V Rožnově čipy nejen vyrábíme, ale i vymýšlíme, říká starosta Kučera

Rožnov pod Radhoštěm na Zlínsku už dávno není jen skanzen a Beskydy. Vedle tradic vyrůstá v silné technologické centrum, kde se vymýšlejí a vyrábějí čipy pro celý svět. Starosta Jan Kučera (Nezávislí Rožnováci) v rozhovoru pro iDNES.cz vysvětluje, jak chce skloubit gigantické investice s ochranou krajiny, proč město chystá investiční plán za tři miliardy korun a čím může Valašsko konkurovat Praze nebo Brnu.

Před několika lety jsem poprvé psal o Rožnově pod Radhoštěm ve spojitosti s čipy a samotného mě překvapily kapacity vašich podniků. Většina Čechů si také nejspíš představí spíš skanzen, folklor a turistiku. Co o vašem městě zbytek republiky neví?
Že se u nás čipy nejen vyrábějí, ale také vymýšlejí. Rožnov má dlouhou elektrotechnickou tradici a dnes tu působí firmy, které obstojí ve světové konkurenci. Nejznámější je onsemi, o kterém se hodně mluví kvůli plánované velké investici. Vedle výroby tu má také návrhové centrum. Výzkumné, vývojové a podpůrné činnosti má v Rožnově i další významná polovodičová společnost NXP.

Valašské muzeum, folklor a Beskydy jsou naše výrazná tvář. Ale je tu i druhá, kterou lidé při návštěvě města na první pohled nevidí: špičkoví technici a vývojáři. Obojí patří k Rožnovu stejně přirozeně.

Co je dnes pro ekonomickou identitu Rožnova důležitější: cestovní ruch, tradiční průmysl, nebo nové technologie?
Z hlediska zaměstnanosti je páteří Rožnova průmysl, stále více propojený s moderními technologiemi. Cestovní ruch nám přináší především známost a prestiž. Do Valašského muzea přijíždějí stovky tisíc návštěvníků ročně. Je to důležitá součást Rožnova, ale jeho hlavní ekonomický motor leží jinde.

Navíc bych úplně neodděloval tradiční průmysl od nových technologií. Máme tu firmy, které vyvíjejí měřicí zařízení, čidla nebo stroje na míru pro specializovanou výrobu. A onsemi není jen výrobní závod, ale také místo, kde vznikají návrhy nových čipů. Právě propojení výroby s vývojem považuji za naši velkou sílu.

Rožnov má neobvyklou kombinaci valašské tradice a špičkového průmyslu. Jak zařídit, aby se tyto dva světy nepřebíjely, ale navzájem posilovaly?
Především je nesmíme stavět proti sobě. Dnešní Rožnov vyrostl z obou. Vedle tradičního valašského městečka se s poválečným rozvojem Tesly začalo vytvářet průmyslové centrum. Přicházeli noví lidé, stavěly se byty a sídliště. Tesla výrazně změnila podobu města i jeho život.

Pro další rozvoj z toho vyvozuji jednoduchou zásadu: podporovat práci a technologie, ale nezničit přitom prostředí, kvůli kterému tady lidé chtějí žít. Proto klademe důraz na lepší využití současných budov a areálů, ne na neomezené rozšiřování zástavby do krajiny. Nemusíme si vybírat mezi tradicí a budoucností. Potřebujeme obojí.

Kdybyste měl přesvědčit mladého člověka z Prahy nebo Brna, aby se přestěhoval právě sem, jaké tři důvody byste mu dal?
Nejdřív bych ho sem pozval a zeptal se, co od života očekává. A potom bych mu nabídl tři důvody: zajímavou práci, dobré zázemí pro každodenní život a Beskydy za dveřmi.

Zajímavou prací nemyslím jen výrobu. V Rožnově se navrhují čipy a fungují tu vývojová pracoviště světových firem. Technologická kariéra se tedy nemusí odehrávat jen ve velkoměstě.

K tomu přidejte školy a školky, sport, služby, bezpečí a možnosti pro rodiny s dětmi. Když se na to podívám jako na celek - co si člověk může vydělat, jaké má životní náklady a co mu město nabízí - považuji Rožnov za mimořádně zajímavou možnost. Ne pro každého, ale rozhodně pro mnohem více lidí, než kteří o něm dnes takto uvažují.

