V Praze se nabízí tisíce bytů přes Airbnb. Majitelé vydělávají, městu jdou drobné

V Praze se v současné době pronajímá téměř 7 000 bytů krátkodobě, nejčastěji přes platformy jako Airbnb nebo Booking. Největší část nemovitostí ke krátkodobému pronájmu je v centru. Hlavní město usiluje o větší regulaci ubytování v soukromí, zákon zatím obcím moc možností nedává.

Krátkodobé pronájmy přes online platformy typu Airbnb jsou v Praze na vzestupu. Podle datových analytiků z AirROI je v současnosti v aktivní nabídce 6 917 nemovitostí, meziročně jejich počet stoupl o 10,8 procent.

Z analýz, které se tématu věnují, vyplývá, že Česko má jednu z nejnižších regulací krátkodobých pronájmů v Evropě. Praha zároveň patří mezi destinace, kde je nejvyšší vytíženost krátkodobě pronajímaných bytů. Podle AirROI si majitelé vydělají za rok v průměru 571 015 Kč za rok (na jednu nemovitost), a to při obsazenosti 52 %. Jiné zdroje uvádějí ještě větší vytíženost 65 procent, data z Airbticks uvádějí dokonce 79 %, což by české hlavní město vystřelilo mezi nejoblíbenější evropské destinace, jako jsou Barcelona nebo Řím.

Celou noc nás budí hluk, který slyšíme jen my. Zvuky od sousedů se nedají nahrát

Kolik stojí krátkodobý pronájem v Praze?

Krátkodobý pronájem je takový, který nepřesáhne 60 dní. Přes Airbnb je to nejčastěji ubytování na pár dnů, maximálně jednotky týdnů.

Ceny se liší podle lokalit a kvality bydlení. Nejvíce bytů ke krátkodobému ubytování je v Praze 1 a 2.

Pozn: Orientační cenové rozmezí bylo zpracováno pomocí AI z aktuální nabídky Airbnb a Booking.com ke dni 16. 6. 2026.

Regulace Airbnb

Rozmach soukromých pronájmů s sebou přináší i značné nepohodlí pro obyvatele Prahy. Nejčastěji si místní obyvatelé stěžují na hluk, přeplněné popelnice, na velký pohyb v domě a zvýšené riziko krádeží. „Žijeme s rodinou ve dvorním traktu, kde jsou tři domy a dva z nich jsou plné nárazově pronajímaných bytů. Stává se tak, že tu v létě máme množství hostů bez hotelových pravidel a norem,“ popsala zastupitelka Prahy 1 Bronislava Sitár Baboráková, která zároveň předsedá Výboru proti vylidňování centra.

Pražané si stěžují na nedostupnost bydlení i dopravní zácpy

Pražští zastupitelé již dlouho usilují o větší pravomoce, kterými by mohli proti přebujelému krátkodobému ubytování zasáhnout. Chtěli by například omezit období, kdy je možné byty pronajímat, na 60 dnů v roce. Zatím u zákonodárců neuspěli.

Do pražské kasy jde přitom z ubytovávání hostů v soukromí jen malý poplatek: 50 Kč na osobu a noc. Zvýšit ho hlavní město nemůže, už teď je na maximu, které zákon o obecních poplatcích umožňuje.

Praha má nejmenší poplatek

Ve srovnání s evropskými městy je Praha, aspoň co se týče poplatku plynoucího do obecní kasy, velmi levná: jinde je poplatek určen často jako procento z ceny ubytování, případně má různé sazby podle kvality ubytování.

Ve Vídni je to v průměru (v přepočtu na koruny) 115 Kč, v Barceloně 120 až 240 korun (poplatek se skládá z městské a katalánské taxy), v Paříži začíná sazba na 62 korunách a jde až k 280 podle typu ubytování.

Nedávno upozornila Evropská komise na to, že majitelé bytů ke krátkodobému pronájmu jsou vlastně daňově zvýhodněni: platí daň z nemovitosti jako běžní obyvatelé bytů, nikoli jako provozovatelé hotelů a jiných ubytovacích zařízení. Komise doporučila daň zvýšit, resp. ji revidovat.

Evropská komise si všimla bytové krize v Česku. Zvyšte daň z nemovitosti, radí

Daň z nemovitosti má tu zvláštnost, že na rozdíl např. od daně z příjmu jde celá do kasy toho města či obce, v jehož katastru se byt nachází. Obce ji ale mohou regulovat jen částečně, pomocí koeficientů, které jsou zastropované zákonem.