Byl jsem pořád ve společnosti, chci to dopřát i Toníkovi, říká Vojtěch Staš
„Ta role jí sedne,“ řekl o své matce Simoně Stašové už o přestávce Vojtěch Staš. S manželkou Helenou se zúčastnil premiéry inscenace Stromy umírají vstoje. Skoro ročního syna Toníka, hlídala další část rodiny. Jinak si prý vystačí sami, o chůvách zatím neuvažují.
Ale Vojtěch Staš je měl, když byl malý. Často ho však Simona Stašová s sebou brávala i do divadla. „Nejvíc mám oběhané Divadlo ABC, kde byla máma léta v angažmá. Tam znám každý kout a kdybych chtěl, dokázal bych se do něj dostat i bez vstupenky a schovat tak, že by mě nikdo nenašel,“ usmívá se.
V dětství měl jako chůvy zdravotní sestřičky. „Tímto pozdravuji Mílu. Jsem s ní v kontaktu dodneška,“ říká. Zatím ale nepřemýšlel, že by ji využil pro Toníka. „Já doufám, že budu mít možnost být víc doma a hlídat sám, když to bude třeba. Zrovna dneska se toho ale ujali Helenčini rodiče,“ prozradil v Divadle Lucie Bílé.
Žádné speciální rituály s mámou před premiérou nemají. „Říkám jí jenom: Zlom vaz nebo Čert tě vem, což je normální klasika. Pak ji nakopnu pro štěstí a když představení skončí, jdu za ní hned dozadu a řeknu jí svůj pocit. Tentokrát to vypadá dobře, je to úžasná hra,“ ocenil stejně jako diváci moudra, která Stašová v roli stárnoucí babičky čekající dlouhá léta na návrat svého vnuka na jevišti pronášela. Publikum herečku za její výkon odměňovalo potleskem už během představení a v závěru pak ovacemi ve stoje.
Inscenaci nastudoval režisér Ladislav Smoček, který se Stašovou spolupracoval už podesáté. „Mým nejoblíbenějším představením je asi Shirley Valentine. Řekl bych, že je to její nejznámější role, vždycky má v publiku narváno,“ říká Vojtěch. „Dokonce ho viděl i náš Tonda. Vzali jsme ho do divadla, když mu bylo šest měsíců. Bylo to v létě a protože máme díky mámě menší privilegia, tak nám to bylo umožněno. Hrálo se venku, takže kdyby bylo třeba, mohli jsme kdykoliv odejít. Seděl nám na klíně a prakticky to celé prospal,“ usmívá se.
Jiřina Bohdalová už divadlo hrát přestala. „Ale točí a pořád je neuvěřitelně aktivní. Musím to zaklepat,“ říká Staš na adresu svojí babičky.
Na premiéry Vojtěch nosí většinou květiny. Nejlepší jsou prý ty v květináči, protože vydrží a dají se pak přesadit na zahradu.
Sám je orientovaný spíš na byznys. Jeho hudební agentura Audiora zajišťuje hudební doprovod na firemních večírcích, svatbách, plesech i jiných akcích. Je schopná dodat i dýdžeje, moderátora, zvukovou techniku a další. „Původně jsem IT programátor, po sedmi letech jsem se vyšvihl na pozici seniora, ale to umění mi nějakým způsobem chybělo. Proto jsem se k němu vrátil touto cestou, měl jsem potřebu realizovat se ještě jinak,“ říká.
K hudbě má silný vztah, sám hraje na piano, ke kterému ho přivedla jeho máma. „Bylo to náročné,“ přiznává. Dnes je jí za to ale vděčný. „Tonda bude taky jednou hrát. Piano je nástroj všech nástrojů, mám ho moc rád. Dá se z něj přejít na cokoliv, dobře se na něm dá pochopit teorie hudby, myslím, že je přínosné pro každého. Já jsem díky němu začal skládat hudbu a jedna z věcí, na kterou jsem Helču sbalil, byla právě písnička, kterou jsem jí složil,“ dodává.
Manželka Helena je vystudovaná zahradní architektka, momentálně se ale věnuje především péči o Toníka, kterému bude začátkem prosince rok. „Trošku se může vyřádit doma, i když žijeme v maličkém řadovém domečku, ale hlavně teď navrhuje obrovskou městkou zahradu. Je to projekt, který si vypiplala a dál na něm pracuje,“ prozrazuje Staš.
Vánoce chce rodina oslavit v blízkosti Tondy, aby mohla vidět jeho rozzářené oči. „Všichni budou u nás, i babička přijde, to už je co říct. Bylo to tak i loni. Tonda byl malinký, tak jsme se nechtěli nikam přesouvat. Ale příští rok už asi budeme společně na chalupě,“ prozrazuje.
Dárky pro Tondu nijak nereguluje. „Je rozmazlován, ale on to zatím ještě nevnímá, tak je to dobrý. A my tomu necháváme volný průběh, hlavně ať je zdravý. A pokud to jemu i jim dělá radost…,“ krčí rameny.
Sám byl jako dítě hodně ve společnosti, což dnes považuje za výhodu. „Chtěl bych to i pro Tondu, protože mně samotnému to prospělo, bylo to super. Jinak je na nějakou výchovu ještě moc malý. Ale za sebe vím, že bych tu chtěl pro něj kdykoliv být a mít na něj čas,“ vyznává se.
I když Simona Stašová s otcem Vojty dávno nežije, on s ním v kontaktu je. Pavel Skřípal, který je rovněž hercem, si už Toníčka i pochoval.
„Všichni říkají, že je Tonda podobný spíš Helčině rodině. Po mně má kulatou hlavu, ale oči a vlasy po ní,“ prozrazuje Vojta. A Simona Stašová na adresu svého vnuka dodává: „Mně by nevadilo, kdyby byl hercem. Vždyť to není špatné povolání nebo špatně strávený čas.“
10. července 2023 |



