Nebývalý extrém. Stromy i trávníky v Plzni trpí suchem, mnohé břízy zahynou

Některým stromům opadávají listy, břízy v parcích ve vedru usychají, trávníky jsou žluté nebo už hnědé. Záhony trvalek potřebují k přežití mnohem více vody, stejně jako stromy vysazené v posledním období. Velká pobytová louka s automatickou závlahou v Borském parku vypadá špatně. Tak na městskou zeleň v Plzni dopadá letošní mimořádně suché a horké počasí.

Lidé ze Správy veřejného statku (SVS) tvrdí, že takový extrém nepamatují.

Jana Včalová z SVS říká, že uschly břízy a na další stromy může dojít v příštím roce. „Nově zasazené stromy se zalévají, starší ne, ty zasychají. Něco odejde, něco přežije. Stromy, které se dotkly svého maxima, jdou pryč. Máme pod závlahou to nejnutnější, jako jsou kvetoucí květiny nebo nově vysazené stromy. Na to, abychom všechno zalévali, nemáme. Dost starých stromů shodí listy dřív a většina z nich bude v příštím roce normálně zelená. Ale záleží na tom, jaký bude podzim,“ konstatovala.

13 fotografií

„V parku na Homolce schnou břízy a všichni to vidíme. S břízami se prostě rozloučíme, ty velké to nezvládnou. Ráno bývala vždy aspoň rosa a teď se mi zdá, že není. Podzemní voda klesá roky, ale letos je to ještě víc. Jezírka v Lochotínském parku vždy vysychají, ale letos to bylo dřív. Vyschlo i jezírko u Kilometrovky, kde vždycky nějaká voda byla. Teď jsme rádi, že přišly chladnější noci. Vzhledem k tomu, jaká je situace, mě až překvapuje, kolik stromů je ještě zelených a drží se,“ popisuje Jana Včalová.

OBRAZEM: Nejnižší přítok v historii. Z Hracholusek vystupují pařezy stromů i bunkr

Michaela Menclová, která má v SVS na starost mimo jiné květinové záhony, uvedla, že bylo nutné zvyšovat zálivku a hnojení, aby byly rostliny v lepší kondici. „Pokud by zálivka neprobíhala, tak tam už nic není. Tento rok je opravdu extrémní. Nejhorší byly dny se čtyřicítkami a s následky horšími, než jsme čekali. Sucho nadále pokračuje bez deště, který by měl význam. Jednou byl trochu větší déšť. Ale nepozorovali jsme, že by to keřům, trávníkům nebo záhonům trvalek pomohlo,“ prohlásila minulý týden.

Podle Menclové v mimořádném suchu vzrostl význam mulčování ploch u keřů a stromů, čímž se vlhko udrží trochu delší dobu. Připomněla, že se kvůli suchu před prázdninami omezovalo sekání trávníků. „Ještě v červnu to mělo význam, ale pak už ne,“ konstatovala.

Upozornila, že stromy začínají odcházet i ve volné přírodě, nejenom v městském prostředí. „Nezažila jsem, že by s tak dlouhodobým suchem trávníky a rostliny musely bojovat. Letos to prostě trvá moc dlouho. Můžeme se jen modlit, aby přišel nějaký déšť,“ říká.

Podobně mluví i Petr Kuták z SVS. „Je to extrém. Nic podobného nepamatuju. Klimatická změna se projevuje na břízách, o jeřáby jsme ve městě přišli už asi před deseti lety. Jeřábů naštěstí nebylo moc, ale teď jsou na řadě břízy, kterých je poměrně hodně. Zatím jsou na tom docela dobře platany nebo jilmy. Duby, pokud mají v pořádku kořeny, se taky drží,“ popsal.

Je to důsledek vyšší moci, dopad klimatické změny

Tvrdí, že mladé stromy se vždy zalévaly tři roky po zasazení a dosud to stačilo. Letos se ukázalo, že už je to jinak. „Ale zalévat stromy pořád se nedá ekonomicky utáhnout. I v řekách chybí voda. Je jí tam absolutní minimum a prohloubil se deficit podzemní vody,“ konstatoval. Když stromy nyní opadávají, je to podle Kutáka ještě dobré, pokud ale uschlé listí na stromech zůstane, je to průšvih a stromy končí.

„V sadech Pětatřicátníků chodím nově vysazeným květinám a stromům pouštět vodovodní ventily, protože tam ještě nefunguje automatická závlaha. Mám radost, že květiny i stromy na to reagovaly dobře. Stromům opadala většina listí, se kterým je přivezli, ale mají založené pupeny a myslím, že v sadech Pětatřicátníků to přežijí,“ vysvětluje.

Petr Kuták ví, že na usychání trávníků nebo stromů si stěžují lidé, kteří mají pocit, že správci se o zeleň nestarají. Současnou extrémní situaci ale podle něho není v silách správců zeleně napravit. „Je to důsledek vyšší moci, je to příroda, je to dopad klimatické změny,“ uvedl.