Sdružení, které rozvíjí Cyrilometodějskou stezku, poslal kraj už 15 milionů

Během jednoho roku budou k dispozici poutníkům a turistům na sedmi místech. Odpočívadla, nocoviště, kompostovatelné toalety nebo pískovcové milníkové kameny najdou například v obcích Modrá, Kvasice, Rusava a městech Uherské Hradiště, Uherský Brod, Kroměříž nebo Bojkovice. Všemi obcemi totiž vede trasa Cyrilometodějské stezky, která je jednou z 49 certifikovaných kulturních stezek Rady Evropy.

V České republice měří téměř tisíc kilometrů a návštěvníky přivádí na místa spojená s životem věrozvěstů Cyrila a Metoděje, mimo jiné i na poutní místa ve Zlínském kraji.

„Na poutní stezce tráví lidé celé dny, někdy i několik nocí, a potřebují si odpočinout nebo se schovat před nepřízní počasí. Chceme, aby se po ní putovalo pohodlněji a také aby bylo na první pohled jasné, že právě tudy vede Cyrilometodějská stezka,“ zdůvodnil umístění nových prvků krajský radní pro kulturu a cestovní ruch Ivan Láska (ANO).

Zlínský kraj zmíněný projekt zaplatí a investuje do něj pět milionů korun. Zároveň ale pravidelně už třináct let přispívá na provoz zájmového sdružení Evropská kulturní stezka svatého Cyrila a Metoděje (EKSCM), která stezku propaguje a rozvíjí. Letos činí příspěvek tři miliony korun, stejně tomu bylo i loni, roky předtím to byla zhruba polovina.

Dohromady od roku 2013, kdy sdružení vzniklo, je to 15 milionů korun. V následujících letech chce kraj podle rozpočtového výhledu posílat minimálně okolo 1,5 milionu.

Na směrovkách Klubu českých turistů je Cyrilometodějská stezka označená bílým logem na modrém pozadí.

Financování této organizace se přitom nedávno stalo předmětem kritiky ze strany Olomouckého kraje. Sdružení, které má 49 členů, mimo jiné některé kraje České republiky a instituce, města nebo regiony z deseti evropských zemí, vzniklo před třinácti lety ve Zlíně a Zlínský kraj je jejím zakládajícím členem.

K dalším zemím se řadí Slovensko, Řecko, Bulharsko, Slovinsko, Maďarsko a Srbsko. Členové, tedy i Zlínský kraj, každý rok platí příspěvky na činnost sdružení ve výši zhruba 157 tisíc korun.

„Vzhledem k tomu, že příspěvky od členů sdružení, byť v letech rostou, zatím nepokrývají celkové provozní náklady organizace, Zlínský kraj jako jeden ze zakladatelů poskytuje finanční prostředky k pokrytí chybějících financí na zajištění nezbytného provozu sdružení,“ zdůvodnila finance navíc mluvčí Zlínského kraje Soňa Ličková.

Stezka po stopách věrozvěstů by měla vést z Velehradu do Soluně i Říma

Olomoucký kraj se ale rozhodl, že členský příspěvek už posílat nechce. Důvodem jsou nedostatečné přínosy vzhledem k výši příspěvku.

„Usilovali jsme o zvýšení přidané hodnoty výstupů, které bychom za úhradu příspěvku měli obdržet. Bohužel se v průběhu let rozsah těchto výstupů omezoval na metodickou podporu, propagaci formou tiskovin, online kampaní a veletrhů nebo na pozvánky na akce pořádané sekretariátem sdružení,“ vysvětlil náměstek olomouckého hejtmana Svatopluk Binder (ANO).

Stezka zasahuje do několika zemí

Podle něj Olomoucký kraj několikrát vyzýval sdružení, aby nabízelo spíše zkvalitňování stezky jako projektu cestovního ruchu. Navíc upozornil, že kraj musel v minulosti nad rámec příspěvku platit prakticky všechny aktivity spojené se stezkou, jako třeba vyznačení Arcibiskupské stezky, výstavní panely nebo tematické tiskoviny.

Podle ředitelky sdružení Zuzany Vojtové, která byla do letošního března ředitelkou zlínské Centrály cestovního ruchu Východní Moravy, je pro členy sdružení jednou z největších hodnot silná mezinárodní síť a možnost propojovat se do společných projektů.

„Rozvoj stezky a soustavná komunikace s tak objemnou sítí zahraničních partnerů není snadná záležitost,“ naznačila Vojtová pro ČTK.

Zlínský kraj bude lákat turisty na Baťu, legendární cestovatele i lyžování

Cyrilometodějská stezka je na území Zlínského kraje vyznačená turistickými značkami Klubu českých turistů a má asi 300 kilometrů.

Poutníky vede na proslulý Velehrad několika různými regiony, například jihomoravskou Pálavou, Beskydy, Bílými Karpaty až ze Slovenska nebo Velkomoravskou trasou z Hodonína. Cesty jsou různě dlouhé a obtížné.

Stezka zasahuje do několika zemí a zahrnuje významná poutní místa také v Itálii, Rakousku, Makedonii, Řecku, Turecku nebo Albánii.