Praha sjednotí správu semaforů, zrychlí tím reakce na poruchy. Některé musí vykoupit

Řidič projíždí přes křižovatku a vidí, že nesvítí červená. Netuší ale, na koho se má obrátit. To má nově vyřešit jednotná správa semaforů. Dosud se o ně smluvně dělily Technická správa komunikací (TSK) a Technologie hlavního města Prahy (THMP). Město jich má ve své péči celkem 682, několik desítek dalších ale stále patří soukromým investorům, což komplikuje údržbu. Magistrát se je přitom snaží vykoupit už roky.

„Pokud vznikne porucha, musí být stejně jako dnes přijata, vyhodnocena a co nejrychleji odstraněna. Chceme, aby bylo jasné, kdo poruchu přijal, kdo vyslal servis, kdo odpovídá za opravu a kdo má informace potřebné pro další údržbu nebo obnovu zařízení,“ upřesnil Filip Hájek, generální ředitel TSK, která správu a servis převezme.

Město nechalo upravit semafory v Kostelci, kolony ve Zlíně by měly být menší

Praha se tak jednotnou údržbou přes jeden dispečink snaží mít lepší přehled o případných poruchách, které by mohly způsobit dopravní nehodu. Celá změna má být podle TSK pro řidiče, chodce nebo cestující MHD prakticky neviditelná.

„Centrální dohled nad semafory může vést k rychlejšímu dojezdu servisního vozidla i policie. Řidiči ale musí pamatovat na to, že v případě výpadku semaforu přebírá jeho funkci dopravní značení,“ řekl pražský koorginátor BESIP pro Prahu Oldřich Kassl.

Na hlavních křižovatkách v takových situacích provoz řídí dopravní policisté.

Semafor za korunu

TSK si od sjednocení slibuje především lepší propojení dispečinku, správy zařízení, projektování, terénního servisu, plánování oprav, obnovy i nové výstavby.

Nový systém by měl platit od února 2027. Do té doby chce město ještě vykoupit semafory, které postavili soukromí investoři. Cenu odkupu zatím mluvčí TSK Barbora Lišková nedokázala odhadnout. V minulosti se přitom jednalo i o symbolickou jednu korunu.

„Nelze uvažovat o tržní ceně, protože neexistuje trh světelných signalizací. Způsob nabytí majetku nelze dopředu stanovit, protože je závislý na vůli současného vlastníka,“ píše se v usnesení rady z roku 2023.

MHD má přednost

Zelenou vlnu ale tato změna nijak neovlivní. V metropoli už řadu let funguje takzvané dynamické řízení semaforů, které řídí dopravní provoz. Dává preferenci například dle denní doby a dopravní situace. Proto před některými semafory stojí řidiči daleko déle.

„Světelná signalizace reaguje na aktuální dopravní situaci, zejména na preferenci vozidel MHD. Zároveň jsou na hlavních tazích nastavené preferované směry podle denní doby,“ uvedla Lišková.

Autobusové linky 131 a 176 nahradí trolejbusy. Loučení oživí historické jízdy

Typickým příkladem je ulice Evropská, kde je v ranní špičce upřednostněný průjezd pro směr do centra, zatímco odpoledne dostávají přednost auta mířící ven.

Kromě Evropské, kde je čtrnáct světelných křižovatek a pět samostatných přechodů, patří k nejdelším takto koordinovaným tahům také Plzeňská a Vrchlického s jedenácti křižovatkami či Poděbradská a Českomoravská s osmi křižovatkami.

Málo času na přechodu

Řízení dopravy má vliv i na chodce, kteří mají na přejití vozovky na některých místech jen několik sekund. Přes jeden z nejrušnějších přechodů v Praze od Lékařského domu ke stanici metra I. P. Pavlova přecházejí dennodenně tisíce lidí. Zelená zde ale svítí jen devět sekund.

Na přechodu na Palackého náměstí mají chodci času ještě méně, a to pouhé čtyři sekundy, zatímco na červenou čekají skoro dvě minuty.

Sluchátka, telefon, pořád dokola. Řidič tramvaje o přebíhání, brzdění i srážkách

Semafory jsou takto nastavené právě kvůli hustému provozu. TSK ale uklidňuje, že není důvod ke stresu. Klíčovým bezpečnostním prvkem celého nastavení semaforů je takzvaný vyklizovací čas. To je mezičas mezi koncem signálu „volno“ pro chodce a začátkem signálu „volno“ pro auta.

„Zelený signál slouží dle zákona výhradně jako svolení ke vstupu do vozovky. Vyklizovací čas je vypočtený tak, aby i chodec, který vstoupí na přechod v poslední sekundě zelené, bezpečně dokončil chůzi na druhou stranu nebo na ochranný ostrůvek ještě před rozjetím vozidel,“ popsala Lišková.

Délka zeleného signálu pro chodce se na jednotlivých přechodech liší. Do výpočtu vstupuje mnoho faktorů. Při nastavování světel se počítá s průměrnou rychlostí chůze 1,4 metru za sekundu, což odpovídá přibližně dvěma krokům za sekundu.

Poruchu světelného signalizačního zařízení, tedy jeho poničení, nesvítící návěstidlo nebo nefunkční tlačítko pro chodce mohou lidé nahlásit na nonstop telefonní lince TSK 257 015 015. Pokud závada ohrožuje bezpečnost provozu, lze volat také na linky 158 a 112.