Kapři na Vánoce budou z rybníků až v prosinci. Rybářům chybí voda

Klimatická změna postupuje rychle a přizpůsobovat se jí musí i rybníkáři. Například Klatovské rybářství, které v kraji obhospodařuje 390 rybníků, je nucené kvůli dlouhodobému suchu posunout zahájení podzimních výlovů o měsíc, a to na polovinu listopadu, kdy v minulých letech s výlovy už skoro končilo. Lovit ryby na vánoční stůl budou rybáři tedy ještě v prosinci.

Důvodem je, že na sádkách, kam z výlovů ryby směřují a mají tam vydržet do Vánoc, je teď velmi málo vody. Informoval o tom ředitel Klatovského rybářství Václav Voráček.

Kvůli suchu bude odložen i výlov rybníka Drahotín vlastněného městem Plzní. Uskuteční se 12. prosince. „Normálně bychom ho lovili na konci listopadu,“ uvedl vedoucí úseku lesního a vodního hospodářství Správy veřejného statku města Plzně Richard Havelka. „V Drahotíně je vody dost, ale v městských sádkách využíváme vodu, která pochází ze soustavy boleveckých rybníků. Nechceme zbytečně sádkovat delší dobu, protože bychom spotřebovali daleko víc vody, která letos chybí,“ sdělil Havelka.

Protože vody, která napájí rybníky, je méně, bude nižší i produkce ryb. Stát bude muset podle odborníků vymyslet systém, jak rybářům ztráty kompenzovat. I když Václav Voráček ujišťuje, že Klatovské rybářství letos plánuje vylovit 130 vodních ploch, stejně jako v minulých letech, odborníci se shodují, že ke změně v rybníkářství bude muset dojít.

Nejhorší sucho za sto let. Hracholusky odhalily bunkr i bývalý sad

„Rybí obsádky, které jsou nyní v produkčních rybnících, se pravděpodobně kvůli nedostatku vody budou muset omezovat, aby vůbec rybníky fungovaly a aby se tam nějaký chov ryb mohl udržet,“ říká Havelka.

Hydrobiolog a odborník na kvalitu vody z Povodí Vltavy v Plzni Jindřich Duras uvádí, že před dvanácti až třinácti lety bylo ve vodním zákoně napsáno, že ministerstvo zemědělství a ministerstvo životního prostředí mají zajistit vytvoření vyhlášky o hospodaření na rybnících. „Teprve teď se začíná vytvářet skupina, která by na tom měla začít pracovat, vyhláška má nahradit metodický pokyn, který je už dávno morálně zastaralý,“ podotkl Duras.

Ten konstatoval, že české rybníky mají na životní prostředí stále pozitivní vliv. Jejich přínos by podle Durase byl ještě větší v případě, kdyby začali rybníkáři hospodařit udržitelněji. To sice obnáší snížení produkce ryb, ale na druhé straně bude podle Durase čistější voda nejen v rybnících, ale i v potocích a řekách, které rybníky ovlivňují.

Vyvážet ryby pod cenou je zbytečné, říká hydrobiolog

„Letos rybáři uvedli, že sníží produkci o 15 procent a následoval dotaz, jestli budeme mít dost kaprů na Vánoce. Odpověď je, že přes 50 procent kaprů se vyváží a často pod cenou, takže v Česku se prodávají dráž než v Maďarsku nebo v Polsku. Já říkám, že nepotřebuji mít zničené rybníky proto, aby rybáři pod cenou 50 procent kaprů vyvezli někam pryč,“ prohlásil Duras.

Za jednací stůl si podle něj musí sednout jak odborníci na čistotu vody, tak rybníkáři a další odborníci a musí říci, jak hospodaření v rybnících zachránit a jak ztráty dané udržitelnějším hospodařením kompenzovat. „Budeme jim platit i za to, že rybníky nesmrdí, dá se v nich i koupat, jezdit kolem nich na kole, je na ně hezký pohled a mají tedy i rekreační význam. A ještě budeme mít na Vánoce kvalitnější ryby, když nebudou rybníky přerybněné a krmení se omezí,“ vysvětlil Duras.

Připomíná i to, že v rybníkářství v České republice pracuje jen 1100 lidí, což znamená, že obor funguje velmi efektivně. „V rybníkářství jsou ale nejnižší výplaty, takže schopní lidé odcházejí. To je chyba, protože na transformaci na klimatickou změnu v oblasti rybníkářství jsou potřeba chytří lidé. Jejich odchodu je třeba zabránit,“ řekl Duras.

Dalším z jeho návrhů, jak rybníkáře finančně podpořit, je platit jim například za zadržování fosforu. „Rybníky dokážou zadržovat fosfor. Když zadržím kilogram fosforu na čistírně odpadních vod, může to stát 400 až 600 korun. Když ho zadrží rybáři, přišlo by mi rozumné, dát jim třeba 600 korun. Třeba rybník Rožmberk by měl zachytit kolem dvou, možná tří tun fosforu ročně, což by tedy byla služba za možných 1,8 milionu korun. Všechny návrhy se ale musí prodiskutovat. Dosud se to řešilo tak, že se čas od času něco rybářům přidalo, je ale třeba systémové řešení,“ uzavřel Jindřich Duras.