Samé PETky i mrtvá kachna. Analýza košů v centru Prahy naznačila možná opatření

Čtvrt tuny odpadků vysypala v pátek odpoledne městská část Prahy 1 pod okna magistrátu. Chtěla tím upozornit na problém přetékajících košů, které jsou plné PET lahví, plechovek, zbytků jídla, a dokonce uhynulé zvěře. Cílem je najít řešení a zajistit čistší historické centrum metropole.

„Vysypat 300 kilogramů odpadků přímo před okna magistrátu zní jako šílenství, ale přesně takový šok někdy potřebujeme. Problém přetékajících košů v centru města už nemůžeme dál zametat pod koberec, proto ho dnes máme doslova na dlažbě Mariánského náměstí. Papírové analýzy od stolu nestačí. Museli jsme jít až na dno pražských košů, abychom bez obalu ukázali, co po nás a turistech v ulicích reálně zbývá,“ říká náměstkyně primátora hl. m. Prahy pro životní prostředí a klimatický plán Jana Komrsková.

12 fotografií

Sběr odpadu se uskutečnil ve čtvrtek na Václavském náměstí a v ulicích Dlouhá a Na příkopě ve dvanáctihodinovém okně od 12:00 do půlnoci. Pro 114 košů v terénu a zhruba 14 provizorních třídících košů bylo připraveno až 342 pytlů odpadu rozdělených a označených podle lokality a času svozu. „Celkově jsme svezli asi 800 kilogramů odpadu,“ informoval Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky a vedoucí odborné analýzy.

Mrtvá kachna, PETky, plast a zase plast

Celkový sběr byl rozdělen do tří etap po čtyřech hodinách. Na Václavském náměstí vzniklo za čtyři hodiny 180 kilogramů odpadu, za dvanáct hodin takto vznikne přibližně jedna tuna. „Detailně jsme přetřídili první časové okno, zde jsou výsledky,“ řekl Novotný s odkazem na širokou plachtu pokrytou různými druhy běžného odpadu v paradoxně úhledných hromádkách. Jednalo se tedy pouze o třetinu odpadu jenom z jedné z lokací, ze kterých byl odpad sbírán.

„V ulici Na příkopě vznikne za 4 hodiny přibližně 80 kilogramů odpadu a na Dlouhé 20 kilogramů,“ doplnil Novotný.

Popeláři v nejistotě. Nová smlouva na svoz odpadu je nechrání před inflací

„Objemově zhruba jednu třetinu tvoří nápojové obaly – PET lahve a plechovky,“ popsal Novotný. Řešením by podle něj mohlo být zavedení zálohování nápojových obalů. „To se potvrdilo například v Bratislavě.“

Druhou třetinu tvořily jednorázové obaly od pití a od jídla, například plastové nebo kompozitní kelímky a další jednorázové obaly především na pití. Zbytek odpadků byla už „klasická směs“ jako nedojezené jídlo, především trdelníky, papír nebo textil, který se nashromáždí většinou u obchodů s oblečením. „V obchodech v centru, kde se prodávají boty nebo textil, je běžnou praxí, že člověk si tu novou věc obleče nebo obuje a to staré vyhodí právě do koše,“ řekl Novotný. Také domácí odpad ve veřejných koších je podle něj jedním z problémů, který je potřeba řešit.

Nádoby na tříděný odpad se rychle plní, někde už popeláři jezdí každý den

Rozbor odpadu ukázal, jak se složení odpadu mění během odpoledne a večera. „Nepřekvapilo nás to. V podstatě polovina odpadu jsou petky,“ řekla Komrsková. Bizarním nálezem, který přeci jenom trochu šokoval, byla podle ní mrtvá kachna, kterou zaměstnanci Pražských služeb nalezli v jednom z košů v ulici Dlouhá. „Obdivuji kohokoliv, kdo se toho dotknul a odnesl.“

Součástí byl také pilotní program třídění ve vybrané ulici v Praze 1, jehož cílem bylo ověřit, jakou část nápojových obalů se podaří zachytit do samotné nádoby, a ne do směsného odpadu, a jak čistý vytříděný odpad bude.

Řešení projedná magistrát po volbách

Výsledky letní analýzy se budou vyhodnocovat po říjnových komunálních volbách. „Je to podstatná věc, kterou bráním a i když u toho nebudu, tak to předám někomu, kdo to kloudně dopracuje, protože v této městské části bydlím a skutečně mě to trápí,“ řekla Bronislava Sitár Baboráková, zastupitelka MČ Praha 1 a předsedkyně Výboru proti vylidňování centra a pro podporu komunitního života, z jejíž iniciativy projekt vznikl.

U kulatého stolu se bude jednat například o nastavení veřejných košů, svozu a možnostech třídění. Poskytne tvrdá data o tom, co v koších končí, kde odpad vzniká, jak se lidé chovají, když mají možnost třídit, a jaká opatření v centru skutečně dávají smysl. „Kdybychom měli zálohovací systém, jako mají všechny země kolem nás, tak by šla polovina odpadu pryč,“ nastínila Komrsková.

Na třídění bude čím dál větší tlak. Kdo nechce, za pohodlí si připlatí, říká expert

K diskuzi budou pozváni nejen zástupci městské části, hlavního města, odborníků a provozních organizací, ale také další subjekty, jako například zástupci gastro provozů, rychlého občerstvení, služeb, pořadatelů akcí a dalších aktérů, kteří působí v historickém centru Prahy.

„Velmi si vážím podpory hlavního města v podobě záštity náměstkyně primátora, stejně jako součinnosti Technické správy komunikací a Pražských služeb. Není samozřejmé nechat si problém centra doslova vysypat před vlastní dům. Právě takové akce podle mě potřebujeme: nejdřív společná zkušenost a čísla, potom řešení,“ ocenila Sitár Baboráková.

Páteční letní analýza byla pokračováním zimní analýzy, která se uskutečnila v prosinci 2025 v Kampusu Hybernská. Zde bylo nashromážděno bezmála 270 kilogramů odpadu o objemu 5 304 litrů. PET lahve a plechovky zde tvořily největší objemovou složku (21,3 %).