Pan Hračička. Majitel zámku staví pidimodely památek, teď je můžete vidět

Po ruce má chirurgické nůžky, barvy, lepidlo, pinzetu a staré kružítko, před sebou listy papíru s náčrty. Po náročném dni obnovy historické památky si Miloš Dempír sedá za stůl a noří se do další práce, která pro něj není povinností, ale relaxem. Pod rukama mu po milimetrech vznikají historická sídla. Vytvořil jich už desítky a nyní jsou k vidění na jeho zámku Poláky na Chomutovsku, který postupně křísí.

Návštěvníci v několika zámeckých místnostech uvidí převážně česká a slovenská sídla, zahraniční kousky zastupuje jen minimum exemplářů z Polska, Rakouska a Německa. Ve skleněných vitrínách, které je chrání před prachem i poškozením, je jich vystaveno kolem 150.

„Jsem vlastenec a mám rád naše památky. Prioritou je pro mě ukazovat naše národní dědictví,“ uvedl k expozici Dempír.

72 fotografií

Všechno přitom začalo v raném dětství, když mu bylo kolem šesti let. Papírové vystřihovačky vycházely v časopisu ABC nebo v samostatných sešitech.

„Vystřihovat a lepit modely mě učila babička,“ vzpomíná Dempír na své začátky. Úplně prvním kouskem, který jako kluk sestavil, byl letohrádek královny Anny, nazývaný též Belveder, na Pražském hradě. „Tento první model už dávno nemám, vyhodil se, protože tehdy už na něj nebylo místo. Nedávno se mi ale na aukci podařilo sehnat ten samý starý archivní sešit a z čisté nostalgie si ho chci postavit znovu,“ zmínil.

Dětský koníček šestačtyřicetiletému muži vydržel dodnes, i když s přestávkami. V životní etapě, kdy pracoval jako kastelán na hradě Svojanov, či v době, kdy už vlastnil zámek Poláky, ale stále přejížděl mezi oběma místy, nebyl na tvoření, které vyžaduje absolutní soustředění, čas. „Teď se k tomu pomaličku vracím. Je to pro mě hlavně relax na dvě hodiny po večerech,“ uvedl.

Když na trhu nebyly vystřihovánky staveb, které chtěl, vytvořil si je sám. Zatímco většina dnešních autorů k tomu využívá speciální softwary, on zůstává věrný staré škole.

„Moje vlastní modely vznikají klasickou ruční prací. Všechno si sám narýsuji – kompletní plášť budovy, sám si namaluji fasády a ručně je vystínuji. Čím je stavba členitější, tím je to ve výsledku hezčí,“ popsal proces.

Kastelán ze Svojanova opravuje zámek na Chomutovsku, nadchl i dobrovolníky

Vychází přitom z fotografií, na kterých jsou zachyceny jak celé stavby, tak detaily. Potřebuje i nákres minimálně půdorysu, aby trefil správné měřítko. Své vystřihovánky postupně zmenšoval, aby nezabíraly po sestavení tolik místa. Desítky těchto autorských miniatur jsou k vidění v závěrečném sále výstavy.

Srdcem výstavy jsou i extrémně náročné kousky. Kromě rozsáhlého areálu Pražského hradu považuje Dempír za nejsložitější model Hrádku u Nechanic. „S přestávkami jsem ho dělal snad dva roky. Skládá se ze stovek titěrných dílků. Jedno jediné okno se lepí třeba z osmi částí,“ popisuje mravenčí práci, k níž kromě chirurgických nůžek potřebuje i barvy na retušování hran.

„Když papír ohnete, hrany zbělají a vypadalo by to ošklivě. Proto se musí každá hrana zaretušovat. A rýhuju je starým kružítkem, aby se papír čistě ohnul.“

Pyšný je na model zámku Benešov nad Ploučnicí či na unikát – Bratislavský hrad z roku 1991. „O něm dnes na internetu nenajdete ani zmínku. Toho si vážím asi nejvíc,“ upozornil Dempír.

Návštěvníci si však mohou prohlédnout i model samotného zámku Poláky, který vznikl podle oficiálního projektu obnovy. Vystřihovánku Dempír navrhl a nechal vydat. Ukazuje, jak bude památka jednou vypadat v celé své kráse. „V mých očích už tak skoro vypadá, v očích návštěvníků ještě úplně ne,“ pousmál se Dempír. Vystřihovánku si lidé mohou na zámku i zakoupit a doma sestavit.

Kromě pořádné dávky trpělivosti je potřeba k tomuto hobby také dostatek prostoru. V minulosti musel Dempír řadu modelů dokonce vyhodit, aby měl prostor na nové. Celou svoji sbírku mohl před lety vystavit na hradě Svojanov, kde působil jako kastelán. Poté, co koupil zchátralý zámek Poláky nedalo Nechranické přehrady a opravil část prostor, celou sbírku přestěhoval na sever Čech.

Převoz křehkého materiálu byl logistickým oříškem. „Byly to dvě velké dodávky. Vitríny jsme položili vzhůru nohama a modely do nich vyskládali jako sendvič. Prokládali jsme to dekami, peřinami a vším, co bylo po ruce. Vitríny to přežily bez problémů, modely se pak jen trochu poopravily. Doufám, že už se nikam stěhovat nebudou,“ řekl Dempír.

Račte konečně vstoupit. Majitel po letech plných dřiny otevírá zámek Poláky

A jakou má radu pro ty, kteří by chtěli s papírovým modelářstvím začít? „Nebylo by to to klišé o trpělivosti. Hlavní je, aby to člověka bavilo. Když vás to baví, jde to samo. No a když ten koníček pak opravdu rozjedete, tak k němu holt časem potřebujete koupit ten vlastní zámek,“ uzavřel s nadsázkou.

Pokračuje i obnova samotného zámeckého areálu. S rekonstrukcí zchátralé památky Dempír začal v roce 2020 poté, co ji koupil. Na vlastní zámecké budově byly obnoveny krovy i střechy, zajištěna statika, repasována nebo doplněna okna a obnovena polovina interiérů. Prostory prvního patra byly zařízeny podle dobových popisů jako ukázka života na bývalém venkovském šlechtickém sídle v době první republiky. Nový prohlídkový okruh byl otevřen veřejnosti v roce 2024.

„Pro letošní rok jsme zrekonstruovali další dvě místnosti a zařadili jsme je do prohlídkového okruhu. Aktuálně stavíme schodiště a chceme brzy zpřístupnit zámeckou půdu,“ předestřel Dempír další plány. Postupně opravuje i hospodářská stavení a zvelebuje zámeckou zahradu.