Tunel Valík na D5 u Plzně slouží už dvacet let, stavbě předcházely soudní tahanice

Před 20 lety, v pátek 6. října, projela první auta tunelem Valík na dálničním obchvatu Plzně. Řidičům tehdy začal sloužit první dálniční tunel v ČR. Po letech odvolání a soudů byl hotový obchvat Plzně a od toho okamžiku při jízdě po hlavním silničním propojení mezi západem a východem republiky už šoféři ani na okamžik nemuseli sjíždět z dálnice. Co se s odstupem let vybaví lidem, kteří v 90. letech minulého století bojovali pro tu kterou variantu obchvatu nebo autostrádu budovali?

Bývalý hlavní stavbyvedoucí tunelu Valík Václav Švarc má příjemné pocity, když tunelem projíždí. „Mám s ním spojené příjemné vzpomínky. Stavba slouží, průjezd Valíkem dnes lidé berou jako samozřejmou věc,“ podotkl Švarc.

Přibližně 400 metrů dlouhý tunel Valík byl v září 2019 také prvním dálničním tunelem v republice, ve kterém byla po úpravách uvnitř obou tubusů zvýšena maximální povolená rychlost z původních 80 na 100 kilometrů v hodině.

Z dálničního obchvatu Plzně se před budováním jeho střední části s tunelem Valík stalo obrovské politikum, které opakovaně řešili i soudci. Situace došla dokonce tak daleko, že byl v roce 2001 přijat speciální zákon o dálničním obchvatu Plzně. Zákony mají mít obecný charakter, ale tady byl vydán speciální zákon, laicky řečeno na jedno použití, jehož cílem bylo co nejvíc urychlit přípravu a výstavbu dálničního obchvatu.

Když se v rámci ještě socialistického plánování začal řešit obchvat Plzně, původní varianta v 60. a 70. letech počítala s přivedením dálnice do oblasti Rondelu v centru Plzně. Později na rýsovacích prknech vznikla severní varianta s trasou kolem vrchu Chlumu na okraji Plzně a Boleveckých rybníků.

„Když to bylo tehdy projednávané na Krajském národním výboru, tak jsem se snažil všechny přesvědčit, a částečně se mi to podařilo, že severní trasa je nesmysl. Tam je jen napojení na Žatec a Karlovy Vary. V jižní variantě je připojených frekventovaných tahů mnohem více – na České Budějovice a Tábor, Klatovy a ještě Domažlice. To je jeho velký přínos. Podařilo se mi tehdy vyargumentovat, že jižní dálniční obchvat bude lépe plnit svoji funkci. Bylo zpracováno více variant, jedna blíže Plzni, další v současné trase s tunelem Valík, který se nakonec prosadil i přes anabázi s pozemky,“ připomněl dopravní inženýr Jaroslav Mecl.

V roce 1991 vláda schválila dálniční obchvat v trase mezi plzeňskými částmi Bručná a Černice (přes pole mezi Bručnou a nynějším obchodním centrem Olympia – pozn. red.) a pokračovat měl severně od Radobyčic směrem k současné dálniční křižovatce u Litic. Proti téhle trase se zvedl odpor v Plzni. Po uvažovaném odsunutí dálnice dál od Plzně proti změně vehementně vystoupili lidé zejména ze Štěnovic.

Řidičovo kýchnutí v tunelu zastavilo provoz na D5 ve směru na Prahu

Bývalý technický náměstek primátora a pozdější plzeňský primátor Zdeněk Prosek o dění kolem dálničního obchvatu mluví jako o politickém kvasu. Trasu dálnice blíže ke Štěnovicím odpůrci tehdy nazývali Proskovým pytlem. „Zastupitelstvo rozhodlo o změně územního plánu, protože původně navržená trasa mezi Černicemi a Bručnou by se dotkla většího množství trvale bydlících lidí. Podařilo se změnit územní plán a problém byl se zpožděním vyřešen, z mého pohledu se zbytečnými výdaji na tunel. Původně se tam uvažovalo o zářezu. Stavařsky se jednalo o jednoduchou věc, o změnu územního plánu. Jen podotýkám, že územní plán velkého územního celku schvalovala vláda, územní plán města schválilo městské zastupitelstvo,“ říká s odstupem desítek let Zdeněk Prosek.

