Návrat Rovnováhy se prodraží. Zatím je ale v nedohlednu, čeká se na výběrové řízení

Na návrat Rovnováhy si Pražané musí ještě pár měsíců počkat, jelikož metropole na zhotovení její kopie letos již nestihne vypsat výběrové řízení. Zatím ji mohou obdivovat zprostředkovaně na výstavě, která přiblíží historii ikonické skulptury z Barrandovského mostu.

Před čtvrt rokem ztratila Praha Rovnováhu, ikonické železobetonové dílo Josefa Klimeše, které nepřehlédl nikdo, kdo jel přes Vltavu po Barrandovském mostě. Během rekonstrukce mostu upozornili odborníci na havarijní stav sochy a začala příprava výroby její kopie. Než ale vznikla, plastika se letos 17. července zřítila.

Teprve po jejím pádu přijala rada hlavního města usnesení o zhotovení již zmíněné kopie. Návrat Rovnováhy je ale zatím v nedohlednu. Výběrové řízení ještě vypsáno nebylo a letos vypsáno ani nebude.

Vedení města původně plánovalo vytvoření kopie pouze horní části díla – betonové „vlnovky“, ale v tuto chvíli ještě vzniká v Kloknerově ústavu ČVUT zaměření podstavce, který byl poškozen při odklízení zhroucené sochy a bude ho také potřeba vyměnit.

Je zázrak, že plastika Rovnováha udržela rovnováhu tak dlouho, říká kurátorka

„Projekt by měl být hotový do konce roku, pak vypíšeme zakázku na repliku sochy i soklu. Investiční akce byla schválena na 13 milionů korun,“ uvedl pro iDNES.cz mluvčí magistrátu Vít Hofman.

To ale nebude cena konečná, výroba se kvůli potřebě vyrobit kopii celého díla prodraží. „V částce se nepočítalo s obnovou podstavce, proto se celkové náklady navýší o náklady na sokl,“ potvrdil Hofman. Podle něj výsledná suma vzejde z veřejné soutěže na zhotovitele.

Důvodem náhlého zřícení uměleckého díla bylo pravděpodobně počasí a nedostatečná údržba. Extrémní horka, vliv vysokých teplot, u nás ne úplně běžných, se podepsaly na rozpínání vnitřní kovové konstrukce.

Výstava ukáže vznik i obnovu

Zatímco obří plastika si na návrat do veřejného prostoru ještě počká, dnes začíná v Kobce 17 na pražské Smíchovské náplavce výstava Josef Klimeš: Rovnováha. Přibližuje příběh této plastiky od jejího vzniku až po současnost.

„Chtěli jsme návštěvníkům přiblížit celý proces vzniku Rovnováhy a ukázat, jak komplexní dílo tato monumentální plastika představuje – od prvotních úvah a technických řešení až po její výslednou podobu a zasazení do okolního prostředí,“ popisuje kurátorka výstavy Ludmila Sedlák Mojžíšová.

„Krása brutalistních děl nemusí být vždy láskou na první pohled. Když ale poznáme, kolik přemýšlení, práce a technické vynalézavosti se za jejich vznikem skrývá, můžeme v nich objevit něco mimořádného. Právě tento obdiv a porozumění bychom chtěli výstavou zprostředkovat,“ dodává kurátorka.

To nejde, řekli. Tak já vám to předvedu. Jak autor barrandovské plastiky líčil její vznik

Podle vedoucí oddělení umění ve veřejném prostoru z Galerie hlavního města Prahy Marie Foltýnové je třeba si uvědomit, že Klimeš dokázal s tehdejšími mostaři vytvořit technologicko-architektonický zázrak.

„To, co vidíte, je jen konec špendlíku. Ta vlnovka je jen taková ta kulička na jeho konci. Válcový podstavec je ukotven na metr širokém betonovém základu v hloubce osmdesát metrů do kamenného podloží, hluboko pod navážkami kolem řeky,“ popsala.

Zázrak podle ní bylo to, že dílo, kterému nebyla od začátku věnována péče a údržba, vydrželo čelit vlivům dopravy a počasí tak dlouho. „Kdyby se ty praskliny, které tam vznikají prostě přirozeně stárnutím materiálu, řádně opravovaly, aby se dovnitř nedostávala voda, nemuselo být dílo dnes roztrhané na kusy,“ vysvětlila.

31 fotografií

Nedávné zřícení je podle Foltýnové důležitým momentem, který otevřel otázky vztahu k uměleckým dílům ve veřejném prostoru, jejich ochrany, paměti i možností obnovy.

„Výstava proto sleduje také současný projekt vytvoření repliky Rovnováhy a s ním spojené otázky autenticity, materiálu, autorství a toho, co vlastně znamená obnovovat dílo, které bylo po desetiletí součástí živého města,“ uvádí.

Výstava sleduje proces realizace Rovnováhy od prvních úvah a plánování ve spolupráci s architektem Karlem Filsakem přes přípravu modelů a studií, konstrukci formy a samotné odlití až po odstranění formy. Dokumentuje také, jak byla nepřehlédnutelná plastika v průběhu let vnímána.