„Iron Maiden už nepřijedou.“ Zlínský zimák je přežitý, shodují se promotéři

Ve Zlíně kdysi hrály světové kapely jako Iron Maiden, Deep Purple i Jethro Tull, dnes se však velké koncerty městu vyhýbají. Organizátoři tvrdí, že současný stadion už nesplňuje nároky. Na stavbu nové však haly magistrátu chybí peníze.

Velké kapely začal vozit na zimní stadion ve Zlíně už brzy po revoluci. Když tam promotér Michal Žáček v roce 1997 pořádal koncert kapely Jethro Tull, musel jeho tým vystříkat dvacet osvěžovačů vzduchu, než z šatny zmizel „hokejový“ smrad.

Dva roky poté přijeli Deep Purple, kteří potřebovali zavěsit aparaturu pod strop haly, což technicky nebylo možné, a proto bylo nutné pronajmout horolezce, kteří se k ní vyšplhali. A když v roce 2003 dorazili slavní Iron Maiden, zimní stadion splnil nároky jejich produkce s vypětím všech sil.

„Pro kapelu bylo prostředí na stadionu tak krásně ‚domácí‘, že rovnou po koncertě vyběhli po schodech k východu, sedli do auta a ještě zpocení jeli rychle na letiště, odkud letěli domů do Anglie,“ vybavil si Žáček.

Bez nové haly nemá zlínský hokej budoucnost, varuje klub. Peníze města nestačí

Šéf hudební agentury Velryba byl jedním z řečníků na akci pořádané sdružením Aréna Zlín, která se konala ve čtvrtek odpoledne v Baťově institutu. Jejím tématem bylo, jak by kultuře ve Zlíně pomohla nová multifunkční hala, o níž se začíná stále hlasitěji mluvit a jejíž stavbu si řada lidí přeje.

Návštěvníci už jsou zvyklí na vyšší standard

Současný zimní stadion totiž dlouhodobě nevyhovuje a potřebuje opravu, či výstavbu nové haly na stejném místě. Právě kvůli jeho zoufalému stavu se v něm už skoro žádné koncerty nekonají.

„Jsem Zlíňák, město mám rád a chtěl bych sem vozit velké zahraniční kapely. Jenže na zimním stadionu hrát nemůžou,“ popisoval Jiří Daron, šéf agentury Pragokoncert. „Když jsme tam před lety dělali Winter Masters of Rock, rozhodl jsem se, že je to naposledy. V zimě to uvnitř klouzalo tak, že se lidé málem pozabíjeli. Záchranka ošetřovala jednoho fanouška za druhým. Nemluvě o technických problémech,“ narážel Daron na fakt, že na plochu stadionu se nedostanou kamiony s produkcí, která se musí složitě tahat rampou nebo po schodech.

Jihlavská aréna zatím láká světové hvězdy marně. Zásadní problém je v ceně vstupenek

„Kabát, Elán a další české a slovenské kapely sem ještě občas přijedou, ale lidi už jsou zvyklí na jiný standard, který zlínský stadion nesplňuje,“ poznamenal Žáček. „Skalní fanoušci zavřou oči a přijdou, někdo ovšem spíš sedne do auta a jede do Prahy, Brna, Ostravy nebo jinam. I naše agentura velké koncerty přesunula.“

I proto některé skupiny Zlín úplně ignorují. „Když je v rozpisu turné Zlín, je to na losování sirkami. A kdo si vytáhne nejkratší, dostane jej na starosti, z čehož šťastný není,“ usmál se Jan Kostecký, obchodní manažer, který přes dvacet let působil ve vítkovické hale v Ostravě a nyní má na starosti program ve vznikající aréně v Brně.

Nejen hokej, ale i další sporty

Jeho postřehy byly zajímavé. „Skoro v každém kraji u nás multifunkční hala stojí, v Moravskoslezském kraji jsou hned dvě. A není to jen pro hokej. V Ostravě jsme dělali sedmadvacet typů akcí a sportů,“ poukázal Kostecký. „Už na začátku je nutné říct si, jakou ambici taková hala má a od ní se odvíjí kapacita a cena za výstavbu. Investice na jedno sedadlo znamená 500 tisíc korun.“

Podle něj platí pravidlo 1:1. „Pokud se za sezonu koná v hale třicet hokejových zápasů, mělo by v ní být i třicet dalších akcí. V Ostravě jsme jich jednou měli padesát, ale to se tam konaly tři šampionáty,“ sdělil Kostecký.

Při projektování haly navíc není třeba za každou cenu „vymýšlet“. „Stačí opsat a učit se, co funguje jinde. Když se zeptáte promotérů, sami vědí, co potřebují pro konání kulturních akcí. A pokud má hala dobré reference, produkce už si to mezi sebou řeknou a je pak vyhledávaná,“ ubezpečil.

