Ceny bydlení v Praze jsou neúnosné. Třetina obyvatel zvažuje odchod, zejména mladí

Pro značnou část Pražanů je koupě či pronájem bytu, který by se jim líbil, nesplnitelnou misí. Třetina z nich v příštích letech uvažuje o stěhování, většinou jde o mladší ročníky. Dostupné bydlení v metropoli totiž představuje dlouhodobě zásadní problém, jak ukazují aktuální data analýzy Kvalita života očima Pražanů 2017–2024. Dokument představil Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy (IPR).

„Šetření probíhá každé dva roky a na velkém vzorku obyvatel metropole, jeho výsledky proto můžeme zobecnit a ukázat, jak se názory Pražanů proměňují v čase,“ vysvětlil Ondřej Boháč, ředitel IPR.

Průměrná cena za nový byt stále stoupá, tlak zvyšuje i nejistá politická situace

Praha je v mnoha ohledech výjimečná a její obyvatelé to výrazně pociťují. „Mírně klesl podíl lidí, kteří hodnotí svůj život pozitivně. Období poznamenaly pandemie covidu-19, ruská invaze na Ukrajinu i prudký růst cen energií,“ uvedl ke studii mluvčí IPR Matěj Hutník.

Téměř dvě třetiny obyvatel hlavního města jsou s životem spokojeny, 16 procent zastává výrazně opačný názor. Tento podíl v posledních letech mírně roste.

Pražany ze všeho nejvíc pálí otázka dostupnosti bydlení. „Data ukazují výraznou bariéru mezi tím, co si lidé přejí, a tím, co je pro ně reálně dostupné,“ uvedla Zdeňka Havlová, vedoucí Kanceláře analýz města z IPR.

Koupit si vysněný byt v metropoli? Pouhých sedm procent dotázaných uvedlo, že je to pro ně reálné. Podobně obtížně dostupný je pro Pražany pronájem bytu, který by preferovali. To vše zvyšuje tlak na migraci.

Domácnosti nestačí s dechem

Podle dat se v příštích pěti letech plánuje stěhovat třetina lidí, přičemž tyto plány jsou silně ovlivněny věkem. Změnit adresu chtějí především mladší ročníky. Preferovaný bývá okraj města či střední Čechy, které podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) za loňský rok zaznamenaly největší přírůstek ze všech krajů. Zejména rostlo Říčansko, Lysá nad Labem, Brandýs nad Labem-Stará Boleslav, Slánsko a Nymbursko.

Drahá výjimečnost. Pražané vydělávají víc, platí za to ale stresem i vysokými cenami

Žít v novém rodinném domě představuje podle studie IPR velký, ale obtížně realizovatelný sen – nejen kvůli nákladům, ale i proto, že rodinné domy tvoří jen menší část rezidenční výstavby v Praze.

Nespokojenost s dostupným bydlením je znát také z porovnání s velkými evropskými městy, kde Praha spadla na 55. místo. Poslední příčku zaujala Ženeva, kde finanční dostupnost bydlení uspokojuje jen osm procent populace. Naopak nejvíce spokojeni jsou obyvatelé finského Oulu nebo dánského Aalborgu.

„Z výsledků výzkumu je jasné, že obyvatelé od města v oblasti bydlení očekávají aktivnější roli,“ uvedl Petr Hlaváček (STAN), náměstek primátora pro územní rozvoj. Pražská developerská společnost (PDS) aktuálně plánuje výstavbu přibližně osmi tisíc bytů. Zhruba dvě tisícovky už jsou v různých fázích přípravy.

Ceny nemovitostí v Praze nadále porostou. Začnou se však měnit trendy bydlení

Realitní trh letos na jaře podle odborníků mění trendy. „Menší nabídka a rychle rostoucí ceny už nereflektují možnosti běžných domácností. Trh se dělí na dvě části: prémiovější segment, kde ceny rostou, a naopak nemovitosti, u kterých majitelé musí ze svých nároků výrazně slevit,“ popsal nynější situaci Hendrik Meyer, šéf realitní skupiny EHS.

Auta v zácpách

Obavu mají lidé podle studie z nedostačujících kapacit škol, především základních a mateřských. Spokojenost s kapacitami klesla na 62 procent – oproti roku 2017 jde o propad o 12 procentních bodů. Široká škála pracovního uplatnění, nabídka vzdělání, solidní mzdy a kvalitní hromadná doprava naopak patří k pozitivům života ve velkoměstě nad Vltavou.

Veřejnou dopravu denně využívá polovina občanů velkoměsta a další čtvrtina ji kombinuje s autem nebo kolem. Autem nebo motocyklem jezdí denně zhruba pětina lidí. Oproti pandemickým letům podíl cest autem klesá.

Zahrádku v Praze neseženete. Zájemci se přeplácejí, až to hraničí s vydíráním

„Spokojenost s automobilovou dopravou je nízká kvůli častým zácpám, nedostatku parkování v místě bydliště i špatnému technickému stavu silnic,“ vysvětluje analýza IPR. Pražané se také profilují jako nedůvěřiví: svým spoluobčanům nedůvěřuje více než polovina populace velkoměsta.