Extrémní sucho. Nebýt hracholuské a nýrské přehrady, byla letos Plzeň bez vody

Sucho je letos extrémní. Rybáři kvůli nedostatku vody nemohou v některých nádržích v západních Čechách obnovovat rybí obsádku. Nejnižší podzimní hladinu za dobu existence má hracholuská přehrada. Kdyby neexistovala přehrada nad Nýrskem, Plzeň by letos neměla pitnou vodu a museli by ji rozvážet hasiči cisternami.

„Budeme doufat, že se situace zlepší. Pokud se ale bude opakovat situace bez dešťů a sněhu, tak bohužel chovatelé ryb budou postupně končit jeden za druhým,“ říká hospodář západočeské větve Českého rybářského svazu Petr Dimitrov.

Stejná písnička zní od vodohospodářů z Povodí Vltavy v Plzni. Kdybychom v Plzeňském kraji neměli přehradu nad Nýrskem, Plzeň se zhruba 180 tisíci obyvateli by letos neměla pitnou vodu.

Úhlavu musí kvůli suchu dotovat nýrská přehrada, Plzeň by jinak byla bez vody

Během letoška vyschly všechny potoky a říčky, které do Úhlavy na cestě k Plzni přitékají. To se za dobu existence přehrady, postavené v roce 1969, ještě nestalo.

„Můžeme děkovat našim předkům, kteří měli první návrhy přehrady na papíře už v 50. letech minulého století, že ke stavbě vodního díla přistoupili,“ říká vedoucí oblastního dispečinku Povodí Vltavy v Plzni Petr Vicenda. Nejnižší podzimní hladinu za dobu existence mají i Hracholusky.

Nýrsko je podle Vicendy naplněné ze 64 procent a hladina stále klesá. „Primární důvod, proč se nádrž stavěla, byl předpoklad, že když přirozený průtok Úhlavy klesne natolik, že by plzeňská vodárna neměla dostatek vody, pak se nadlepší průtoky směrem k Plzni,“ vysvětluje Vicenda.

V menším měřítku to vodohospodáři zažili už v roce 2018. „Letos je to ale v mnohem větší intenzitě. Třeba v srpnu tvořil 90 procent průtoku Úhlavy odtok z přehrady Nýrsko,“ vysvětlil Vicenda.

Parník na Hracholuskách kvůli suchu dojezdil, vytáhli ho na poslední chvíli

Chválí předky za to, že byli moudří a matematickou statistikou došli k tomu, že letošní situace někdy nastane. „A to o klimatické změně ještě nevěděli nic,“ připomíná Vicenda. „Nebýt zkrátka našich předků, neměli bychom letos v Plzni pitnou vodu, hasiči by s 30 cisternami zásobovali celou Plzeň. To by bylo dramatické,“ připomíná.

Na svém podzimním minimu za dobu existence přehrady jsou i Hracholusky. „Oproti stavu, kdy je přehrada naplněná, což je na jaře, je dnes hladina snížená o zhruba 6,5 metru. Důvodem je sucho. Je to nejhorší stav v tomto ročním období v historii přehrady, která začala fungovat v roce 1964 a byla postavena hlavně proto, aby dodávala průmyslovou vodu do podniků, jako byla Škodovka,“ říká Vicenda. Oproti běžnému říjnovému stavu je hladina přehrady o čtyři metry níž.

Přesto, jak říká dispečer, letos zvládla vše, co měla. Jsou na ní totiž závislé podniky jako Škodovka. Ta má dnes sice mnohem nižší spotřebu vody než v době výstavby přehrady, naopak mnohem vyšší spotřebu má ale Plzeňská teplárenská. „To je dnes hlavně elektrárna, jsou tam třeba parní kotle na štěpku, které potřebují chladicí vodu,“ popisuje Vicenda.

Na Hracholuskách na řece Mži je závislý i Plzeňský Prazdroj, vodu z přehrady potřebuje i plzeňská Centrální čistírna odpadních vod na Jateční. „Ta sice zlepší kvalitu odpadních vod, ale do řeky se nevrací křišťálově čistá voda. I čištěná voda má významné koncentrace solí a různých jiných nepřirozených látek a je třeba ji ředit právě vodou vypouštěnou z Hracholusek,“ objasňuje vodohospodář. Daní za to vše je snížená hladina vody v přehradě.

Má chránit lázně před velkou vodou, nyní by ji ale přehrada sama potřebovala

Klíčové období pro plnění přehrady je zima a jaro. Vodohospodáři sází na statistiku a říkají, že pravděpodobnost nenaplnění nádrže je malá, ale na druhou stranu připomínají, že příroda dokáže vymyslet cokoli. „V těžké panice zatím nejsme, ale musíme čekat, jak to dopadne,“ uvádí Vicenda.

V panice nejsou ani rybáři, ale lehké spaní také nemají. Třeba přehrada Březová v Karlovarském kraji je na tom s vodou hodně špatně, takže tam se rozhodli na podzim nevysadit ani rybu. „Pokud přes zimu přehrada nateče, zarybníme ji až na jaře příštího roku. Hracholuská přehrada je na polovičním stavu vody, ale tam se ještě ryba vysadit dá,“ popisuje hospodář svazu Petr Dimitrov.

Na řekách se ryby dají vysazovat do nadjezí, kde je hladina stejná, ale ve spojkách mezi jezy, kde je vody málo, ryby vysadit nelze.

Špatná situace se týká i rybníků. „Hlavně produkční místní organizace, které jsou závislé na příjmu peněz z hospodaření a produkce ryb z rybářských revírů, musí rybníky slovit, aby nezkrachovaly. A rybu pak vysadí tam, kam jim povolíme,“ popisuje Dimitrov.

A co když voda nebude ani v zimě? „Voda se vždycky nějak objevila. Doufáme, že to tak bude zase. Ale sucho začalo už v loňském roce na podzim, kdy málo pršelo, navíc v zimě nebyl žádný sníh. My jsme letos na jaře věděli, že bude problém. Jisté ale je, že takové sucho, jako je nyní, nikdo nepamatuje,“ doplnil Dimitrov.