Vyhrazené stezky v Praze přicházejí o cyklisty. Atraktivní už není ani Barrandovský most

Alespoň jednou za měsíc sedne na kolo téměř polovina obyvatel metropole. To potvrzují i sčítače na cyklostezkách, které za minulý rok naměřily 5,6 milionu jízd. I přesto, že je cestování na kole v Praze velmi oblíbené, počet cyklistů na cyklostezkách se loni výrazně snížil.

Pohyb na kole je v Praze populární i díky přístupu magistrátu, který dlouhodobě vychází bikerům vstříc. Ať už se jedná o stavbu nových tras, či možnost vypůjčit si sdílené kolo přes Lítačku.

Město plné pastí na cyklisty. Jezdců v Praze přibývá, chybí nejen bezpečné trasy

Přesto se počet cyklistů loni snížil na více než polovině monitorovaných cyklostezkách. K největšímu úbytku jezdců došlo na trase Atletická a na stezce okolo Rokytky. Loni zde sčítače naměřily o 60 procent méně jezdců.

„Sčítač je umístěný poblíž Elsnicova náměstí, kde se loni stavělo, stejně jako v okolí Libeňského mostu. Je tak pravděpodobné, že cyklisté a cyklistky používali v tomto směru objízdné trasy mimo tuto oblast,“ vysvětlil pro MF DNES dopravní expert Michal Kalina ze spolku AutoMat.

Podle něj jsou data ze sčítačů, které zveřejňuje Technická správa komunikací (TSK), dlouhodobě nespolehlivá a neodrážejí skutečný počet pražských cyklistů. Často totiž neměří kvůli slabé baterii.

Cyklista zemřel po srážce s autobusem v Krči, provoz je pozastavený

„Pokud navíc dojde k uzavírce na některé z vytížených tras, jako v případě omezení podél Rokytky, statistiku to opět zkresluje. Bylo by třeba dělat pečlivější analýzu dat očištěnou od výkyvů a chyb,“ upozornil Kalina.

Nedostatky měření uznává i TSK. „Kvůli výpadkům je potřeba data ze sčítačů ověřovat pomocí dat z mobilních aplikací Na kole Prahou,“ uvádí.

Aplikaci magistrátu totiž cyklisté používají k plánování cest. K přesnějšímu měření také pomáhají data od provozovatelů sdílených kol.

„S ohledem na růst bikesharingu a chybějící přesná data se domníváme, že celkový objem cyklodopravy každoročně roste. Bohužel Praze chybějí přesnější statistiky a predikce,“ myslí si Kalina.

Zájem o sdílená kola roste i podle údajů TSK. Přes aplikaci PID Lítačka si kolo jen za loňský červen vypůjčilo 120 tisíc lidí. Roste především proto, že si majitelé Lítačky mohou sdílené kolo jednou denně vypůjčit na 15 minut zdarma.

Dvorecký most vše mění

Největší nárůst cyklistů loni sčítače zaznamenaly na Barrandovském mostě. Po skončení oprav v roce 2024 se zde počet cyklistů zvedl o 369 procent. Letos otevřený Dvorecký most ale může budoucí statistiku výrazně proměnit.

„Barrandovský most není mezi cyklisty tolik oblíbený. Do dokončení Dvoreckého mostu zkrátka neměli jinou alternativu, jak se rychle dostat přes Vltavu,“ upřesnil Kalina.

Přes nový most poprvé do práce. Šetří minuty, lidem ale vadí cyklisté či lavičky

Barrandovský most byl totiž donedávna jedinou spojnicí mezi nejvytíženějšími cyklotrasami A1 a A2 na jihu Prahy. „Proto také patřil dosud k velmi frekventovaným, což se ale nejspíš po otevření Dvoreckého mostu změní,“ doplnil Kalina.

Cyklotrasa A2 je v Praze tou vůbec nejvytíženější. Konkrétně na křižovatce ulic Vltavanů a U Kina. Za minulý rok tu projelo přes 578 tisíc cyklistů. Druhým nejvytíženějším úsekem na A2 je pak okolí Trojského zámku. Loni zde sčítače naměřily přes půl milionu jízd.

Magistrát slíbil víc, než splnil

Navzdory dlouhodobé podpoře cyklistiky a bikesharingu magistrát do rozvoje infrastruktury investuje méně peněz, než původně slíbil. V rámci akčního plánu P+ měla Praha v letech 2025–2026 investovat do cyklostaveb celkem 620 milionů korun. Ve skutečnosti ale za toto období do infrastruktury investuje jen 188 milionů.

Pravidla se tu nedodržují. Po nehodě v Žižkovském tunelu chce radnice úpravy

Za minulý rok se tak postavilo jen 18 kilometrů cyklotras. Z významných projektů došlo k rozšíření trasy A1 v Radotíně, výstavbě trasy A3 v Kolovratech a rekonstrukci a rozšíření trasy A2 u Přístaviště.

Právě nedostatečná infrastruktura je podle expertů jedním z důvodů, proč stoupá počet nehod spojených s cyklisty.

Podle policejních statistik jich v Praze loni bylo 389. Podle Martina Šnobra z týmu Městem na kole metropole stále postrádá souvislou síť bezpečných tras. „Dnes jde spíše o jednotlivé úseky, mezi nimiž zůstávají místa bez jakéhokoliv řešení,“ upozornil Šnobr.