Můj konec nebyl náhlý, majitelé to věděli, říká bývalý šéf hokejového Zlína

O možnosti svého konce mluvil s majiteli klubu, který vlastní z většiny město, už po skončení minulého ročníku. „Shodli jsme se, že je důležité zajistit kontinuitu, připravit novou sezonu, dořešit sportovní záležitosti a navázat na jednání se sponzory a obchodními partnery. Proto jsem souhlasil, že ještě pomohu rozjet další sezonu,“ říká dnes už bývalý generální manažer hokejistů Zlína Jan Pravda

Co bylo dál?
Následně jsem navrhl možnost svého odchodu v srpnu, ale po vzájemné dohodě jsme termín posunuli až na období po komunálních volbách. Určitě nešlo o náhlé ani unáhlené rozhodnutí, ale o dohodnutý postup. Chtěl jsem, aby můj odchod byl pro klub co nejméně komplikovaný.

ANALÝZA: Zlínský hokej je bez generálního manažera. A čekají jej těžké časy

Co pro vás bylo hlavním impulzem?
Důvodů je více. V hokejovém managementu působím sedm let, z toho téměř čtyři roky u Beranů. Je to mimořádně náročná práce, při které musíte vedle sportovního řízení každoročně zajistit přibližně sto milionů korun na provoz celého klubu. Získávání finančních prostředků je navíc kvůli ekonomické i geopolitické situaci stále složitější. Cítím, že potřebuji načerpat novou energii a uzavřít jednu významnou profesní etapu. Do Zlína jsem přicházel po sestupu z extraligy, v době sportovní i ekonomické nejistoty. Společně se nám podařilo klub posunout, čtyřikrát postoupit do finále, modernizovat zázemí a výrazně posunout obchodní i marketingovou stránku klubu.

Nemohl jste počkat, než bude jasné jméno vašeho nástupce? Klub teď povedou dva trenéři mládeže, kteří nemají s jeho provozem zkušenosti.
Jak jsem uvedl, majitelé byli na situaci dostatečně dlouho připraveni. Dohodli jsme se na určitém přechodném období, chci zachovat kontinuitu klubu a budu nadále k dispozici, pokud to bude potřeba. Až přijde nový generální manažer, předám mu všechny potřebné informace a celou agendu. Přechodné období klub zvládne a jeho provoz není mým odchodem ohrožen. Koneckonců každodenní provoz klubu musí fungovat nezávisle na tom, kdo právě zastává pozici generálního manažera. Na tom jsme se shodli i na valné hromadě.

10 fotografií

Mají na vaše rozhodnutí vliv výsledky komunálních voleb ve Zlíně? Ke končícímu primátorovi Jiřímu Korcovi (ANO) máte blízko.
Valná hromada, na které jsem oznámil svou rezignaci, je vždy plánovaná dostatečně dlouho dopředu. Je jen náhoda, že se konala ve stejný den, kdy bylo zveřejněno jméno nového primátora. Nemohl jsem předjímat výsledky voleb ani vyjednávání o nové koalici. Současně ale plně respektuji, že město jako většinový vlastník bude mít nové vedení a je přirozené uvolnit prostor lidem, kteří budou mít jejich důvěru.

Skončil byste i v případě, že by Korec na radnici coby primátor pokračoval?
Ano. Můj odchod není a ani nemůže být podmíněný tím, kdo stojí v čele města.

Dočká se Zlín moderní víceúčelové arény? Město zvažuje dvě možnosti

Generálním manažerem jste byl tři a půl roku. Jaké z vašeho pohledu byly?
Byly to velmi intenzivní, náročné, ale zároveň krásné roky, na které budu vzpomínat v dobrém. Do klubu jsem přicházel v nelehkém období po sestupu z extraligy s cílem stabilizovat jeho fungování, vrátit mu sportovní ambice a postupně jej posouvat dopředu. Myslím, že se nám společně se všemi kolegy podařilo udělat velký kus práce. Čtyřikrát finále, výrazně jsme investovali do zázemí, posunuli marketing, komunikaci i práci s partnery a dlouhodobě patříme mezi nejnavštěvovanější kluby soutěže. Samozřejmě mě mrzí, že se nepodařilo splnit náš největší cíl, kterým byl návrat do extraligy. Zlínský hokej mi přirostl k srdci a vždy mu budu přát jen to nejlepší. Věřím, že se Berani do extraligy vrátí a budou dál vychovávat kvalitní hokejisty.

