Sucho ničí lesy. V kraji jsou na tom nejhůře Hostýnské vrchy a Beskydy

Extrémní letní vedra letos přišla ve třech vlnách a byla spojená se suchem. Právě tato kombinace má nebezpečný vliv na stromy v lesích, dělá porosty zranitelnými a může je existenčně ohrozit. Údaje o nedostatku vláhy nyní zveřejnil CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Na dvou stech stromech v republice má umístěna měřicí zařízení odesílající data, z nichž se dopočítává plošný stav lesa. Ve velké části Zlínského kraje byl ještě na konci léta deficit vláhy ve stromech extrémně vysoký, což znamená nejvyšší riziko. Teď už je většinou „jen“ nadprůměrný, místy vysoký. Nejhůře dopadly Hostýnské vrchy a Beskydy.

„Je to odraz průběhu počasí. Zlínský kraj je relativně teplá lokalita a jihovýchodní část republiky byla ve výrazném srážkovém deficitu. To vše letos vyústilo v tento stav,“ uvedl vedoucí oddělení dynamiky a růstu lesa CzechGlobe Jan Krejza.

Kůrovec může zaútočit

Část Hostýnských vrchů před pár lety poničila kůrovcová kalamita. Na místech, kde bývaly smrkové lesy, jsou mýtiny. Kůrovec ale může opět zaútočit.

„Letos to vypadá trochu lépe, protože nejkritičtější lokality už odumřely. Ale zbylé porosty mají výrazně sníženou vitalitu a rozsah kalamity může být podobný. Celý ekosystém je daleko zranitelnější,“ upozornil Krejza.

Beskydy pro začátečníky. Kde hledat krásná místa a kam určitě vyrazit

Pokud udeří čtyřicetistupňová vedra, stromu nastává problém. Potřebuje si vytvořit příznivé podmínky, protože se nemůže schovat do stínu. Musí tak nasát z půdy velké množství vody, která se přes listí odpaří. Tím se strom a jeho okolí ochladí.

Když ale kořeny na vodu nedosáhnou, chlazení selhává. Strom přestává fungovat a tvořit hmotu. Zastavuje se fotosyntéza, nastupuje snížená vitalita a stres z nedostatku vody. Sucho navíc může vést i k odumření stromu.

Oslabené stromy přestaly růst dříve

Podle CzechGlobe bude letos o čtyřicet procent nižší přírůstek dřevní hmoty než v obvyklých letech. Oslabené stromy kvůli nedostatku vody přestaly růst výrazně dříve. A co hůř, takových roků může přibývat.

Metoda z Beskyd na zadržení vody se šíří po Česku. Jámy oslabí sucho i povodně

„Dříve to bývalo nárazově a spíše ojediněle. Teď roste intenzita i délka trvání těchto epizod,“ sdělil Krejza. „Změna se děje tak rychle, že obměna lesa nemůže proběhnout přirozenou cestou, proto je důležitý management lesa. Je nutné se změnou aktivně pracovat,“ vzkázal majitelům porostů, že mají ohrožené a oslabené lesy postupně mýtit a nahrazovat pestřejší a odolnější výsadbou. Pokud v ní uschne jeden druh, další mohou přežít.

Voda byla stromům téměř nedostupná

Nahrazovat by se měly zejména smrkové monokultury, jejichž místo bude od 900 metrů nad mořem výše. Smrk má povrchové kořeny, takže při suchu nedosáhne hluboko do půdy jako třeba dub. Ani duby však letošní vedra nezvládly dobře a zasychaly. Údaje CzechGlobe ukazují, že voda v půdě byla na mnoha místech kraje stromům téměř nedostupná.

Odborníci zjišťují stav stromů pomocí dendrometru, což je zařízení připnuté ke kmeni. Ten se smrskává a roztahuje podle toho, jak pracuje s vodou. Když je jí málo, kmen se zúží i o několik set mikrometrů. Měřicí zařízení je schopné změny detekovat. Čím je rok sušší, tím je kmen užší.

Jak na tom stromy skutečně jsou, se ukáže příští rok na jaře. Pak bude jasné, zda letos shodily dříve listí jen pro jednou, nebo jim došla energie a schopnost růst. „Pokud příští rok nebude výrazně vlhký a deštivý, může to znamenat velký problém pro ekosystémy v suchých lokalitách. Může to být pro ně i likvidační,“ míní Krejza.

Mladé stromky málo rostou

Majitelé lesů potvrzují, že stromy trpí velkým nedostatkem vody, ale v existenčním ohrožení podle nich zatím nejsou. „Zvýšilo se riziko šíření kůrovců pro příští rok, na což budeme reagovat úpravou obranných opatření a zvýšením kontroly porostů,“ podotkla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

„Kumulovaný stres se samozřejmě na zdravotním stavu stromů podepisuje. Čím déle trvá, tím hůře. Pokud ale přijdou srážky, zdravotní stav stromů se zlepší,“ sdělila.

Kůrovec může znovu udeřit, stačí jedno horké, suché léto, vědí lesníci

„Nedostatek vláhy oslabuje především mladé porosty a stromy na stanovištích s nižší schopností zadržovat vodu. Dlouhodobě oslabené stromy jsou zároveň náchylnější k napadení hmyzími škůdci,“ poznamenal Robert Psota, výrobní ředitel Arcibiskupských lesů a statků Olomouc (ALSOL). „Za významné riziko považujeme také rostoucí požární nebezpečí v obdobích dlouhotrvajícího sucha,“ dodal.

Úbytek nárůstu dřeva nejsou majitelé lesů schopni zatím odhadnout. Dochází k němu však vždy, když je málo vody. Počasí letos výrazně ovlivnilo i výsadbu.

Suché léto nejvíc zasáhlo mladé lesy, někde nepřežilo 90 procent vysazených stromů

„U části sazenic a mladých stromků došlo k úhynu nebo k výraznému omezení růstu. Negativní projevy jsme zaznamenali také u starších porostů, kde se snížená vitalita může postupně projevit odumíráním stromů,“ připustil Psota s tím, že letošní počasí zvýšilo ALSOL náklady na obnovu lesa o 10 až 15 milionů korun.

Majitelé chtějí vytvářet druhově pestřejší, stabilnější a odolnější porosty schopné lépe reagovat na klimatické extrémy. „V případě plánovaných úmyslných těžeb preferujeme tam, kde jsou pro to vhodné podmínky, přirozenou obnovu lesa,“ uvedl Psota.