Nejvyhledávanějším místem kraje je Zoo Zlín, loni tam zavítalo 812 tisíc lidí

Nejnavštěvovanějším místem ve Zlínském kraji zůstává už řadu let Zoo Zlín. Oblíbený je také uherskohradišťský akvapark nebo rožnovské Valašské muzeum v přírodě. Větší potenciál mají památky v Kroměříži. Ukazují to statistiky za loňský rok, které zveřejnila krajská Centrála cestovního ruchu.

Loni pokořila rekord, když do ní zavítalo rekordních 812 tisíc lidí. I díky tomu zoologická zahrada ve Zlíně suverénně obhájila pozici nejnavštěvovanějšího místa ve Zlínském kraji. V Česku je na šestém místě v rámci všech turistických cílů a mezi zoo je druhá za pražskou zoo.

„Její síla spočívá v tom, že jde o celodenní zážitkovou destinaci pro všechny generace,“ upozornil Petr Michalec z Centrály cestovního ruchu Východní Moravy.

„Návštěvníci vědí, že se sem vyplatí vracet, protože zoo každoročně přichází s novými expozicemi, modernizací areálu i dlouhodobou vizí rozvoje. Díky tomu si udržuje vysokou atraktivitu nejen pro rodiny s dětmi, ale i pro opakované návštěvy,“ dodal s tím, že potenciál do budoucna je stále značný.

Zlínská zoo pokořila metu 800 tisíc návštěvníků. V budoucnu chce překonat milion

„Pokud bude pokračovat současný trend investic a inovací, není nereálné, aby v budoucnu překonala hranici jednoho milionu návštěvníků,“ je přesvědčený.

„Zoo ve Zlíně patří k nejpříjemnějším turistickým místům v Česku. Není betonová, ale zelená a líbí se mi, že tam lze vidět zvířata, která jen tak neobjevují,“ souhlasí Jakub Pokorný, novinář deníku MF DNES a autor projektu Český výletník, který mapuje turistické cíle v zemi.

Druhým nejnavštěvovanějším cílem v regionu byl akvapark v Uherském Hradišti, který těsně překonal hranici 300 tisíc lidí. Meziročně jich ubylo, důvodem však byla dvouměsíční odstávka kvůli opravám loni na podzim.

Ve zlínské zoo dokončili záchranné a chovné centrum pro lvy. (29. srpna 2025)

Třetí skončilo Valašské muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm s 286 tisíci návštěvníky. „Je to nejlepší skanzen u nás a stal se synonymem proto tohle slovo. Je velmi fotogenický a díky dřevěnému kostelíku jej pozná každý na první dobrou,“ ocenil Pokorný.

Hranici sto tisíc turistů loni podle agentury CzechTourism zdolalo i dalších pět míst v kraji: Kovozoo ve Starém Městě, bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje ve Velehradě, hlavní budova Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, expozice Živá voda v Modré a Arcibiskupský zámek v Kroměříži.

Brzy by se k nim mohla přidat Květná zahrada v Kroměříži. „Je součástí památky UNESCO, patří mezi nejvýznamnější historické zahrady ve střední Evropě a stále více pracuje s kulturními akcemi i kvalitní prezentací svého příběhu,“ řekl Michalec.

Kovozoo vyrostla dvojnásobně

Podle něj je v Kroměříž potřeba ještě více propojit nabídku celého města a tím motivovat návštěvníky k delším pobytům. „Kroměříž patří mezi nejkrásnější historická města Česka, ale mnoho návštěvníků sem stále přijíždí pouze na jednodenní výlet,“ poznamenal.

„Pokud se podaří rozšířit nabídku zážitků, kultury a služeb tak, aby zde turisté zůstávali dvě nebo tři noci, může se Kroměříž stát jednou z nejvýznamnějších pobytových destinací na Moravě.“

Možnost růst má také Archeoskanzen Modrá. „Těží z atraktivního spojení historie Velké Moravy, interaktivních zážitků, blízkosti Živé vody Modrá i poutního Velehradu. Návštěvníci dnes stále více vyhledávají místa, kde mohou během jednoho dne spojit více zážitků, a právě Modrá je ukázkovým příkladem takové destinace,“ sdělil Michalec.

Kroměříž jen „na otočku“? Město přemýšlí, jak turisty udržet po delší dobu

Příkladem může být zmíněná Kovozoo. Ještě v roce 2019 ji navštívilo necelých 99 tisíc lidí, loni už přes 188 tisíc, tedy téměř dvojnásobek.