Plánovaná podoba zimního stadionu Luďka Čajky ve Zlíně

Když se ohlédnu za vaší érou ze sportovního hlediska, pokaždé jste se dostali do finále play-off, ale dva roky to bylo po nevydařené základní části a vystřídali jste šest trenérů.
Já to beru tak, že jsme z výsledkového pohledu za čtyři roky čtyřikrát hráli finále a není mnoho klubů, které by měly podobnou statistiku. Práci je potřeba hodnotit především podle výsledků a ty hovoří jasně. Ano, dva průběhy sezon byly problematické. Naopak v sezoně 2024/25 se nám pod vedením trenéra Janka Pardavého dařilo po celý rok a skončili jsme druzí i v základní části.

Čím si takové rozdíly vysvětlujete?
Sport je v tomto ohledu specifický. Roli hrají zranění hráčů, nemoci a další okolnosti. Není to jako v podnikání, kde si mnohdy můžete věci naplánovat a očekávat, že se podle plánu uskuteční. Ve sportu to tak nefunguje. O výsledku nakonec rozhodují jednotlivé zápasy. Mnohdy musíte v řádu minut či hodin udělat rozhodnutí, které pak ovlivní celou sezonu. Mrzí mě, že jsme nedokázali postoupit do extraligy, ale čtyři finálové účasti v řadě považuji za velmi dobrý výsledek.

Buď dorovnáme, nebo budeme stagnovat, ví šéf Zlína Pravda. Štve ho arogance APK

V tiskové zprávě ke svému odchodu jste uvedl, že „čtyři finálové účasti v nepřetržité řadě představují historický úspěch zlínského hokeje a mimořádný výsledek v rámci celé soutěže“. Zlín v extralize získal dva tituly, čtyřikrát byl druhý a jednou třetí. Proč by tedy měl být opakovaný postup do finále druhé nejvyšší soutěže historickým úspěchem?
Extraliga je samozřejmě nejvyšší metou a všichni si přejeme, aby se do ní Zlín vrátil. Jsem přesvědčený, že do ní svým zázemím, tradicí i fanouškovskou základnou patří. V tiskové zprávě jsem však hodnotil období svého působení v první lize. V historii klubu se dosud nestalo, aby Zlín postoupil čtyřikrát po sobě do finále této soutěže, a právě v tomto kontextu to považuji za mimořádný úspěch. V žádném případě tím nechci snižovat úspěchy ani práci všech, kteří se zasloužili o slavnou extraligovou historii klubu. Zároveň chci zdůraznit, že čtyři finálové účasti jsou společným výsledkem práce celého klubu hráčů, trenérů, zaměstnanců, partnerů i fanoušků. Bez jejich úsilí a podpory bychom takových výsledků nikdy nedosáhli.

Je cesta zpět do extraligy kvůli nespravedlivě nastavené baráži vůbec reálná?
Dokud se nezmění současný systém baráže, bude návrat do extraligy velmi náročný, až téměř nemožný. Zaznamenal jsem několik návrhů na změnu, například model dva plus dva se vzájemnými zápasy. Asociace profesionálních klubů má zase vlastní představu, podle které by se baráže účastnily týmy ze 13. a 14. místa extraligy a první dva celky z první ligy. Stále by však šlo o souboje jeden na jednoho, tedy třináctý tým extraligy proti druhému z první ligy a čtrnáctý proti prvnímu. To podle mého názoru systémový problém neřeší a postup by zůstal mimořádně obtížný. Za mě existuje jediné skutečně sportovní a spravedlivé řešení: přímý postup vítěze první ligy a přímý sestup posledního týmu extraligy.