Půlka studentů zlínskou univerzitu nedokončí, důvodem bývá špatný výběr oboru

Univerzita Tomáše Bati v těchto dnech sčítá přihlášky zájemců o studium v dalším akademickém roce. Každoročně jich bývá okolo 14 tisíc, z toho asi 10 tisíc do bakalářských programů. Přijatých je asi 6 500 studentů a ke studiu se nakonec zapíše 70 procent z nich, tedy okolo pěti tisíc.

Bakalářské studium ovšem dokončí průměrně jen asi polovina studentů. Ostatní, kteří skončí předčasně, tedy před absolvováním, vnímají univerzity jako neúspěšné.

„Co se týče neúspěšných studentů, jsme zhruba v průměru ve srovnání s ostatními univerzitami v Česku. Neúspěšnost trápí všechny. My tato čísla sledujeme, protože nás netěší, když studenti nastoupí a za nějakou dobu, většinou během prvního ročníku, studium ukončí,“ okomentovala prorektorka pro pedagogickou činnost Univerzity Tomáše Bati (UTB) ve Zlíně Lenka Drábková.

Celková neúspěšnost na všech stupních studia se v celé republice pohybuje okolo 60 procent. Na některých školách jsou procenta vyšší než ve Zlíně, jinde zase nižší. Nejhůře jsou na tom obecně technické obory.

Univerzita pro 20 tisíc studentů. V plánu je kampus, další fakulta i nová škola

Z dotazníku, kterým UTB oslovuje neúspěšné studenty, je patrné, že nejčastějším důvodem je špatně zvolený studijní program, jiná představa o obsahu studia, některým studentům se výuka také zdála časově náročná a studenti z Fakulty logistiky a krizového řízení v Uherském Hradišti také uváděli dojíždění a zdravotní důvody.

Naopak úroveň výuky a dostupnost ubytování ve Zlíně hrály zanedbatelnou roli. „Myslím, že nejčastějším důvodem je, že studenti nesplní zkoušky, zápočty a nezískají potřebný počet kreditů, což je největší problém hlavně v prvním roce studia,“ doplnila Drábková.

„Fakulty si tímto krokem hlídají kvalitu studia a bez splnění podmínek student dál nepostoupí. Toto je asi největší důvod neúspěšnosti našich studentů.“

Mezi fakultami je úspěšnost odlišná, ale vzhledem k různorodému zaměření i samotnému nastavení špatně srovnatelná. V rámci bakalářských programů jsou ale nejúspěšnější na Fakultě multimediálních komunikací (FMK).

Tam program dokončí přes 70 procent studentů. Na Fakultě humanitních studií je to asi 65 procent, na Fakultě logistiky a krizového řízení téměř 60 procent.

Úspěšnost FMK se dá vysvětlit hned několika důvody. Na všechny programy musejí uchazeči projít přijímacími zkouškami, na většině je součástí i talentová zkouška.

FMK láká talentované studenty

Zájemci přijíždějí do Zlína z celé republiky i Slovenska a často je úspěšný jen jeden z deseti zájemců. Osmdesát procent z přijatých má pak trvalé bydliště mimo Zlínský kraj.

„Jde o cílený výběr těch nejtalentovanějších. Roli hraje i atraktivita studia, individuální přístup ke studentům, řada možností pro spolupráci s praxí,“ poukázal děkan FMK Josef Kocourek.

„Neméně důležitá je nabídka Erasmus výjezdů do zahraničí, kterých naši studenti využívají nejvíc ze všech fakult, což jim dodává zajímavou zahraniční zkušenost a fakultě mezinárodní rozměr.“

Zlínská Univerzita Tomáše Bati slaví 25 let, má velké plány do budoucna

Na některých jiných fakultách končí předčasně 60 až 70 procent studentů. „U technických oborů se vyučuje matematika, fyzika a chemie. To jsou předměty, se kterými mají studenti problémy. Náročnost výuky je mnohem vyšší než na střední škole a ne vždy jsou vstupní znalosti dostatečné,“ vysvětlila Drábková.

15 fotografií

Škola se neúspěšností studentů zabývá a nabízí zájemcům doučování u problematických předmětů. Pomáhají i adaptační programy na začátku prvního semestru, kdy se studenti seznamují, navazují kontakty, poznávají univerzitní systém. V nabídce jsou i vyrovnávací hodiny, aby byli připravení na nové studium.

Na úřad práce se po ukončení studia dostává v průměru jen okolo 1,6 procenta absolventů zlínské Univerzity Tomáše Bati.