První členové zlínské filharmonie byli před 80 lety zaměstnanci podniku Baťa

Po druhé světové válce znárodněný podnik Baťa nezaměstnával jen ševce nebo lidi z dalších průmyslových oborů, kterým se firma věnovala. Výplatu od obuvnického koncernu zpočátku dostávali také zdejší profesionální hudebníci. První koncert zlínských filharmoniků se uskutečnil před osmdesáti lety 30. dubna 1946.

Hlasy volající po založení profesionálního symfonického orchestru přitom začaly ve Zlíně sílit už v průběhu dvacátých let minulého století. Hlavním iniciátorem byla samozřejmě firma Baťa. Realizace této myšlenky nebyla lehká. Možná i proto, že meziválečný Zlín nepatřil k městům s bohatou hudební tradicí.

Snahy vedení baťovského koncernu se dočkaly úspěchu až krátce po druhé světové válce. Mezníkem byl začátek dubna roku 1946, kdy byl do čela nového orchestru jmenován brněnský dirigent Rudolf Kvasnica.

Zajímavostí je, že dirigent byl zaměstnán přímo firmou Baťa. Ukazuje to, jak moc byl i v poválečné době propojený život města s už znárodněným koncernem.

Řešil jsem výzvy a bavilo mě to, bilancuje končící ředitel zlínské filharmonie

„Začátkem dubna vstoupil do řad spolupracovníků našeho podniku dirigent Národního divadla v Brně Rudolf Kvasnica, který právě v březnu oslavil 25 let práce za dirigentským pultem brněnského stánku Thálie,“ psaly tehdejší zlínské noviny.

Pro podnik nepracoval jen dirigent. Také hráči orchestru se rekrutovali přímo z řad zaměstnanců.

„Byl mu svěřen úkol vytvořit symfonický orchestr složený ze spolupracovníků našich závodů. Nutno jen schvalovat tento plán vedení závodů, jelikož činností vlastního symfonického orchestru se podstatně přispěje ke zvýšení úrovně kulturního života a snažení Zlína,“ uvádí se v článku z dubna 1946.

Mezi nejdůležitější dirigenty v historii Filharmonie Bohuslava Martinů patřili Rudolf Kvasnica.

Dirigent Kvasnica se okamžitě pustil do práce. „Zdůrazním, že dosud ani jediný průmyslový závod v osvobozeném Československu se neobíral myšlenkou založit symfonický orchestr z vlastních lidí. Národní podnik Baťa je první, který se touto myšlenkou nejen zabýval, ale přikročil ihned k realizaci plánu,“ pochvaloval si v rozhovoru.

Základem symfonického orchestru se stala dosavadní dechová hudba tvořená zaměstnanci podniku. „Těleso tvoří 34 hudebníků, v dohledné době bude stav navýšen na 56 a později na 70,“ popsal dirigent.

„Pilně cvičíme. Brzy dostaneme takovou místnost, která nám bude vyhovovat ve všech směrech.“ Po každodenním intenzivním zkoušení se podařilo 30. dubna 1946 ve zlínském Velkém kině uspořádat první veřejný koncert. Zazněly Smetanovy, Dvořákovy, Fibichovy a Sukovy skladby.

Akustické podmínky v kině nebyly ideální

„Ihned budeme spřádat nitky dalšího programu. Pravidelně budou pořádány večery vážné hudby, jejichž pořady budou tak zaměřeny, aby byly srozumitelné příslušníkům nejširších lidových vrstev,“ nastínil Kvasnica v rozhovoru pro podnikové noviny.

„Vynasnažíme se, aby činnost orchestru měla co nejvyšší úroveň a byla ke cti jak národnímu podniku Baťa, tak celému Zlínu a samozřejmě i širokým vrstvám pracujícího lidu. Vždyť největší zbraní českého národa ve světě je dobrá poctivá práce a kulturní vyspělost.“

Orchestr původně sídlil v budově Velkého kina, které mělo v té době kapacitu přes dva tisíce sedadel a sloužilo nejen k promítání filmů, ale jako univerzální sál pro nejrůznější účely. Konaly se zde i lidové soudy s válečnými kolaboranty.

Naplno! Naživo! Na zdraví! Startuje jubilejní 80. sezona zlínské filharmonie

„Třebaže nešlo o koncertní sál, filharmonikům poskytoval na svou dobu velmi nadstandardní zázemí. Navíc vystupovat na pódiu největšího kinosálu v tehdejším Československu bylo prestižní záležitostí,“ upozornil současný dramaturg filharmonie Tomáš Koutný.

Brzy se ale ukázalo, že akustické podmínky Velkého kina nejsou pro velké hudební produkce ideální. Už na počátku padesátých let proto začaly vznikat první návrhy na přesun do vhodnějších prostor.

V roce 1955 byl pro potřeby orchestru upraven Památník Tomáše Bati, později přejmenovaný na Dům umění. Filharmonie tak získala vlastní sídlo, které zanedlouho obohatila ještě instalace velkých koncertních varhan.

Od roku 1955 sídlila zlínský filharmonie v Domě umění (foto je z roku 1997).

Legenda říká, že varhany, pro komunistickou éru dost netypický nástroj, zde vznikly na popud cestovatele Jiřího Hanzelky, který tehdy žil ve Zlíně a byl vášnivým hráčem na varhany. Malý nástroj měl i ve své vile na zlínských Nivách.

