Záloha pro Plzeň je Mže. Na Radbuzu nesázejme, tvrdí dispečer povodí

To, co se v Plzeňském kraji v oblasti sucha stalo letos, se očekávalo jako důsledek probíhající klimatické změny mnohem později. Plzeň by měla i kvůli tomu přehodnotit svoje plány týkající se havarijního zdroje pitné vody. V případě výpadku totiž chce brát město vodu z Radbuzy. „Vhodnější je však určitě řeka Mže,“ uvedl to hydrolog, vodohospodář a vedoucí oblastního dispečinku Povodí Vltavy v Plzni Petr Vicenda.

Co se v Plzeňském kraji v době letošního kritického sucha událo?
Většina přítoků střední Úhlavy úplně vyschla. Průtok řeky Úhlavy, na které je závislá úpravna vody pro Plzeň, byl tedy zcela závislý na přehradě Nýrsko. Ta byla postavena proto, aby nadlepšovala průtok v Úhlavě v případě, že by plzeňská vodárna neměla dostatek vody, což se právě letos děje.

Nadlepšování třeba v srpnu probíhalo tak, že 90 procent průtoku řeky v Plzni tvořil odtok z přehrady. Cestou do Plzně totiž z přítoků Úhlavy nepřibylo do řeky téměř nic. Dokonce i přítok do samotné přehrady z vrcholových partií Šumavy je letos velmi nízký. To se od postavení nádrže v roce 1969 ještě nestalo. Nebýt Nýrska, byla by tedy Plzeň bez vody. Rovněž Klatovsko a část Domažlicka by na tom ale byly špatně, protože i tam je dodávána voda z přehrady Nýrsko.

Úhlavu musí kvůli suchu dotovat nýrská přehrada, Plzeň by jinak byla bez vody

V Líních se uvažovalo o výstavbě gigafactory na výrobu baterií do elektroaut. Nakonec na to nedošlo. Je to s přihlédnutím k letošnímu suchu dobře?
Uvažovalo se o vodě z Hracholusek. Díky výrazně sníženým nárokům Škodovky, kvůli které se Hracholusky hlavně stavěly, nějaká kapacitní rezerva zbývá. Možná je ale dobře, že se fabrika nepostaví, protože díky tomu by mohly být Hracholusky využívané jako záložní zdroj pitné vody pro Plzeň. Mohl by tady vzniknout robustní vodohospodářský systém, soustava dvou nádrží Nýrsko – Hracholusky a dvou řek Mže a Úhlavy, aby v případě nějakých bezpečnostních rizik typu havárie, otravy vody, terorismu nebo při velkém suchu byly dodávky pitné vody lépe zabezpečeny.

Nejhorší sucho za sto let. Hracholusky odhalily bunkr i bývalý sad

Co by bylo potřeba doplnit, aby Hracholusky mohly sloužit jako záložní zdroj pitné vody? Roura z Hracholusek směrem na Plzeň?
Je to možnost. Nebo je možné využít úpravny vody v Radčicích, která tam už kvůli výrobě technologické vody v areálu takzvané staré Škodovky existuje. Muselo by tam ale dojít k doplňujícím investicím. Alternativ je více, některé jistě i finančně nákladné, ale měly by se určitě prověřit. Město Plzeň nyní plánuje takzvaný havarijní zdroj vody z řeky Radbuzy pod nádrží České údolí. To ale podle mě není správný směr. Letos v létě se jasně ukázalo, že Radbuza z pohledu kvality ani množství vody nemůže být spolehlivým záložním zdrojem pitné vody pro Plzeň.

Ukázal to fakt, že i přehrada České údolí měla sníženou hladinu stejně jako přehrada Hracholusky, jejíž hladina je čtyři metry pod podzimním normálem nebo Nýrsko, jehož hladina je také výrazně snížená?
Nádrž v Českém údolí je řádově menší než Hracholusky nebo Nýrsko. Je to proti nim – s nadsázkou řečeno – louže. Proto nemůže dlouhodobě po řadu týdnů, či dokonce měsíců zajišťovat vyšší průtoky. Také kvalita vody je zde dlouhodobě problematická.