VIDEO: Figuranti havarovali v tunelu, měli zlomeniny a přišli o prsty

Odpůrci nakonec postavené varianty obchvatu průběžně napadali každé pochybení úředníků. Na kopci Val si koupili pozemek v trase dálnice a ten rozdělili na desítky úzkých proužků, přičemž každý měl jiného vlastníka.

Plzeňský advokát Jan Kocina strávil nad dokumenty k obchvatu nejednu bezesnou noc. V době soudních tahanic kvůli obchvatu zastupoval ministerstva pro místní rozvoj a dopravy ve sporech s ekologickými aktivisty.

„Dodnes si živě pamatuji, že finální rozhodnutí zaznělo na Vrchním soudu v Praze v největší soudní síni, která v České republice je. I když na první pohled vypadala jako poloprázdná, nějakých 100 lidí si tehdy rozhodnutí přišlo vyslechnout. V minulosti v ní byla souzena i Milada Horáková. Čekání na rozsudek v našem případě bylo velice napínavé. Netušili jsme, jestli nám dá soud za pravdu v případu územního rozhodnutí, které umožnilo výstavbu zbývající části obchvatu,“ vybavuje si i čtvrt století po rozsudku Jan Kocina.

Soud se tehdy spory kolem obchvatu zabýval už podruhé. Tentokrát už otevřel cestu k budování chybějící části obchvatu.

V tunelu Valík vyměňují povrch, dopravní omezení potrvá do poloviny srpna

Ekologický aktivista Jan Rovenský nezměnil nic na svém původním závěru, že dálniční obchvat postavený blíže k centru Plzně by byl lepší. „Dodnes jsem přesvědčený, že vést dálniční obchvat Plzně v krytém zářezu mezi Černicemi a Bručnou by bývalo rychlejší, levnější a k životnímu prostředí šetrnější. Stály ale rozdíly mezi oběma trasami za deset let sporů? Zpětně si myslím, že spíš ne. I po čtvrt století se nicméně jedná o učebnicový příklad, jak může efektivní, donekonečna opakovaná jednoduchá lež (“ekologičtí aktivisté nechtějí obchvat Plzně a obyvatelé města kvůli nim ve velkém umírají na rakovinu“) převálcovat složité odborné a právní argumenty. Nejen v tomto ohledu mi to bylo velkým poučením. Samotný tunel pod Valíkem je pak ukázkovým příkladem zákona nezamýšlených důsledků – šlo o nesmyslný kompromis, o který nikdo nestál, protože neřešil hlavní argumenty ani jedné ze stran sporu. Přesto, nebo snad právě proto, vznikl,“ shrnul svůj pohled Jan Rovenský.

Tunel podle vzpomínek pamětníků nakonec vznikl i proto, aby se projektování a stavba střední části dálničního obchvatu hnuly dopředu. Vyvlastňování pozemků kvůli dopravním stavbám bylo tehdy v plenkách, nešlo to jinak, a na vrchu Val měly úzké proužky pozemků desítky vlastníků z celé republiky. Proto se nakonec přistoupilo k rychlejší a dražší variantě vybudování tunelu.

VIDEO: Chodec chtěl rychle do Plzně, cestu si krátil dálničním tunelem

Přímo uvnitř tunelu se za 20 let jeho existence nestala žádná tragická nehoda. Jen v závěru srpna 2022 nepřipoutaný cizinec v osobním autě ve velmi vysoké rychlosti narazil do betonových zátarasů vedle dálnice před vjezdem do tunelu. Vůz to katapultovalo do vzduchu a ten narazil na rozhraní betonového tubusu a zatravněného svahu. Nepřipoutaného řidiče náraz vymrštil a jeho tělo se zastavilo až uvnitř tunelu. Muži už nebylo pomoci.