Otevření Domu umění v polovině padesátých let bylo sice slaveno s velkou pompou, už začátkem let sedmdesátých ale vyšlo najevo, že celá budova přestává potřebám orchestru vyhovovat.

„Ve městě se proto začalo hovořit o výstavbě nového koncertního sálu, který měl vzniknout na místě bývalého hřbitova u Kudlovské přehrady,“ podotkl Koutný. „K realizaci tohoto plánu však nikdy nedošlo, a tak Dům umění zůstal domovem orchestru po další čtyři desetiletí.“

Martinů neměl se Zlínem mnoho společného

Po roce 2000 se už naplno ukázalo, že budova památníku s ikonickými sloupy bránícími výhledu nestačí požadavkům kvalitní hudební produkce. Město proto rozhodlo o výstavbě Kongresového centra podle návrhu zlínské rodačky, architektky Evy Jiřičné.

Oválná budova obložená luxfery se stala novým sídlem orchestru, nabízí podstatně kvalitnější akustiku a také výrazně lepší zázemí pro hudebníky. První koncert filharmonie se zde uskutečnil na podzim 2010.

Podívejte se: Ladič zavelel a technici rozložili křídlo na sedm částí

Během své historie prošla zlínská filharmonie několika nucenými změnami svého názvu, většinou ovlivněnými dobovými politickými souvislostmi. Posluchači nejprve navštěvovali koncerty Symfonického orchestru národního podniku Baťa. Na podzim roku 1948 vystupovali hudebníci pod oficiálním označením Zlínská filharmonie.

„Už v prosinci téhož roku došlo k další změně a orchestr dostal nové budovatelské pojmenování Filharmonie pracujících,“ popsal dramaturg. „V padesátých letech následovalo přejmenování na Symfonický orchestr kraje Gottwaldovského, o několik let později pak na Státní symfonický orchestr v Gottwaldově.“

Skladatel Bohuslav Martinů.

Jméno jednoho z nejvýznamnějších českých skladatelů Bohuslava Martinů nesou zlínští hudebníci ve svém názvu od ledna roku 1989. A to přesto, že tento skladatel, který většinu života strávil v zahraničí, toho měl s orchestrem a Zlínem společného pramálo.

Jediným pojítkem je to, že v polovině třicátých let skladatele oslovily Filmové ateliéry Baťa s nabídkou na vytvoření hudby k reklamnímu filmu Střevíček. Ta zazněla i na letošním slavnostním koncertě, který letos připomněl jubileum orchestru.

„Z korespondence víme, že Martinů plánoval v březnu 1935 návštěvu Zlína, kde se měl setkat s Janem Antonínem Baťou. Zda však k této návštěvě skutečně došlo, nevíme,“ poznamenal Koutný.

Hudebníci zahrají skladby Beethovena i Linkin Park Skupina Linkin Park Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů připravila pro nadcházející 81. sezonu 120 koncertů. Odehraje je ve Zlíně, dalších městech Česka i v zahraničí. Prodej předplatného začíná v úterý 5. května. „Vedle tradičních koncertních projektů přinášíme také řadu mimořádných spoluprací a formátů, které posouvají filharmonii směrem k ještě otevřenější a živější kulturní instituci,“ uvedl ředitel Tomáš Gregůrek. „Pomoci by nám měl i nový vizuální styl, kterým se chceme otevřít novým posluchačům a současným formám komunikace.“ Filharmonie nabídne pět koncertních cyklů. „Publikum se může těšit například na amerického pianistu Jonathana Bisse, dirigenta Tomáše Hanuse, klavíristu Tomáše Kača, populární zpěvačku Lucii Bílou, sopranistku Kateřinu Kněžíkovou, basbarytonistu Adama Plachetku, houslistu Josefa Špačka nebo trumpetistku Selinu Ott,“ uvedl šéfdirigent Robert Kružík. „Velmi si vážím také spolupráce se Slováckým divadlem Uherské Hradiště, Českým filharmonickým sborem Brno a dalšími špičkovými soubory. „ Zahajovací koncert nabídne 24. září Beethovenův Klavírní koncert č. 4 a Dvořákovu Symfonii Z Nového světa. Koncert i celá sezona připomene výročí 200 let od úmrtí skladatele Ludwiga van Beethovena, proto bude sólistou večera americký pianista Jonathan Biss, uznávaný interpret jeho díla. „Vyvrcholením Beethovenova jubilea ovšem bude březnové uvedení monumentální skladby Missa solemnis společně s Českým filharmonickým sborem Brno a předními českými sólisty,“ upozornil Kružík. Oblíbený populárně laděný cyklus přinese například koncertní uvedení muzikálu Jesus Christ Superstar, které s herci Slováckého divadla v Uherském Hradišti připravil Dodo Gombár. „Chystáme i projekt Swingphonic s největšími swingovými hity, zpracování písní z pohádky Lotrando a Zubejda, ale také rockových kapel Linkin Park a Imagine Dragons,“ naznačil dramaturg Tomáš Koutný. Filharmonie připravuje také venkovní koncerty na platformě 14/15 Baťova institutu, rozšiřuje nabídku koncertů pro dětské publikum a vystoupí na Lednicko-valtickém festivalu nebo Večeru lidé dobré vůle ve Velehradě.