Kameny zmizelých ve vizovických ulicích připomínají rodiny majitelů pálenic

V ulicích Vizovic se objevily první kameny zmizelých, které připomínají oběti nacistického režimu. Nacházejí se v ulicích Štěpská a Slušovská a jsou věnovány rodinám Singerů a Jelínků, které byly zakladateli slavné palírenské tradice ve Vizovicích.

„Už nějaký čas jsme přemýšleli, že by si židovské rodiny z Vizovic zasloužily osazení kamenů zmizelých. Náš radní Petr Divílek se spojil s historikem Marcelem Sladkowským a začali jsme hledat a sepisovat jména členům všech zdejších židovských rodin,“ řekla starostka Vizovic Silvie Dolanská.

Kameny zmizelých, známé také pod německým názvem Stolpersteine, vznikly z iniciativy německého umělce Guntera Demniga na počátku devadesátých let. V Česku byly poprvé osazeny v roce 2008.

Jsou to dlažební kostky s mosazným povrchem, které se umisťují na chodníku před domy, kde oběti holokaustu naposledy svobodně žily. Na každém kameni je uvedeno jméno člověka, rok narození a základní informace o jeho osudu.

Prarodiče jí zabili nacisté, památku rodiny připomínají kameny v chodníku

Nedaleko náměstí, v domě ve Slušovské ulici číslo 425, kde je dnes služebna policie, bydlel se svou rodinou Vladimír Jelínek, bratr známějšího Rudolfa a spolumajitel slavné likérky. Ve Štěpské ulici 382, v budově dnešního penzionu Pod Zámkem, zase žila rodina Karla Singera, která byla stejně jako Jelínci také spojena s nejznámějším vizovickým oborem.

„Obě rodiny jsou součástí tradice pálenic, která byla pro hospodářství města i celého Vizovicka mimořádně důležitá,“ vysvětlil historik Marcel Sladkowski. „Jejich podniky byly ty nejvýznamnější, dále byla ve Vizovicích například pálenice židovské rodiny Weissů, ale i řada dalších nežidovských.“

Zajímavé je, že podnik Karla Singera, který se nacházel hned u vizovického zámku po obou stranách Štěpské ulice, býval větší a úspěšnější než jeho dnes podstatně známější konkurenti Jelínkové.

„Na jedné straně ulice byla kvasírna a obytný dům, naproti nich palírna. Až do druhé světové války byla největší ve městě,“ popsal historik. „Jelínkové ovšem byli zdatnější v exportu, po roce 1931 začali hodně vyvážet do Spojených států a jejich úspěch postupně překryl Singerovo jméno.“

Palírny na Moravě se začaly rozšiřovat už v 16. století. Původně byly především v majetku šlechty, která z nich měla podobně jako z pivovarů velký zisk. Často je ovšem přenechávala židovským nájemcům, kteří byli obchodně velmi zdatní a po uvolnění poměrů od poloviny 19. století už většinou podnikali sami.

Příběh nejen o tekutých trnkách. Reportáž z Vizovic

Židovských rodin, které žily ve Vizovicích a zmizely během německé okupace, ale bylo daleko více, než jen Jelínkové a Singerové.

„Každá z nich si zaslouží naši pozornost. Rádi bychom pokračovali už příští rok a chtěli bychom umístění kamenů spojit se dnem obětí holokaustu Jom ha-Šoa a předčítáním jejich jmen,“ naznačila starostka Dolanská.