím nijak dlouho. Díky senilitě totiž dokážu hbitě zapomenout i na to, že jsem se vyděsil. Divadlo Na Jezerce, kde předstírám herectví v komedii Baťman (pojednává o zakladateli obuvnického impéria Tomáši Baťovi, pozn. red.), je trochu výjimkou, přece jen je to vážené kamenné divadlo. Tady trnu hrůzu, abych to kolegům nepokazil, pravidelně před každým představením.

Článek je součástí iDNES Premium. Více informací na webu iDNES.cz