Skála a Provodovjané přibližují dechovku lidem, kteří ji dříve nenáviděli
Netradiční zahájení měl tradiční Mezinárodní festival dechových orchestrů a folklorních souborů FEDO 2026, který se ve Zlíně konal od čtvrtka do neděle. Po pořádajícím Velkém dechovém orchestru Zlín se totiž objevila na pódiu dechovka z nedalekého Provodova a s ní u mikrofonu výtvarník a hudebník František Skála.
Ten se ve Zlíně nedávno zapsal do povědomí jako autor obří plastiky drátěného psa, která byla umístěna na prostranství u Tržnice v centru města.
Prošedivělý extravagantní sedmdesátník s knírkem v křiklavě modrém obleku na zlínském náměstí zpíval hospodské odrhovačky, pohřební pochody i předělávky popových hitů, jako je třeba píseň Sexbomb od Toma Jonese, kterou Skála překřtil na Šest bomb. Za doprovodu dechovky Provodovjané tančil jako v kabaretu a poskakoval jako na rockovém koncertu.
Starší publikum zíralo, někteří odcházeli, většina ale zůstala a dobře se bavila. Stejně jako mladší generace a příznivci jiných žánrů, které by jinak klasická dechovka, swingový band ani folklorní soubor v takovém počtu nepřilákal.
„Je to pecka. To jsem si nemohl nechat ujít,“ poznamenal například Leoš Duda, který jinak poslouchá hlavně rockovou nebo alternativní muziku.
Ostatně právě kabaretně a alternativně laděné hudební projekty byly dřív pro svérázného písničkáře Skálu typické. Třeba s triem Tros Sketos, s nímž dělal i znělky pro karlovarský filmový festival, nebo i pro další jeho projekt Třaskavá směs.
Centrum Zlína hlídá mohutný drátěný pes. Upozorňuje na výstavu Němá tvář![]() |
V něm s ním účinkuje výtvarník Petr Nikl nebo osobitý umělec z Provodova Miroslav Černý. Právě on způsobil, že se Skála dal dohromady s Provodovjany a zamiloval si dechovku.
„Spolupracovali jsme s Mirkem Černým na jeho cédéčku a zmínil jsem se mu, že bychom si rádi zahráli v Praze. Řekl, že by to šlo a že zná jednoho člověka, který by si s námi zazpíval. A to byl Franta Skála,“ vzpomíná kapelník Provodovjanů Miroslav Mikel.
Jenže pak přišla pandemie covidu a vystoupení se nemohlo uskutečnit. Spolupráci se ovšem podařilo rozjet, když za asistence Černého nahrál Skála s provodovskou dechovkou album Pojď se mnou děvče mé.
Nakonec došlo i na dlouho odkládané společné koncertování a s ním přišel neočekávaný úspěch. Z původně trochu recesistického projektu se stal fenomén. Vrcholem bylo vystoupení před stovkami rockových fanoušků na loňském festivalu Rock for People v Hradci Králové.
„Bylo to naprosto úžasné. Vůbec jsme nečekali, že na nás budou mladí nadšeně tančit a udělají takovou výbornou atmosféru. Fanoušci dokonce nosili Františka na rukách nad svými hlavami. Na to budeme vzpomínat snad do konce života,“ pousmál se kapelník.
Podle něj je to šance, jak oslovit publikum, které se by se jinak k dechové hudbě vůbec nedostalo. „František Skála objevil díru na trhu. Přišel s vlastními písničkami i s těmi, co si pamatoval od otce, a my tomu dodali netradiční firmu dechovkového žánru. Není to klasická moravská polka a valčík, má to i pomalejší nebo rychlejší rytmy, ale kupodivu lidem se to líbí.“
Najít muzikanty není v Provodově problém
Pro muzikanty z Provodova je to zajímavá zkušenost. Otevřelo se jim okno do světa a samozřejmě to povzbudilo i chuť k hraní.
„My v Provodově ale rozhodně nemáme problém najít mladé muzikanty. Není to jen díky Frantovi Skálovi, ale také například díky skvělému zlínskému dechovému orchestru mladých. Jsme převážně čtyřicátníci, ale teď se snažíme aktivně zapojovat další generaci. Máme asi tak pět šest hudebníků kolem 18 let. Přidávají se k nám a jsou rádi, že se můžou něco naučit,“ zdůraznil Mikel.
Je to s podivem, protože Provodov není nijak velká obec a má 800 obyvatel. „Ale přesto držíme pospolu. V obci i v kapele.“
Festival Slunovrat otevře lidem řadu unikátních opavských památek![]() |
Tento hudební projekt byla velkým životním zvratem nejen pro muzikanty z moravské vesnice, ale také pro Františka Skálu. „Teprve v určitém věku, když jsem dozrál, tak jsem pochopil, že moje úloha je zpívat s Provodovjany a od té doby získal můj život novou kvalitu,“ říká s nadsázkou.
„Býval jsem vlastně zastydlý undergroundový puberťák, který dechovku neměl rád. To se změnilo v okamžiku, kdy jsem poznal Provodovjany. A teď šířím toto poselství dál do světa. My vlastně nefungujeme ani tak jako dechová hudba, ale v podstatě jako rocková kapela.“
Skálova maminka byla folkloristka a choreografka, takže k autentické lidové muzice měl vztah. S dechovkou to ale bylo jinak. Ta byla všeobecně vnímána jako žánr protěžovaný komunistickým režimem a propagandou.
Projekt s Prvodovjany Skála vidí jako možnost tyto předsudky nabourat. „Daří se nám tento žánr přiblížit i těm nejortodoxnějším, kteří předtím dechovku nenáviděli. Daří se nám to i s mladým publikem, které není zatížené minulostí z doby totality, kdy nás dechovkou krmili pořád dokola. Jsou otevřenější a mají to rádi. To bylo dobře vidět festivalu na Rock for People,“ dodal.
S Provodovjany proto má velké plány. „Čas a pracovní vytížení mi ale nedovolí dělat vše, co bych chtěl. Nejraději bych s kapelou vydal další desky a vystupoval třeba i v New Yorku, ale nevím, jestli se mi to ještě podaří,“ uzavřel.
Provodovjané se Skálou byli jen jednou z perliček programu zlínské hudební přehlídky. Během čtyř festivalových dnů zaplnili ulice města hudebníci, tanečníci, zpěváci i mažoretky. Celkem jich bylo skoro devět set. Mezi nimi i exotický soubor z Indie. Nechyběl tradiční průvod ulicemi s pochodovými písněmi.
23. září 2025 |







