Rakovina prsu postihuje i mladší ročníky, v Plzni operují 500 žen ročně

Pět stovek žen s diagnózou rakoviny prsu ročně operují na Chirurgické klinice Fakultní nemocnice v Plzni. Případů přibývá a výskyt se mírně posouvá i mezi mladší ročníky. Přesto se většina žen vyléčí a vrací se do předchozích životních kolejí.

„Když jsem před 20 lety začínala, případů bylo zhruba 4 500 za rok, v současné době máme skoro devět tisíc,“ uvedla lékařka Chirurgické kliniky Fakultní nemocnice (FN) Plzeň Ilona Zedníková na nedávném chirurgickém kongresu v Plzni zaměřeném na karcinom slinivky, jater a prsu, kde se sešli přední chirurgové z České republiky i ze světa.

Jak říká Zedníková, stále přibývá žen s nově diagnostikovanými nádory prsu, ale díky tomu, že funguje prevence v podobě mamografického screeningu a daří se nádory zachycovat včas neboli v časných stadiích, zhruba 80 procent žen se zcela vyléčí.

„Když přijdou v časném stadiu, znamená to, že se vyléčí 100 procent žen,“ říká Zedníková na adresu screeningu, který příští rok oslaví 25 let od spuštění v České republice.

Nejčastější mýty a fakta o rakovině prsu, které by měla znát každá žena

Ženy díky němu přicházejí už ve stadiu, kdy nádor není hmatný při samovyšetření v domácím prostředí. „Při mamografii jsme schopni odhalit už třeba čtyřmilimetrové nádory, takže opravdu dochází k velmi časnému záchytu,“ říká Zedníková.

První stadium výskytu z pěti v současné době tvoří 70 procent případů žen, které rakovinou prsu onemocní. „To je opravdu hodně. Je to důkaz, že mamografický screening dobře funguje,“ nastiňuje Zedníková. „Když se nádor zachytí v prvním stadiu, žena nejprve podstoupí malý operační výkon, což znamená vyříznutí nádoru z prsu, pak ještě následuje léčba na onkologii, ale ta je velmi šetrná,“ popsala.

Nápomocná je dnes i genetika. Výskyt některých genetických mutací je předpokladem pro větší riziko výskytu například rakoviny prsu. „Některé genetické mutace jsou rizikové jak pro karcinom prsu, tak pro karcinom slinivky břišní,“ popisuje přednosta Chirurgické kliniky FN Plzeň Jiří Moláček.

„Takže máme ženy, které před lety odoperovala kolegyně Zedníková, a dnes se k nám dostanou s nádorem slinivky břišní. Už se o tom ví a ženy se předem upozorňují,“ vysvětluje Moláček.

Biologickou léčbu nasadí třetině těžkých pacientů, výrazně prodlužuje život

Pokud žena musí podstoupit mastektomii, což je chirurgický zákrok, při kterém se odstraňuje část nebo celá prsní žláza, zcela automaticky nemocnice ženám nabízí rekonstrukci prsu.

„Co mě při mé práci nabíjí, je vědomí, že většina žen se uzdraví,“ říká Zedníková, která ženy na operačním sále nádorů zbavuje. „Jak nemocných přibývá, neustále bojujeme s tím, že tomu musíme přizpůsobovat u nás na klinice provoz a musíme přidávat operační dny a také navyšovat ambulance, kde probíhá mamologická poradna. Tam ženy chodí na konzultace s problémy a objednávají se na operace,“ nastiňuje Zedníková.

Nejohroženější skupinou jsou ženy mezi 50 a 70 lety

Výskyt rakoviny prsu se podle ní posouvá do mladších věkových skupin, ale pořád největší množství žen, které onemocní tímto typem rakoviny, je mezi 50. a 70. rokem života.

A čím je dán neustále se zvyšující počet nádorů? „Až to někdo zjistí, dostane Nobelovu cenu,“ odpovídá Moláček. „Zatím nevíme, proč dochází k nárůstu rakoviny, pravděpodobně je na vině životní styl i vlivy prostředí,“ uvádí přednosta s připomínkou, že když je někdo například obézní, pravděpodobnost, že ho skolí nějaká choroba, a nemusí to být jenom rakovina, je vždycky vyšší. „Ale rakovinou onemocní i ženy hubené,“ dodává.

Pacientka odmítala prevenci rakoviny, k lékaři přišla s rozpadajícím se ňadrem

Ředitel FN Plzeň a chirurg v jedné osobě Václav Šimánek upozorňuje, že vedle vůle samotného pacienta hraje v oblasti prevence zásadní roli praktický lékař. „Ten má dělat všechno pro to, aby jeho pacienti byli zdraví, takže se musí starat o to, aby byli řádně očkováni či aby prošli všemi screeningy,“ říká Šimánek. To je podle něj úloha primární péče, kterou nemocnice nemůžou suplovat. „Někdy to ale samozřejmě děláme,“ říká Šimánek.

Podle Moláčka na prevenci už většina praktických lékařů dbá. „Hodně mediků chce dnes dělat praktické lékaře, protože jim odpadá stres například z nočního operování, a ti podle mých informací na prevenci svých pacientů kladou velký důraz,“ popisuje Moláček.