„Je to výsledek dlouhodobé práce. Areál se neustále rozšiřuje, přibývají nové expozice, tematické akce i zážitkové prvky. Návštěvníci mají důvod se vracet a zároveň se velmi dobře šíří pozitivní doporučení mezi návštěvníky,“ poznamenal.

„Kovozoo je originální nápad, který jinde nenajdete. Zvířata jsou vtipně seskládaná a vypadají roztomile. Oceňuji i ekologický rozměr, člověk si tam uvědomí, že odpad existuje a nikde nezmizí,“ doplnil Pokorný.

Naopak jsou i místa, kde zájem klesá. „Nejvíce je to patrné u některých tradičních muzeí, hradů nebo zámků. Dnešní návštěvník má obrovský výběr možností trávení volného času a samotná historická hodnota už často nestačí,“ uvedl Michalec.

Lákají naopak zážitky jako speciální prohlídky, interaktivní expozice, kulturní program a také doprovodné služby. „Turisté chtějí aktivně trávit čas, něco si vyzkoušet, ochutnat nebo zažít. Nestačí už jen pasivní prohlídka,“ dodal expert.

Ve Zlínském kraji je vidět rostoucí obliba zážitkových atrakcí, přírody i moderně pojatých expozic. Navíc dokáže kombinovat přírodu, historii, gastronomii, technické památky či aktivní turistiku během jednoho pobytu.

Velké akce lákají desetitisíce lidí

Význam mají přitom velké kulturní, sportovní a společenské akce. „Do regionu přivedou desetitisíce lidí, kteří následně využívají ubytování, restaurace a navštěvují další turistické cíle. Čím lépe se podaří propojit velké eventy s nabídkou regionu, tím větší ekonomický přínos mají pro celý cestovní ruch,“ řekl Michalec.

Podle analýzy přínosů cestovního ruchu ve Zlínském kraji od společnosti Krokem utratí návštěvníci ve Zlínském kraji přibližně 11 až 15 miliard korun ročně. V tuzemské ekonomice to následně vytváří multiplikační efekt ve výši 20 až 27 miliard korun. Cestovní ruch zároveň ročně přináší do veřejných rozpočtů 4,2 až 5,7 miliardy korun.

Přibližně 85 procent návštěvníků kraje tvoří Češi. „Pozitivní ale je, že zahraniční návštěvnost v posledních letech roste rychleji než domácí. Nejčastěji přijíždějí návštěvníci ze Slovenska, Polska a Německa. Významnou výhodou kraje je jeho poloha na česko-slovenském pomezí, díky které je dlouhodobě atraktivní zejména pro lidi ze Slovenska.“

Kroměřížský arcibiskupský zámek, Podzámecká a Květná zahrada jsou zapsány na seznamu památek UNESCO. (duben 2026)

Podle expertů má do budoucna potenciál propojování více turistických cílů. „Ať už jde o další rozvoj Baťova regionu, památek UNESCO v Kroměříži, tématu Velké Moravy na Slovácku nebo zážitkové turistiky na Valašsku, cílem je nabídnout návštěvníkům dostatek důvodů, aby v regionu zůstali déle než jeden den,“ upozornil Michalec.

Jako příklad uvádí projekt Baťův region. Ten sjednocuje a propaguje místa spojená s odkazem rodiny Baťových. Propojuje funkcionalistickou architekturu ve Zlíně, technické památky či Baťův kanál a další desítky míst.

„Tematické cestování dnes získává na oblibě a Baťův příběh má potenciál oslovovat domácí i zahraniční návštěvníky,“ sdělil Michalec.

V kempech přibylo obytných aut. Zájem o stravování je menší, klesl počet nocí

„Největší přínos ale vidím v tom, že propojuje jednotlivé turistické cíle, motivuje návštěvníky cestovat po celém regionu a prodlužuje délku jejich pobytu. Přesně tímto směrem by se měl cestovní ruch do budoucna ubírat,“ doplnil.

Pokorný v této souvislosti ocenil nabídku Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně. „Vrcholně splňuje očekávání, která má člověk přijíždějící do Zlína. Díky ní lépe pochopí historii města, ať už jde o obuv, architekturu nebo o auto, kterým vyráželi do světa Hanzelka a Zikmund,“ řekl.

„Líbilo se mi, že muzeum nabízelo možnost vyrazit do vedlejšího mrakodrapu a projet se výtahem. Uvědomíte si zde, že Zlín byl v době svého vzniku hodně americké město.“