Kvůli suchu se opět zvažuje výstavba potrubí z nýrské přehrady do Plzně

Pochopilo už město Plzeň, že to nemůže být záložní zdroj pitné vody? Uvažovalo se i o trubce přímo z Nýrska do Plzně. To by bylo řešení?
To řešení není, Nýrsko by přímý, dlouhodobý odběr nezvládlo. Kdyby tato trubka letos existovala a zásobování Plzně by probíhalo takto napřímo, Nýrsko už by bylo prázdné. Takhle to nemůže fungovat. Musí existovat součinnost s přítoky z mezipovodí, ideálně do budoucna v kombinaci s dalším kapacitním zdrojem mimo povodí Úhlavy. Ostatně to, že Plzeň je odkázaná na jediný odběr povrchové vody přímo z řeky Úhlavy, je v rámci České republiky spíše unikát. Většina velkých měst bere vodu přímo z vodárenských přehradních nádrží nebo mají kapacitní podzemní zdroje.

Co by tedy pomohlo? Investice do úpravny vody v Radčicích, aby se vodárenská soustava více propojila?
Ano, je to jedna z možností, kterou je potřeba prověřit. Radbuza je slepá cesta, bohužel je to investice za stovky milionů korun, kterou má město připravenou a má na investici vydané stavební povolení. Snažíme se argumentovat, že tudy cesta nevede, ale jestli to dopadne na úrodnou půdu, nevíme. Jisté je, že vznik havarijního zdroje pro Plzeň na Radbuze pod Českým údolím je zařazený do priorit vodohospodářské infrastruktury města. Přesto doufám, že se projekt ještě podaří přehodnotit.

Proč město na investici trvá?
To je otázka na něj. My nevíme. Je to snad spojené i s vodárenským souborem, který má jít do Litic. A město dostalo nápad, že by ve společné trase mohl vést i velký přivaděč pro havarijní zdroj pitné vody pro Plzeň. Vybrali si ale špatnou řeku.

60 fotografií

Lepší je Mže?
Určitě. Propojení Mže a Úhlavy, i kdyby to mělo stát miliardu korun, by se mohlo stát robustním, fungujícím systémem. Dalo by se říci, že je to luxus daný existencí více řek, který na rozdíl od Plzně jiná města nemají. Navíc voda ve Mži má výrazně lepší kvalitu než ta v Radbuze.

Miliarda korun je váš hrubý odhad?
Ano. Tyto investice vycházejí minimálně na stovky milionů korun, možná to bude ale i méně než náklady nyní plánovaného opatření na Radbuze. Bylo by nutné vše prověřit.

Propojení Mže a Úhlavy by mělo financovat město nebo i stát?
Existují dotační programy. Stát i Evropská unie totiž propojování skupinových vodovodů podporují. Cílem je, aby soustavy byly robustní, nebyly závislé na jednom jediném zdroji vody, na kterém se může stát cokoliv, ať už k problémům dojde kvůli suchu, někdo zdroj kontaminuje nebo někdo vyhodí vodovodní řad do vzduchu.

Do Úhlavy se dostala nebezpečná látka, Plzeň zásobuje náhradní zdroj

Dá se říci, že i když město investuje pod Českým údolím 700 milionů korun, stejně bude potřeba propojit Úhlavu a Mži, protože voda z Radbuzy nebude stačit?
Dostatek vody investice v Českém údolí nezajistí, ale může fungovat v případech podobných tomu v roce 2019, kdy se stala poměrně závažná havárie v podobě úniku chemikálií na Drnovém potoce v Klatovech. Kontaminovaly vodu v Úhlavě a hasiči museli provizorně čerpat vodu z Radbuzy na úpravnu vody v Plzni pod Homolkou. Natáhli tam složitě hadice, přivezli všechna čerpadla, která jsou k dispozici ve státních hmotných rezervách a jen tak tak to s velkým nasazením zvládali. Naštěstí to trvalo jenom tři dny, velká rezerva ve vodojemech tehdy již nezbývala. I tehdy pomohla Nýrská přehrada – díky uměle vyvolané průtokové vlně, která znečištění naředila a urychlila jeho odtok.

