Ceny nájemního bydlení v Praze koncem prázdnin rostou. Kvůli zájmu studentů

Ceny nájemního bydlení jdou ke konci prázdnin nahoru. Tlak podle aktuálních analýz služby Bezrealitky vyvrcholí v první třetině září. Na trh totiž tlačí od poloviny srpna studenti, hledající sdílené bydlení. Meziročně šly nahoru ceny asi o čtyři procenta, proti červnu o šest procent. V Praze se podle aktuálních dat statistiků více staví, propadl však počet nově vydaných stavebních povolení.

Špička v zájmu o nájemní bydlení nastává s posledními srpnovými dny. Za bydlení ve dvou ve sdíleném bytě o průměrné rozloze 70 metrů čtverečních v hlavním městě uhradí každý ze spolubydlících přibližně 18 tisíc korun měsíčně včetně poplatků a energií. Jde o nejdražší variantu sdílení, za což se už dají pořídit některé garsoniéry.

Na vnějším okraji metropole a v sousedním Středočeském kraji vyjde stejné bydlení jednoho člověka na 13 tisíc korun za měsíc. Ve srovnání s vnitřní Prahou tak jeden člověk ušetří asi pět tisíc korun měsíčně. Cenový rozdíl mezi Prahou a Středočeským krajem se však meziročně zmenšil o čtyři procentní body na 28 procent. Výhodnost dojíždění se tak mírně snižuje, což může ještě dále zvýšit zájem o střechu nad hlavou umístěnou blíže k hlavnímu městu.

„Studenti, kteří začínají bydlení či spolubydlení hledat právě teď, tak nacházejí nabídky s výrazně vyššími cenami než před měsícem a půl. A platí, že každý týden bude znamenat další zdražení. Ochlazení je možné očekávat až v polovině podzimu,“ popsal situaci Hendrik Meyer, šéf portálu Bezrealitky.

Bytů je zatím v nabídce poměrně dost a vyplatí se proto smlouvat. Část majitelů je ochotna udělat ústupek v ceně výměnou za spolehlivého nájemníka se zárukami. Pro studující je dobrá zpráva, že mezi vítané zájemce pražští majitelé nemovitostí začínají řadit i vysokoškolské studenty.

Po letech je nulový růst

Průměrný nájem v Praze se ve druhém čtvrtletí letošního roku pohyboval okolo 456 korun za metr čtvereční, stejně jako v prvním kvartálu. Podle realitních expertů jde o zajímavost.

„Nulový mezikvartální růst pražských nájmů přichází poprvé od roku 2021, kdy trh ovlivňovala pandemie,“ shrnují analýzy.

Ve středních Čechách zaplatili ve 2. čtvrtletí 2026 zájemci o pronajatý byt přibližně 326 korun za metr čtvereční, tedy asi o pět procent více než v předchozím kvartálu. Nejlacinější nájemní bydlení letos ve 2. čtvrtletí šlo nalézt na Ústecku, tam se platilo průměrně 217 korun za metr čtvereční.

Snem Pražanů je podle průzkumu kvalit života, vytvořeném Institutem plánování a rozvoje (IPR), bydlení v samostatném rodinném domě. Trh s nimi letos ve 2. čtvrtletí mírně zpomalil.

Studenti v Praze shánějí spolubydlení dřív, později zaplatí o stovky víc

I kvalitní budovy v žádaných lokalitách dnes čekají na vážné zájemce průměrně 4,3 týdne, domy před rekonstrukcí nebo v méně atraktivních lokalitách průměrně 2,3 měsíce. Neplatí to ale pro metropoli, kde v posledních měsících došlo ke krátkodobému vyprodání nejkvalitnějších nemovitostí a nabídka se momentálně skládá spíše z méně atraktivních rodinných domů.

Odrazilo se to i na poklesu průměrné nabídkové ceny, která ve druhém kvartálu klesla oproti prvnímu čtvrtletí 2026 na přibližně 118 tisíc korun za metr čtvereční.

Staví se, ale nepovoluje

K dobrým zprávám náleží, že se ve druhém čtvrtletí 2026 v Praze čile stavělo. Vznikat začaly téměř tři tisíce bytů. Meziročně jde asi o 60procentní nárůst, shrnuje aktuální analýza Českého statistického úřadu (ČSÚ).

„Počet dokončených bytů za druhé čtvrtletí 2026 činil podle předběžných údajů 1 240 bytů, což představovalo značný meziroční nárůst o 64,5 procenta,“ uvedl Tomáš Slavíček z oddělení informačních služeb pražské krajské správy ČSÚ.

Nejpomalejší a nejdražší Praha. Studie o bydlení ukázala, co metropoli trápí

Horší naopak je, že se povolovalo méně. „Počet vydaných stavebních povolení a ohlášení v Praze meziročně poklesl o 20,1 procenta a hlavní město tak zaznamenalo největší meziroční propad ze všech krajů ČR,“ shrnul Slavíček. V druhém čtvrtletí úřady vydaly 497 stavebních povolení a ohlášení.

Metropole každoročně potřebuje 10 tisíc nových jednotek, což se ale nedaří. „Ceny to snižovat nebude. Důležité je, aby se prostředí stabilizovalo a růst cen nebyl raketový, jako nyní,“ popsal situaci Dušan Kunovský, předseda představenstva společnosti Central Group.