V Praze místo zelené spíš žlutá. Vedra a sucha mění podobu městských trávníků

„Ještě před pár týdny to tu bylo krásně zelené. Teď mám pocit, jako bych byla někde na poušti,“ říká slečna Tereza a z vyhlídky v Riegrových sadech se kouká na rozlehlý svah, který na mnoha místech připomíná spíš slámu než trávník.

Podobný pohled se v těchto dnech naskýtá i na dalších pražských místech. Odborníci ale uklidňují, vyprahlý trávník podle nich ještě nemusí být nezvratně zničený.

„Samotné zežloutnutí trávníku ještě neznamená, že odumřel. Tráva při dlouhodobém horku přechází do dočasné dormance (přechodné zastavení nebo omezení fyziologických procesů v živých organismech, pozn. red.). Když zežloutne, omezuje odpařování vody a šetří energii. Jakmile se ochladí a přijde dostatek vláhy, většinou znovu zezelená. Vidíme to například i v Chorvatsku nebo Itálii,“ vysvětluje Dana Céová ze Společnosti pro zahradní a krajinářskou tvorbu.

OBRAZEM: Pohroma pro Brity. Z anglických trávníků je kvůli suchu vyprahlá krajina

Jednorázové spálení trávníků podle ní nepředstavuje zásadní problém. Obavy vyvolává až scénář, pokud by se podobně extrémní léta stávala pravidlem.

„Doufejme, že takové podmínky nebudou trvat celé léto každý rok. Pokud by se dlouhá období extrémního sucha opakovala pravidelně, trávníky by je dlouhodobě nezvládaly,“ říká Céová.

Zkušenosti z předchozích let potvrzují i radnice. „Minulý rok jsme měli trávníky také žluté, ale všechny se naštěstí zregenerovaly. Uvidíme, jak tomu bude letos,“ říká mluvčí Prahy 8 Martin Šálek.

Úplné odumření trávníků by městu přineslo výrazné náklady. Podle Martina Fejfara, vedoucího Kanceláře zelené infrastruktury Institutu plánování a rozvoje Prahy (IPR), stojí založení nového trávníku výsevem přibližně 200 až 300 korun za metr čtvereční.

Ještě dražší je pokládka kobercového trávníku, která vychází zhruba na dvojnásobek až trojnásobek. Tento způsob se ale využívá jen výjimečně, především na reprezentativních plochách nebo tam, kde je potřeba dosáhnout okamžitého efektu.

Městské části zavlažují

Některé městské části se snaží dopady veder zmírňovat a posilují zavlažování. Praha 1 například využívá automatické závlahové systémy.

„Trávníky mají z vysokých teplot stres, který se projevuje žlutými fleky. Méně rostou, a proto se také méně sekají. Doporučená výška porostu je sedm až osm centimetrů. Naše trávníky, které jsou pod automatickou závlahou, zvládají vysoké teploty poměrně dobře,“ říká mluvčí Prahy 1 Karolína Šnejdarová.

Sekat, či nesekat trávu v létě? Vyšší porost ochladí město až o 12 stupňů

Také Praha 2 v období veder posiluje zálivku a rozšiřuje chytré zavlažovací systémy. Ty dnes fungují například v Riegrových sadech, Zítkových sadech, parku Folimanka nebo na Karlově náměstí.

Podle mluvčí Andrey Zoulové je chce městská část využívat i při dalších revitalizacích parků. Pokud budou vysoké teploty pokračovat, bude Praha 2 podle ní kombinovat intenzivnější zálivku, průběžné sledování stavu zeleně a další rozvoj moderních technologií. Podle IPR ale samotná závlaha do budoucna stačit nebude.

„Dlouhodobé epizody vysokých teplot a sucha se projevují zhoršenou vitalitou stromů, ale také prosycháním travnatých ploch. Zhutněné, hnědé trávníky jsou v posledních letech již evergreenem,“ říká Fejfar. Podle něj lépe odolávají suchu travinobylinné směsi, které se sečou jen dvakrát až třikrát ročně a dokážou v půdě zadržet více vody. To potvrzuje i Céová.

Právě změna složení městských trávníků bude podle odborníků jedním z největších trendů příštích let. Dokonale zelené anglické trávníky jsou totiž náročné na vodu i pravidelnou údržbu.

Místo parkoviště trávník. V Liberci začíná přestavba městské části náplavky

„Stále častěji se přechází na travinobylinná společenstva. Nejde jen o trávu, ale také o jeteloviny a další byliny. Ty mají hlubší kořenový systém, lépe hospodaří s vodou a jsou vůči suchu mnohem odolnější než klasický trávník,“ doplňuje Céová.

Měnící se klima přináší i další problémy. Sucho a vysoké teploty vytvářejí příznivé podmínky pro šíření invazního ječmene myšího, který se v posledních letech objevuje na řadě pražských travnatých ploch.

Praha se zároveň připravuje i na budoucnost městských stromů. V projektu Klimatické stromy pro Prahu proto testuje a vysazuje odolnější druhy, například břestovce, jilmy, ořechovce nebo duby z teplejších oblastí. Těch má do konce roku přibýt ještě 130.

Kvalitu pažitu řeší i fotbalisté Na začátku fotbalové sezony bývají hrací plochy krásně zelené, bez vydřených míst a vyšlapaných skvrn. O víkendu proto hráče, fanoušky i experty zaskočil stav trávníku prvoligových Bohemians, kteří proti Hradci Králové nastoupili k prvnímu domácímu utkání. Někteří glosátoři dokonce volali po potrestání klubu, který je za kvalitu trávníku odpovědný. Bohemka chybu uznala. „No, terén nebyl dobrý. Ani vizuálně, ani kvalitativně. Tréninkové hřiště v Uhříněvsi máme daleko kvalitnější. Byli jsme zaskočení. Nevím, čím se to stalo. Asi teplem, nebo nevím... Když jsem koukal na nějaké šoty ze zápasu, tak z kamery to vypadalo ještě hůř než lavičky,“ řekl kouč Bohemians Jaroslav Veselý. Chyba prý vznikla při zavlažování. V kombinaci s vysokými letními teplotami se objevila plíseň. „Svůj díl viny na tom nese i lidský faktor, dřívější zásah by škody výrazně zmírnil. Možná by je dokázal i zastavit. V klubu si záležitost vyhodnotíme interně. Hlavním cílem je nyní uvedení hřiště do odpovídající kvality,“ řekl pro klubový web ředitel Bohemians Darek Jakubowicz. Jen pár hodin po kritizovaném střetnutí se situace začala intenzivně řešit. Trávník prochází chemickou a mechanickou regenerací, která by pažit v řádu dnů měla závad zbavit. „Je to naše ostuda. V krajním případě jsme připraveni nahradit poškozená místa travním kobercem,“ sdělil Jakubowicz. Další domácí duel hrají Bohemians 16. srpna. (gej, hori)