Praha je městem, kde si lidé nevěří, ukázala analýza kvality života

Důvěra k bližním nepředstavuje právě vlastnost, v níž Pražané dlouhodobě vynikají. Česká metropole se naopak v tomto ohledu blíží Turecku a Balkánu. Příčinou může být anonymita města i tlak na individuální výkon. Podobně je tomu třeba s pocitem bezpečí v noci anebo čistotou ulic. Naopak vysokou celkovou úrovní spokojenosti s životem se hlavní město moc neliší od top evropských protějšků.

Vyplývá to z aktuální analýzy Kvalita života očima Pražanů 2017– 2024. Studii představilo vedení Institutu plánování a rozvoje (IPR).

Pozoruhodný pohled na život v Praze nabízí část zmiňovaného dokumentu, který jej porovnává na základě reprezentativního srovnávacího vzorku s konkurencí osmi desítek evropských měst.

Dětí ubývá, metropole roste jen díky migraci. Loni nejvíce v Praze 5 a 9

„Mezilidská důvěra představuje slabší stránku života v Praze. Svým spoluobčanům důvěřuje jen 48 procent dotázaných, což ji řadí mezi dvacítku nejhůře hodnocených měst v Evropě,“ uvedl Matouš Hutník, mluvčí IPR.

Hlavními důvody jsou podle analýzy nezájem, neznalost nebo absence akcí v okolí a časová vytíženost. Více než polovina Pražanů navíc zaujímá k místní komunitě pasivní postoj.

Istanbul, město nedůvěry

Vysoká fluktuace obyvatel, proměna sociální struktury jednotlivých čtvrtí kvůli cenám nemovitostí či třeba stárnutí populace. Také to může být podle sociologů a psychologů důvodem nízké vzájemné důvěry mezi Pražany.

Potvrzují to i statistická data za rok 2025. „Za nárůstem počtu obyvatel stál výhradně přírůstek stěhováním,“ přiblížil Adam Vlč z Oddělení informačních služeb pražské krajské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Do hlavního města se loni nastěhovalo více než 57 tisíc lidí, opačným směrem se jich vydalo přes 47 tisíc. Na přírůstku stěhováním se podle ČSÚ podílela výhradně migrace se zahraničím. „Velká města obecně podporují individualismus, je tu vyšší tlak na výkon a výsledky,“ dodal psycholog Joža Spurný.

Ceny bydlení v Praze jsou neúnosné. Třetina obyvatel zvažuje odchod, zejména mladí

Jistým plusem české metropole je, že ještě hluboko pod ním je ve srovnávacím žebříčku turecká megapole Istanbul na rozhraní Evropy a Asie. Vzájemnou důvěru ve spoluobčany zde totiž deklarovala jen necelá třetina populace. Nejméně v rámci celé studie.

„Nízká míra důvěry je typická především pro města bývalého východního bloku,“ shrnuje analýza. Naopak je tomu v menších, severských městech jako dánský Aalborg či islandský Reykjavík.

Jih příliš horký

Valných výsledků nedosáhla Praha ani v otázce pocitu nočního bezpečí. V tomto ohledu ji lze v tabulce nalézt až na 62. místě. Ovšem zdaleka hůře jsou na tom lokality na jihu Evropy – Řím, Marseille, Athény, Neapol – či belgický Lutych.

Naopak v pohodě se v noci cítí v Kodani či Lublani. Statistiky kriminality přitom české hlavní město řadí k nejbezpečnějším místům s počtem 34 853 trestných činů v roce 2025. Násilných se jich odehrálo 1 609. Pro srovnání, v sousední Vídni tamní policie loni registrovala 194 625 přestoupení zákona. Násilných deliktů registrovala 31 430.

Čistota též nepatří k tomu, co vnímají pozitivně obyvatelé Prahy ve zdejším veřejném prostoru. Metropoli tato položka řadí mezi poražené. Náležejí sem již zmiňovaná Marseille a města někdejší východní Evropy či Balkánu. „Na prvních místech jsou v této kategorii v Lucemburku, Bialystoku či Oviedu,“ shrnuje dokument IPR.

V evropské špičce jsou Pražané naopak díky dostupné práci. V této kapitole pozitivní pocity deklarují dvě třetiny z nich, vysoko nad evropským průměrem. Na opačném pólu v této kategorii je sicilské Palermo.

V Praze přibývá padesátníků na úřadu práce. Na obzoru je problém, varují experti

Ostrov Sicílie náleží ke třem italským regionům s nejvyšší nezaměstnaností, loni dosáhla 12,7 procenta. V naší metropoli v dubnu 2026 podle ČSÚ dosáhla 3,84 procenta. Dvě třetiny Pražanů projevily spokojenost s finanční situací. Radost jim dělá i MHD či zeleň.

„Praha se řadí mezi města, kde převládá celková spokojenost,“ shrnula Zdeňka Havlová, vedoucí Kanceláře analýz města IPR.

Celkově spokojenost s kvalitou života vyjádřilo podle IPR 92 procent populace. V porovnání 83 měst Evropy to Prahu řadí na 16. místo. V bývalém východním bloku se podobně vysoko umístily Gdaňsk a Lipsko. U dna tabulky lze najít Istanbul, Athény a Palermo.

Nejlepším místem k životu mezi 206 mikroregiony ČR však není Praha, ale Turnovsko. To shrnuje Index prosperity regionů 2026, jenž vytváří Česká spořitelna (ČS), sociologové z Akademie věd ČR a další experti.

„V praxi může být pozice mikroregionu v žebříčku dána do jisté míry faktory, jako je třeba historie nebo geografie. Ty se totiž nacházejí mimo vůli jejich obyvatel a samosprávné reprezentace,“ uvedl ekonom ČS Michal Skořepa.