Připadal jsem si trapně, vzpomíná Petr Lněnička na natáčení fantasy filmu
Dvakrát si musel máčet nohy ve Vltavě. Poprvé to bylo za krásného slunného počasí, podruhé na podzim. Petr Lněnička s Vicou Kerekes hrají v rodinné fantasy Máma a Táta jsou Boží, pár, do kterého se vtělí bohové Perun a Černaja. Tím pádem jsou obdařeni nadpřirozenými schopnostmi a chodí po vodě.
Ale jak už to tak u filmu bývá, ne všechno vyjde napoprvé. Režiséři si to vymysleli krásně. Manželé Novotní (Lněnička a Kerekes) se budou procházet bosí po Vltavě a za nimi bude svítit Karlův most. „Jenomže zrovna v ten den, kdy jsme natáčeli, tam nainstalovali nějaké nové stmívače a most nesvítil. To nám úplně zkazilo scénu a mě uvedlo do těžké deprese,“ vzpomíná producent Petr Kubík, na kterém bylo, aby sehnal prostředky pro druhý pokus.
Podařilo se a po několika měsících se k řece vrátili. Jenomže za mnohem chladnějšího počasí. Přesto kaskadéři a potápěči postavili na Vltavě přímo pod hladinou pochozí plošiny a mohlo se začít. „Radši jsem ale předtím ještě zavolal na správu Karlova mostu, abych si potvrdil, že tentokrát most svítit bude,“ vypráví producent.
„A v telefonu místo aby mi odpověděli, že ano, mi po chvilce mlčení řekli, že i tuto noc zůstane ve tmě. Byly to jediné dva dny v roce. Ale byli hodní, protože nám zařídili technika, který byl po celou dobu u nějakých přepínačů a manuálně nám to osvětlení měl zapínat v případě, kdyby náhodou vypadlo. Takže tentokrát Karlův most svítil až do rána, což taky není běžné,“ dodává.
„Někteří herci se zpětně stydí za to, co dělali, já ne. Křičím do světa: Máma a Táta jsou Boží!“ říká Vica Kerekes, pro kterou jde o druhý fantasy film, který kdy natočila. „Asi bych se jim ale měla věnovat víc.“
Petr Lněnička už zážitek, kdy mu ve studené vodě namrzala chodidla, pomalu vytěsnil z hlavy. „Naštěstí napodruhé už všichni věděli, co nás čeká, tak to bylo rychlý. Šetřili nás,“ vybavil si herec přece jenom po chvíli.
Do fantasy světa se rád vrací se čtrnáctiletým synem. Společně sledují seriály, které byly součástí jeho dětství – Návštěvníky, Létajícího Čestmíra a Arabelu. „Bylo by pěkné, kdybychom našim filmem na toto dědictví navázali a děti se na něj dívaly ještě za třicet let,“ říká Lněnička.
Kerekes ve filmu i levituje, z Lněničky zase lítají blesky. „My jsme se jenom tvářili, že se to děje. Dodělávalo se to pomocí speciálních efektů. Ale když to točíte, tak si v tu chvíli připadáte strašně trapně. Pouštíte ze sebe síru a ono nic nelítá. Ten konečný výsledek je ale moc fajn,“ vypráví herec. „Jediný manuální trik, který jsem točil, byl, že jsem ukázal prstem na dort a ten za pomocí nějaké rozbušky vzplál. Ale ani nevím, jestli ten záběr ve filmu zůstal. Jinak se vše dodělávalo počítačově.“
„Já věřím, že když se nějaké scény nakonec vystřihnou, že je to pro dobro filmu. Ale jak znám celé to natáčení, tak mi to tam potom chybí. Musím si na to zvyknout. Takže při prvním zhlédnutí filmu nemám takový zážitek, protože zkoumám, co kde z toho co jsem natočil, není,“ přiznává Lněnička.
Na kouzla a magii věří. „Nedávno mi zmizely klíče od bytu i od auta a zatím se nenašly. Asi už jsou v jiném světě,“ usmívá se. Za zázrak pak považuje, že se mu narodil syn, že vystudoval DAMU, nebo že dostal určité pracovní nabídky.
Syn rád stříhá videa. „Stáhne si nějakou hotovou věc, postříhá ji a pak nadabuje. Takhle jsme spolu namluvili jeden z dílů Spejbla a Hurvínka. Ale je to dost sprostý, tak jsme se tím nikde veřejně nechlubili,“ směje se.
Ve stejný den, kdy měl premiéru film Máma a Táta jsou Boží, vstoupil do kin i snímek Něco jako rodina, ve kterém také hraje. Je v něm developerem, který se po dvaceti letech setkává na panství bohatého Viktora Hoffmana se skupinou přátel z dětství a řeší společně otázku dědictví.
Zanedlouho se objeví v dalších projektech. S Tomášem Pavlíčkem natočil komedii Pořezat pár větví a s Janem Pachlem seriál Věřitel pro Oneplay. „Je to temnější, drsnější příběh pomsty z osmdesátých až devadesátých let,“ přibližuje.
Do širšího povědomí se dostal díky roli vyšetřovatele Jiřího Markoviče, což byla veskrze pozitivní postava, ale v seriálu Pavla Soukupa V zájmu dítěte, dostal v jedné epizodě příležitost ukázat i jinou hereckou polohu. Zároveň se věnuje divadlu. Se souborem Kašpar hraje v inscenacích Osiřelý západ a Fyzikové a s Divadlem Verze v Zrcadlovém efektu a představení Lež.