Své o tom vědí v Jihlavě, kde multifunkční halu otevřeli loni na podzim a pro zlínské hokejové fanoušky je vzorem, co by chtěli mít ve svém městě. Přitom ani tam nebyli ze začátku všichni nadšení. „Když začala stavba arény, půlka Jihlavy byla absolutně proti. Ale politici to prosadili a dnes je to chlouba města. Není snad jediný Jihlavák, který by tam nebyl a zvedl se i zájem o hokej u dětí,“ řekl Tomáš Ouředníček, ředitel firmy MusicData, která dělá instalace audiovizuální a jevištní technologie pro velké haly. Mimo jiné pro O2 Arenu i Horáckou arénu.

Kongresové centrum místní nejdříve nechtěli

Žáček připomněl, že podobně to bylo s Kongresovým centrem ve Zlíně. „Konaly se protestní průvody, že je to zbytečná stavba, a po jeho otevření lidé změnili názor. Když tam přijely kapely, jen zíraly a říkaly: To se máte, tohle tady nebylo postavené x let.“

V Jihlavě se také diskutovalo o tom, kde arénu stavět. „Primátor jasně řekl, že ji chce ve městě. Maminky dovedou dítě na trénink a můžu si jít nakoupit, nemusí jezdit někam na kraj města. A centrum tím žije. Stejně by to fungovalo i ve Zlíně,“ nepochybuje Ouředníček, který má s místním zimním stadionem zkušenosti.

„U multifunkční haly je důležitá akustika. A na stadionu ve Zlíně se nedělala jediná akustická úprava, takže během zvukové zkoušky je extrémně dlouhý dozvuk a je těžké tam mít dobrý zvuk. Pouze když je plný stadion, pak to lidé ‚pohltí‘,“ vypozoroval. „Velké akce jsou divadlo, na nichž potřebujete vtáhnout diváky do děje a nabídnout jim zážitek. Takhle to bylo třeba na hokejovém mistrovství světa v Praze, kde byla fantastická atmosféra i díky špičkovému zvuku, který fanoušky vyburcoval k maximálnímu výkonu.“

Rekonstrukce zimního stadionu je opět ve hře, Zlín jedná se dvěma investory

Z pražské haly má moře zážitků, zmínil například jeden se světoznámým operním pěvcem Lucianem Pavarottim. „S jeho manažerem jsme procházeli O2 Arenu, a když jsme vyjeli nahoru, viděl patro s gastroprovozem. Ptal se, co to je a pak nám řekl: Tady se bude během koncertu nalévat? Jedno cinknutí skleničky a mistr končí!“

Vedle vtipných historek přišla řeč i na to, jak vypadá provoz nové multifunkční haly. Kostecký otevřeně přiznal, že s výdělkem nelze počítat: „Zisková je v Česku jen O2 Arena.“

Finance navíc však pro hotely či restaurace přináší kongresová turistika, což se potvrzuje nyní v Jihlavě. „Zlínu by moderní hala slušela, současný stadion je opravdu přežitý,“ nepochybuje Daron. „Ano, je to běh na dlouhou trať, ale pokud politici budou mít toto téma v hlavě a budou se snažit ke stavbě haly hledat cestičky, bude to jedině dobře,“ shrnul Žáček.

Politici upozornili na ekonomickou stránku

Z reakcí městských zastupitelů, kteří na diskusi dorazili, je ovšem jasně poznat, že nový stadion je pořád ve stadiu úvah. „Multifunkční hala nám chybí a současná hokejová je časovaná bomba, buď ji někdo zavře, nebo se bude muset opravit či postavit znova,“ přiznal Tomáš Dudák (Zlín 21).

„Jenže mělo by se mluvit o financích a ekonomickém modelu. Bylo by férové říct, které aktivity města tady nebudou podporovány, pokud by radnice platila novou halu. Pak by to muselo být politické rozhodnutí,“ dodal.

Ekonomický náměstek primátora Miroslav Chalánek (ODS) zdůraznil, že v Jihlavě pomohl kraj, zatímco ve Zlíně příslib financování ze strany hejtmanství není. Ani dotace od státu se nerýsuje. „Pokud bychom měli platit halu za 1,5 miliardy korun sami, není to možné. Museli bychom škrtat jiné věci v rozpočtu. Nevidím teď ekonomické schema, které nám zajistí financování haly s tím, že zachováme všechno ostatní, co město nyní zajišťuje. Peníze chtějí i v dopravě, školství a jinde,“ uvedl Chalánek.

Žáček na to reagoval vzpomínkou na dobu, kdy se ve Zlíně začalo poprvé mluvit o stavbě Kongresového centra. „Bylo to kolem roku 2005. Tehdy stálo 600 milionů korun, což je na dnešní částky 1,2 miliardy. Za své si to vzala tehdejší primátorka Irena Ondrová, dnes se po ní jmenuje malý sál v Kongresovém centru. Budu na ni vždy vzpomínat jako na političku, která nehledala, proč něco nejde, ale jak to udělat.“