Klatovy spojily vlaky a autobusy. Plzeňský kraj mění dopravu, nemocnice i památky

Cesta na Šumavu je zase o něco pohodlnější. V Klatovech vznikl moderní dopravní terminál, který usnadňuje přestupování mezi vlaky a autobusy. Plzeňský kraj se ale proměňuje i jinde. Modernizují se nemocnice, vznikají sociální byty a nové využití dostávají historické památky. Za řadou těchto změn stojí evropské investice, které pomáhají zlepšovat každodenní život obyvatel regionu.

Klatovy získaly novou bránu na Šumavu

Ještě nedávno museli cestující v Klatovech po vystoupení z vlaku absolvovat více než půlkilometrovou cestu na autobusové nádraží. Pro turisty s těžkými batohy to znamenalo nepříjemné zdržení, pro seniory nebo rodiče s kočárky ještě větší komplikaci. Dnes už je všechno jinak. V těsném sousedství železniční stanice vznikl moderní přestupní terminál, který výrazně zjednodušil cestování po regionu.

Výrazným architektonickým prvkem terminálu jsou střechy ve tvaru vlaštovek. Nejde přitom jen o zajímavý vzhled. Zastřešení především chrání před nepříznivým počasím. Cestující tak mají oba druhy dopravy v těsném sousedství a mohou čekat pod zastřešenými nástupišti.

Nový dopravní uzel nabízí šest nástupních a tři výstupní stání pro regionální autobusy, zastávku městské hromadné dopravy a moderní informační systém. Prostor je bezbariérový a motoristé mají k dispozici záchytné parkoviště se 106 místy. Terminál začal sloužit v prosinci 2025 a celková investice dosáhla přibližně 212 milionů korun, přičemž podpora prostřednictvím Integrovaného regionálního operačního programu (IROP) činila 75 milionů korun. Z toho 52,5 milionu tvořily přímo evropské prostředky.

Klatovy se tak staly druhým nejvýznamnějším přestupním uzlem v Plzeňském kraji. Modernizace pomáhá nejen turistům mířícím na Šumavu, ale také lidem, kteří denně dojíždějí do zaměstnání nebo do školy.

Podobných proměn probíhá v Plzeňském kraji celá řada. Evropské investice v posledních letech směřují především do dopravy, zdravotnictví a kultury. Podporují výstavbu obchvatů, modernizaci silnic, nákup ekologičtějších vozidel městské dopravy, ale také rozvoj nemocnic, vzdělávání a sociálních služeb.

Středočeský kraj se proměňuje před očima. Peníze míří do školství i dopravy

Modernější nemocnice chrání pacienty i jejich data

Ne všechny důležité investice jsou na první pohled vidět. Příkladem je klatovská nemocnice, kde vzniklo moderní datové centrum. Na první pohled jde o místnost plnou elektronických zařízení, ve skutečnosti ale pomáhá chránit jednu z nejcitlivějších součástí zdravotnického provozu – informace o pacientech.

Nemocnice dnes pracují s obrovským množstvím digitálních dat, od lékařských zpráv přes výsledky vyšetření až po rentgenové snímky. Nová serverovna proto funguje jako jedno ze dvou vzájemně propojených datových center skupiny Nemocnice Plzeňského kraje. Pokud by jedno zařízení přestalo fungovat, druhé může zajistit dostupnost dat. Kapacita klatovského centra přesahuje tisíc terabajtů.

Jinou podobu modernizace mohou vidět pacienti v Horažďovicích. Tamní Nemocnice následné péče získala nový třípodlažní pavilon, který je s původní historickou budovou propojen proskleným krčkem.

Vznikly zde nové prostory pro rehabilitaci, ergoterapeutická dílna a zázemí pro zaměstnance. Součástí stavby je také evakuační výtah, který zvyšuje bezpečnost pacientů. Nový pavilon vyšel přibližně na 40 milionů korun a vznikl s podporou IROP.

Ve Střední zdravotnické škole a Vyšší odborné škole zdravotnické v Plzni také vzniklo modernizované simulační centrum, kde mohou studenti procvičovat zdravotnické postupy v podmínkách blízkých skutečné praxi. Součástí projektu za devět milionů korun byla také modernizace tří počítačových učeben. Evropská dotace činila 6,3 milionu korun.

Barokní klášter ožívá, v Plzni vzniká muzeum s tankem

Evropské peníze pomáhají také zachraňovat historické stavby.

Oprava kláštera v Chotěšově

Jedním z příkladů je klášter v Chotěšově na jižním Plzeňsku, který prochází postupnou obnovou. Druhá etapa rekonstrukce se zaměřila na část jihovýchodního křídla konventu a dříve nepřístupný divadelní sál. Stavební a restaurátorské práce zahrnovaly opravy historických konstrukcí, fasád, podlah i oken.

Obnovené prostory mají sloužit kulturním akcím, výstavám a přednáškám. Projekt byl dokončen v červnu 2026 a získal evropskou dotaci téměř 11 milionů korun.

