Folklor nám dal sebejistotu. Jít na herectví byl nejdřív jen nápad, líčí bratři Příkazští

Jak se stalo, že se bratři Lukáš a Marek Příkazští stali úspěšnými herci? O něco známější jednačtyřicetiletý Lukáš dnes působí v pražském Dejvickém divadle, má na kontě také spoustu divadelních a televizních rolí. O dva roky mladší Marek je už řadu let spojený se zlínským Městským divadlem.

Aktuálně můžete Marka Příkazkého vidět například jako komediálně pojatého Drákulu. Oba se tento týden potkali ve Zlíně na česko-slovenském divadelním festivalu Setkání Stretnutie, jehož je Lukáš patronem.

Oba si vybavují, že když byli malí, u nich doma se žádná herecká tradice nepěstovala. Divadelní zázemí neměli. Tatínek podnikal v tesařské branži ve firmě na výrobu oken a dveří. Kdyby tehdy někdo ve Strážnici řekl, že z obou synů vyrostou úspěšní profesionální herci, asi by to znělo dost nepravděpodobně.

Všechny překvapilo, že jsem se dostal na konzervatoř. Bylo mi patnáct let a jediné, co jsem věděl, bylo to, že ze mě má být herec. Vůbec jsem netušil, co to obnáší.