Polovodiče se v Rožnově nevzaly ze dne na den. Nakolik dnešní technologické postavení města stále stojí na dědictví někdejší Tesly?
Z velké části. Nejdůležitějším dědictvím Tesly nejsou jen budovy a výrobní areál, ale především lidé a jejich znalosti. Do Rožnova přicházeli odborníci z celého Československa, zakládali tu rodiny a vytvářeli silné technické prostředí. Dodnes je to vidět třeba na tom, kolik rožnovských rodin má slovenské kořeny. Podle mě tato historie pozitivně ovlivnila i způsob přemýšlení a ducha města.

Samotná tradice by ale dnešní úspěch nezajistila. Současné firmy na ni musí každý den navazovat: vyvíjet nové věci, získávat zakázky, obstát ve světové konkurenci a najít kvalitní zaměstnance. Tesla položila základ. Za dnešními výsledky stojí práce současných lidí.

Co konkrétně může radnice udělat pro to, aby kolem velkého závodu rostly menší technologické firmy, dodavatelé a startupy?
Může vytvářet dobré podmínky pro podnikání i pro život lidí, kteří v těch firmách pracují. Město naší velikosti nemá kapacitu samo ve velkém budovat a provozovat technologické parky nebo podnikatelské inkubátory. O to důležitější je soustředit se na to, co skutečně ovlivnit můžeme: bydlení, školy, dopravu, služby a předvídatelnou spolupráci s radnicí.

A také se dívat za hranice města. V sousedních Trojanovicích připravují projekt CÉRKA, který má propojit technologické firmy, univerzity a nové podnikatelské nápady. Nevidím důvod, proč bychom si měli za každou cenu konkurovat. Smysluplnější je spolupracovat a využít silné stránky jednotlivých míst. Firma ani její zaměstnanci přece nemusí všechno najít na jednom katastru.

Chcete do Rožnova aktivně lákat další investory? A pokud ano, jaký typ firem by městu prospěl a jaký už naopak nechcete?
Naším cílem není přivést do Rožnova co nejvíce investorů za každou cenu. Jsme město v beskydském údolí s velmi omezenými možnostmi rozšiřovat zástavbu do krajiny. Už místní podnikatelé nám říkají, že hledají prostor pro svůj další rozvoj. Přednost proto musí mít lepší využívání současných budov a areálů.

Chceme být dobrým partnerem pro firmy, které u nás působí, i pro ty, které o Rožnově uvažují. Včas si říct, co potřebují ony, co potřebuje město a kde se naše představy mohou potkat. Investor má dopředu znát naše možnosti i požadavky. Rozvoj ano, ale ne takový, který se do města nevejde nebo půjde na úkor jeho charakteru a okolní krajiny.

Jak chcete propojit místní firmy se středními a vysokými školami, aby mladí lidé nemuseli za technologickou kariérou automaticky odcházet jinam?
Začínáme už mnohem dříve, na základních a mateřských školách. Technické obory jsou náročné a samotné přesvědčování, že matematika je důležitá, nestačí. Děti potřebují vidět, k čemu ji mohou využít a co zajímavého díky technice vzniká.

Podporujeme proto spolupráci mezi jednotlivými stupni škol, setkávání s firmami a návštěvy podniků. Žáci osmých tříd se mohou podívat přímo do provozů ještě předtím, než si vyberou střední školu.

Pořádáme také kulaté stoly se zaměstnavateli. U spolupráce velkých technologických firem s univerzitami už mají hlavní roli samotné společnosti, které si budují vlastní odborná partnerství. Smyslem je, aby mladí lidé věděli, jaké možnosti mají doma - a po studiu měli důvod se vrátit.

Rožnovský výrobce polovodičů onsemi propustil 300 lidí. Odbory to nekomentují

Velká část očekávání spojených s budoucností Rožnova se upínala k plánované investici onsemi. Co dnes můžete s jistotou říct občanům a co by naopak bylo předčasné slibovat?
Bylo by předčasné slibovat, kdy a v jakém rozsahu se investice uskuteční. Od začátku investor spojoval její realizaci s veřejnou podporou. Evropská komise českou podporu schválila, ale tento souhlas sám o sobě ještě není konečným rozhodnutím o spuštění projektu. To musí vyjasnit stát a investor.

S předchozí vládou jsme absolvovali řadu věcných jednání, která jsem vnímal pozitivně. Dnes bych si přál, aby jednání státu s investorem měla větší tah na výsledek. Za jejich konečnou dohodu ale jako starosta mluvit nemohu.

Za město naopak říct mohu, že jsme přípravu nepodcenili. Máme dopadovou studii, která vyhodnotila potřeby v bydlení, dopravě, školství a zdravotnictví, a připravujeme návazné projekty. Nechceme začít řešit školky nebo lékaře až ve chvíli, kdy budou jejich kapacity chybět. Naším úkolem je připravit rozvoj tak, aby prospěl nově příchozím a nezhoršil život lidem, kteří už v Rožnově bydlí.