Zážitkové muzeum osvobození

Mimořádná proměna se odehrává také v samotné Plzni. Historický dům na Klatovské 19, ve kterém se nacházejí cenné interiéry spojené s architektem Adolfem Loosem, prošel rozsáhlou rekonstrukcí. Ve dvoře vznikla moderní přístavba, jejíž dominantou je třicetitunový americký tank M4 Sherman. Ten se stane největším exponátem nového zážitkového muzea osvobození s názvem Patton Loos Museum.

Muzeum připomene události konce druhé světové války a osvobození Plzně americkou armádou. Stavební práce už byly dokončeny, nyní pokračuje příprava expozic. Otevření se plánuje na jaro 2027. Rekonstrukce a přístavba vyšly přibližně na 285 milionů korun a na financování se vedle města podílely IROP a Národní plán obnovy.

Ne všechny evropské investice však slouží turistům nebo milovníkům historie. V plzeňských Malesicích vznikl na místě chátrající budovy nový bezbariérový bytový dům Nový Šuferajn. Nabízí dvanáct nájemních bytů pro lidi, kteří mají ztížený přístup k běžnému bydlení, například seniory, samoživitele nebo mladé lidi v bytové nouzi. Plzeň přitom uspěla v IROP celkem se sedmi projekty sociálního bydlení, díky nimž má vzniknout 58 bytů.

Vybrané projekty IROP v Plzeňském kraji a jejich přínos Přestupní terminál Klatovy: Pohodlnější a bezpečnější přestupy mezi vlaky a autobusy Klatovská nemocnice: Vyšší kybernetická bezpečnost a ochrana pacientských dat Nemocnice Horažďovice: Modernější rehabilitace a lepší zázemí pro pacienty Simulační centrum Plzeň: Kvalitnější praktická výuka budoucích zdravotníků Klášter Chotěšov: Záchrana barokní památky a nové kulturní využití Patton Loos Museum: Obnova historického objektu a nové muzeum osvobození Nový Šuferajn: Dvanáct bezbariérových sociálních bytů

Od evropských peněz ke konkrétním projektům

Za proměnami měst a obcí stojí jejich samosprávy, příspěvkové organizace a další žadatelé, kteří musejí projekty připravit, zajistit jejich financování i splnit podmínky evropských dotací. V tomto procesu jim pomáhá Centrum pro regionální rozvoj České republiky (CRR), které administruje projekty podpořené z IROP.

Plzeňská pobočka CRR sídlí v ulici 17. listopadu a má celkem 36 zaměstnanců. Čtrnáct z nich pracuje v Kompetenčním centru veřejných zakázek. V aktuálním programovém období má v administraci 273 projektů v celkové hodnotě 5,1 miliardy korun.

„Evropské dotace mají především sloužit lidem a zjednodušovat jim život. V Klatovech to konkrétně znamená konec půlkilometrového přecházení mezi vlakem a autobusem. Investici 75 milionů korun proto vnímáme jako investici do pohodlí a bezpečnosti každého, kdo v regionu cestuje do práce nebo do školy,“ říká Magda Sýkorová, ředitelka plzeňské pobočky CRR.

Hrad Kámen, bezpečnost nemocnice. Jak evropské peníze mění život na Vysočině?

Žadatelé o dotace, což jsou typicky obce, kraje a jejich organizace, získávají cenné rady jak na krajských pobočkách CRR, tak online prostřednictvím Konzultačního servisu na webu crr.gov.cz. Tým specialistů na dotační tituly a veřejné zakázky si zakládá nejen na kvalitě odpovědí, ale i na rychlosti: třetinu dotazů se jim daří vyřídit ten samý den. Za dobu fungování Konzultačního servisu už zodpověděli přes 18 tisíc různých dotazů.

Jejich expertíza teď bude velmi potřebná, protože čerpání evropských fondů se zásadně promění. „Od roku 2028 skončí samostatné operační programy a Česko bude mít jeden národní plán. Při hodnocení žádostí o podporu se bude mnohem větší důraz klást na výsledky, kterých má daný projekt dosáhnout. My jsme připraveni být nadále průvodcem a oporou, aby se české regiony mohly stále rozvíjet,“ uzavírá ředitelka CRR v Plzni Magda Sýkorová.

30 let Centra pro regionální rozvoj Už tři desítky let je CRR lídrem v administraci projektů financovaných z fondů EU a od roku 2024 má na starost i vybrané národní dotační programy. Žadatelům o dotace pomáhá s přípravou a realizací projektů a provádí i kontrolní činnost. Co má CRR na starosti? Integrovaný regionální operační program – s jeho podporou vznikají například nové školky, silniční obchvaty, dopravní terminály či výjezdové stanice záchranářů, modernizují se učebny, nemocnice nebo obnovují památky. Interreg – v rámci programů přeshraniční spolupráce s Německem, Rakouskem, Polskem a Slovenskem se například propojují cyklostezky na obou stranách hranic, organizují se společná cvičení záchranářů nebo chrání ohrožené druhy zvířat. Národní dotace – patří sem podpora obnovy a rozvoje regionů, která zahrnuje třeba pomoc po povodních.

Obsah vznikl ve spolupráci s Centrem pro regionální rozvoj České republiky.