Bagry už třídí sutiny z vyhořelé budovy ve Zlíně. Nebezpečný materiál se nečeká

Ostravská firma Peroutka DopStav odstartovala likvidaci materiálu z ohořelé a zbourané 34. budovy v baťovském areálu. Na místě bude v největším zápřahu pracovat 20 lidí a 16 strojů. Zlikvidovat musí odhadem 50 až 60 tisíc tun odpadu. Většinu chce firma zpracovat k dalšímu použití. Práce by měly trvat čtyři až pět měsíců.

„Naším cílem je, abychom co nejvíce rozdělili materiál, který jde na skládku, a materiál určený k dalšímu využití,“ vysvětlil jednatel firmy Lukáš Peroutka.

Mezi obrovskými sutinami se v této chvíli pohybují tři demoliční bagry. Na konci tohoto týdne už zde bude osm kusů techniky, dorazí i čtyři menší stroje a také velký kolový nakladač. Dohromady se bude na místě pohybovat 16 strojů a 20 pracovníků.

77 fotografií

Požár v 34. budově vypukl 9. července pravděpodobně v 9. patře a odtud se šířil dál. Ještě během požáru se část budovy zřítila. Další části pak v září řízeně zlikvidovala demoliční firma.

Obrovské hromady sutiny teď musí firma roztřídit na jednotlivé materiály, některé rozdrtit, zpracovat a zbývající případně odvézt na skládku.

„Teď probíhá hrubá separace materiálu, převážně je zde železobeton, cihelný materiál a občas směsný materiál. Stroje teď třídí a oddělují hrubé betony, které budeme dál drtit,“ popsal Peroutka.

Demolice zbytků vyhořelé budovy ve Zlíně pokračuje. Co bude na jejím místě?

„Snažíme se rozdělit i železný šrot na hrubý a drobnější. Na dalších hromadách se separují kabely a drobný hliníkový materiál. Máme tady už připravené i oddělené kóje, do kterých budeme drobný materiál dávat a menšími stroji pak separovat na ještě drobnější.“

Firma se ve stavebním oboru pohybuje přes čtvrt století. Kromě rodinných a komerčních staveb provozuje i silniční dopravu a provádí demolice.

Ve Zlíně bude pracovat s několika druhy demoličních bagrů. Některé jsou vybavené sortýrovacími kleštěmi, další kombinovanými demoličními kleštěmi.

Nebezpečný materiál se nečeká

„Tady je vidět, že se budova zhroutila a materiály jsou zaklestěné do sebe. Kleště se umí prokousat sutinami, rozkousnout beton a zároveň rozstřihnout armaturu, která je vevnitř,“ přiblížil jednatel.

Minimálně měsíc teď bude firma materiály pouze třídit. Pak se k tomu připojí drcení. Zároveň je potřeba pravidelně odebírat vzorky, které musí prozkoumat odborná laboratoř.

„Zjistí, jestli tam nejsou škodlivé látky. My si ale myslíme, že nebezpečný materiál tady nebude. Potvrdilo se, že azbest v budově nebyl. Ani v sutinách není zatím vidět velké množství směsného odpadu. Z našich zkušeností, a řešili jsme to i s odborníky, by se tady nebezpečný odpad nacházet neměl,“ konstatoval Peroutka.

K tomu se přiklání i Rudolf Hela z Ústavu technologie stavebních hmot a dílců brněnského VUT. „Zásadní část objemu sutin nemůže být toxická. Zdivu a betonu se při požáru nemohlo stát nic, co by z něj udělalo nebezpečný odpad,“ přiblížil.

Při teplotách, které při požáru byly, značná část hořlavých věcí vyhořela. „Ano, na povrchu betonu či fragmentech zdiva mohou zůstávat například saze, ale při drcení a třídění na sítech odpadnou pryč, protože jde o mechanicky náročnou záležitost,“ doplnil.

Veškeré nosné konstrukce 34. budovy byly vyrobené z železobetonu. Tato část se podle Hely dá stoprocentně zrecyklovat přímo na místě.

Třídění a odvoz sutin z 34. budovy bude trvat až do března. Cream vybral firmu

„Ocelovou výztuž je možné stoprocentně na místě odseparovat a následně využít v železárnách, beton je zase možné rozdrtit a roztřídit na běžné frakce do 32 milimetrů. Pak se dá tento recyklát zpětně použít třeba na zásypy nebo jako podkladní vrstva jednoduchých pozemních komunikací, nebo i pro výrobu betonů,“ upřesnil Hela.

Část suti tvoří také cihly, ze kterých byly postavené příčky. I to je možné na místě vytřídit, rozdrtit a znovu využít. Může jít také o dřevěné součásti a případně plasty, které by se daly například spálit ve spalovně. Problém podle něj mohou případně představovat jen zbytky naskladněného zboží, jako je textil a obuv.