Co by pro Rožnov znamenalo, kdyby se projekt výrazně zmenšil nebo odložil? Má město připravený plán B?
Ano. Budoucnost Rožnova nestavíme na jediné investici. Její zmenšení nebo odklad by znamenaly méně příležitostí, než jaké jsme od velkého projektu očekávali. Rožnov by ale nepřestal být technologickým městem. Výrobu i vývoj tu máme už dnes, nezískali bychom je teprve s touto investicí.

Náš základní směr by se proto nezměnil: dobré podmínky pro život, podnikání a práci současných obyvatel a firem. Přizpůsobili bychom ovšem rozsah a tempo některých investic. Jinou kapacitu bydlení, škol nebo dopravy potřebuje město při běžném rozvoji a jinou při příchodu velkého počtu nových zaměstnanců. Nechceme budovat kapacity bez skutečné potřeby, ale ani být nepřipraveni, když vznikne.

A opačně: pokud by se projekt uskutečnil ve velkém rozsahu, je Rožnov skutečně připraven na tlak na bydlení, dopravu, školy, zdravotnictví a veřejné služby?
Máme připravený konkrétní plán. Nazvali jsme ho MiliJarda a rozdělili do tří částí. Jak název napovídá, každá představuje investice přibližně za miliardu korun. Dohromady tedy mluvíme o třech miliardách.

První MiliJarda zahrnuje investice, do kterých jsme se pustili i bez uskutečnění velkého projektu onsemi a bez zvláštní státní podpory spojené s jeho dopady. Na tuto část máme prostředky. Jsou to věci, které Rožnov potřebuje tak jako tak a které zároveň zvyšují naši připravenost na případný další rozvoj.

MiliJarda 2 a 3 představují další dvě miliardy do bydlení, dopravy, škol, zdravotnictví a dalších potřebných služeb. Takový rozsah už město samo financovat nedokáže. Proto jsme plán projednávali se státem při jednáních koordinovaných ministerstvem průmyslu a obchodu. Vedle peněz mohou pomoci například převody státních pozemků nebo budov.

Neříkám, že všechny potřebné kapacity už máme vybudované. Víme ale, co musíme udělat, co zvládneme sami a kde potřebujeme spolupráci státu. Tak velká investice má být přínosem nejen pro firmu a nové zaměstnance, ale také pro lidi, kteří už v Rožnově žijí.

Rožnovská radnice koupí areál pošty, jeho budoucí využití teprve hledá

Jak zabráníte tomu, aby růst mezd v technologickém sektoru zároveň vytlačoval z bydlení učitele, zdravotníky, pracovníky služeb nebo mladé rodiny?
Samotné ceny bydlení město řídit neumí. Má ale nástroje, jak pomoci: rozšiřovat nabídku bydlení a využívat vlastní městské byty také pro klíčové profese. Dobře placená práce je pro Rožnov výhoda, ale město musí fungovat i pro učitele, zdravotníky, pracovníky služeb a mladé rodiny.

Pamatuji si jednu z našich snídaní s podnikateli, kde byla hlavním tématem obava, že jim velká investice přetáhne odborné zaměstnance. I proto je důležité připravovat bydlení pro nové obyvatele, ne jen přerozdělovat stejné lidi mezi místními firmami.

Potřebujeme tedy obojí: více bytů pro širší okruh zájemců a cílenou práci s městským bydlením tam, kde je to důležité pro fungování celého města.

Má město plán, jak zvýšit nabídku bydlení, aniž by Rožnov ztratil svůj charakter a okolní krajinu?
Máme. V září jsme schválili koncepci bydlení a opíráme se také o nový územní plán. Naše hlavní zásada je lépe využít město, které už máme, místo toho, abychom stále ukrajovali z okolní krajiny.

To znamená využívat nevyužité budovy, doplňovat vhodná místa uvnitř zástavby a tam, kde to dává smysl, umožnit i vyšší domy. Ne plošně a ne bez ohledu na okolí. Součástí plánu jsou projekty městského bydlení, jasná a transparentní pravidla pro spolupráci s developery i rozhýbání lokalit, které už jsou pro výstavbu určené.

Potřebujeme více bydlení, ale ne za cenu ztráty toho, co dělá Rožnov Rožnovem. Právě proto musí jít bytová politika a územní plánování společně.