Pro tyto situace dává smysl vybudovat jen nějaké jednoduché zařízení, aby voda z Radbuzy překlenula řádově dny v případech, kdy by voda v Úhlavě byla opět krátkodobě nepoužitelná. Rozhodně to není řešení pro dlouhodobé sucho, rozhodně ne pro nějakou delší odstávku. Plzeň se havárií na Drnovém potoce možná inspirovala a navrhla zmíněnou investici za 700 milionů korun.

Vy říkáte, že stačí vybudovat v Českém údolí jednoduché zařízení. Co tím myslíte?
Stačilo by vybudovat nějaké čerpací místo na břehu, technologickou lávku přes řeku, koupila by se mobilní čerpadla, aby se nesháněla ze státních hmotných rezerv. Ta by mohla sloužit hasičům třeba i při povodních. Vytvořila by se složitější varianta toho, co tam po havárii na Drnovém potoce vytvořili hasiči na koleni a na zelené louce.

Nestálo by to 700 milionů, ale stálo by to kolik?
Třeba deset, dvacet milionů korun. A kdybychom investovali zmíněnou odhadem třeba miliardu, místo 700 milionů korun do zbytečného zdroje, naši potomci by nám za 60 let poděkovali, stejně jako my dnes děkujeme našim předkům, že nám tu zanechali Nýrsko. To Nýrsko, které letos zachránilo Plzeň, aby nebyla bez vody. Když budeme investovat 700 milionů v Českém údolí, nebudou nás chválit, protože to bude něco, co je před suchem nezachrání. Klimatická změna nás totiž může hodně překvapit. Dnes si říkáme, i když dojde k oteplení o dva stupně, pořád bude vody pro Plzeň ještě dost. To ale nemusí platit, může se stát, že za 50 let budou scénáře ještě dramatičtější.

Jako vodohospodáři z Povodí Vltavy tedy nemůžete mluvit do toho, že město požádalo o stavební povolení na zdroj, který dostatek vody v Plzni neřeší?
Město investici prezentuje tak, že chce vybudovat zdroj pro havárie typu té, která se stala v roce 2019. Tuto funkci záplaty na dva, tři dny investice skutečně splní. Povodí Vltavy nemůže rozporovat rozhodnutí samospráv, naši roli přesně vymezuje vodní zákon.

Neměly by to mít na starosti krajský úřad a město dohromady?
Krajský úřad má zpracované koncepční materiály právě na propojování těchto skupinových vodovodů.

Je tam i propojení Úhlavy a Mže?
O Hracholuskách jako o možném alternativním zdroji pitné vody pro Plzeň materiál, myslím, hovoří, ale opravdu jenom v náznaku. Je to dáno tím, že tento koncepční materiál byl zpracováván v době, kdy se klimatická změna nejevila tak dramaticky.

Je tedy čas materiál vytáhnout na světlo a zpřesnit ho, když letošní realita kolem sucha by v nás měla budit hrůzu?
Po letošním suchém roce se vyndá kvůli přepracování ze skříní leccos. To, co se v Plzeňském kraji letos stalo, je v dosavadních klimatických scénářích popsané pro léta 2060 až 2080, ale ne pro rok 2026. Starší koncepce se zkrátka začnou prověřovat a testovat na letošní sucho. Premiér obnovil Národní koalici pro boj se suchem. Je v ní například i generální ředitel Povodí Vltavy Petr Kubala nebo profesor Bohumír Janský, kteří disponují dostatečnou erudicí, potřebnými informacemi a možnými návrhy opatření.