Který dopravní problém města považujete za nejkritičtější a co se s ním dá reálně udělat v nejbližších letech?
Za nejkritičtější považuji problémové křižovatky, kde se tvoří kolony nebo dochází k nehodám. Konkrétně jde o křižovatku směrem na Vidče, kde se připravuje kruhový objezd, a křižovatku s odbočením na Valašskou Bystřici. Tam obdobné řešení naráží na technické možnosti místa, proto počítáme se světelnou signalizací. Cílem je v obou případech zvýšit bezpečnost a zlepšit plynulost provozu.

Samotné úpravy křižovatek ale nestačí. Zároveň chceme lidem nabídnout použitelnou alternativu k autu: rozšiřovat síť cyklostezek, vytvořit podmínky pro plnohodnotnou městskou hromadnou dopravu a dál rozvíjet sdílenou dopravu, kterou už v Rožnově máme. Tyto kroky musí jít společně, abychom dopravu řešili dlouhodobě, ne jen přesouvali kolony z jednoho místa na druhé.

Který projekt byste považoval za osobní neúspěch, kdyby se jej do konce vašeho mandátu nepodařilo posunout?
Za osobní neúspěch bych považoval, kdybychom kvůli nerozhodnosti propásli příležitost získat pro město důležité budovy, které zůstávaly nevyužité nebo jejichž majitelé už nechtěli pokračovat v dosavadním provozu. Právě jejich získání bylo jedním z cílů, které jsme si pro tento mandát stanovili.

Jsem rád, že se nám během čtyř let podařilo získat budovu České pošty, bývalý internát, Společenský dům a také tenisovou halu. Z té je dnes multifunkční sportovní prostor. U dalších budov nám vlastnictví umožňuje rozhodovat o jejich budoucnosti podle potřeb města.

Nešlo nám o to vlastnit co nejvíce nemovitostí. Šlo o příležitosti, které se nemusí opakovat. Mrzelo by mě, kdyby tyto budovy zůstaly prázdné a my si zpětně říkali, že jsme mohli jednat, ale nebyli jsme dost rychlí. V tomhle se nám podařilo udělat důležitý krok. Koupí samozřejmě práce nekončí, rozhodující je jejich další využití.

Rožnov pod náporem aut. Zmírnit hustou dopravu pomůže nový železniční přejezd

Má Rožnov na radnici dostatek odborných kapacit pro územní plánování, investice a vyjednávání s velkou korporací a státem?
Máme schopné lidi, ale naše kapacity nejsou neomezené. A to jak počtem pracovníků, tak zkušenostmi s projekty celostátního významu. Radnice šestnáctitisícového města se s investicí takového rozsahu nepotkává každý rok. Považuji proto za zodpovědné přizvat další odborníky tam, kde je potřebujeme.

Pro zpracování dopadové studie jsme vybrali externího odborníka se zkušenostmi, který spolupracoval s naším týmem na úřadě. Díky tomu jsme při jednáních se státem mohli předložit konkrétní potřeby a podklady, ne jen obecné obavy z toho, co velká investice přinese.

Chtěli jsme být partnerem, který si uvědomuje svou odpovědnost a je připravený odvést svůj díl práce. Umíme hledat prostředky, pracovat s příjmy města i možnostmi financování. Zároveň ale musíme jasně říct, kde už rozsah potřeb přesahuje naše možnosti. Po státu nechceme, aby za nás dělal naši práci. Potřebujeme jeho spolupráci tam, kde už síly samotného města nestačí.

Co je vaše vize Rožnova v roce 2035, která bude platit bez ohledu na to, jak dopadne aktuální investiční projekt?
Vidím Rožnov jako město se zhruba sedmnácti tisíci obyvateli, tedy přibližně o tisíc více než dnes. Samotný počet ale není hlavní cíl. Podstatné je, aby tu lidé chtěli zůstávat a další si Rožnov vybírali jako místo pro život.

Chci čisté, bezpečné město s vysokou kvalitou života. S dobrou prací, dostupnými službami pro děti, mladé lidi i seniory, možnostmi sportovat a příjemnými ulicemi a veřejnými prostranstvími. Město, po kterém se lidé mohou pohodlně pohybovat a ve kterém nemusí kvůli běžným potřebám všechno složitě zařizovat jinde.

Rožnov může ukazovat, že stěhování do Prahy nebo krajského centra není jedinou cestou k zajímavé práci a spokojenému životu. Menší město může být velmi dobrou alternativou.

Do této vize patří i příprava na stárnutí obyvatel a změnu klimatu. Myslet dopředu pro mě znamená zohledňovat tyto změny už v dnešních rozhodnutích, ne je začít řešit, až nás doženou. A tento směr platí bez ohledu na výsledek jedné investice.