Akci Lázně dál chybí stavební povolení, odhad nákladů je už 2,5 miliardy

Kontroverzní projekt obnovy bývalých městských lázní v Plzni s výstavbou sídla Západočeské galerie dál čeká na stavební povolení. V roce 2022 kraj vedený koalicí zástupců ANO, STAN a Pirátů prezentoval, že cena je odhadovaná na 1,8 miliardy korun. Dnes už podle náměstka hejtmana pro ekonomiku kraj předběžně počítá s orientační částkou kolem 2,5 miliardy.

„Bude to v čase zhruba tří let a bude to postupně uvolňováno podle možností kraje a podle aktuální situace,“ řekl náměstek hejtmana pro ekonomiku Pavel Strolený z ANO.

Co se týče vydání stavebního povolení, mluvil radní Libor Picka ze STAN koncem minulého roku o prvním čtvrtletí letošního roku, v březnu pak už o květnu, ale v polovině června se na povolení nadále čeká. Picka při jednání zastupitelů kraje tento týden prohlásil, že dokumentace k vydání stavebního povolení byla podána.

„Po vydání stavebního povolení bude možné přistoupit k zadávacímu řízení, jehož předmětem bude výběr zhotovitele stavby. Samotné vyhlášení veřejné zakázky předpokládám na podzim 2026,“ řekl. Pokud se neobjeví komplikace, měl by být zhotovitel vybraný do konce roku. Stavět se má začít v příštím roce a do tří let by pak mohlo být hotovo.

ANALÝZA: Jak a proč vznikal malér kolem krajského kulturního centra

Záměr kraje kritizovali odborníci i opozice z ODS a TOP 09, protože hejtmanství odmítlo vyhlásit na výjimečnou i nákladnou stavební akci architektonickou soutěž a projekt zadalo napřímo týmu architektky Evy Heyworth. Jeho členové se stali zaměstnanci Kulturního centra Plzeňského kraje (KCPK), které spadá pod hejtmanství.

Tím se akce začala řešit v takzvaném režimu in-house. I před tím varovali odborníci a zástupci opozice, kteří poukazovali, že je takový režim mimořádně náročný na kontrolu.

V září minulého roku pak v KCPK kvůli podezření na manipulaci s veřejnými zakázkami zasahovala Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). Hejtmanství si nato objednalo v KCPK audit, který zjistil na dvě desítky vážných pochybení v činnosti krajské instituce. Opozice na základě toho požadovala, aby někdo z vedení kraje přijal za průšvih politickou odpovědnost. Marně.

Lidé z vedení kraje tvrdí, že chyby byly důsledkem postupu jednotlivců, kteří pracovali pro KCPK a zneužili své postavení. Zjištění se podle Picky týkají výhradně bývalých zaměstnanců KCPK. „A společnost na ně reagovala rázně, pracovní poměr s hlavními architekty byl okamžitě ukončen pro zvlášť hrubé porušení povinností,“ uvedl a připomněl, jak se krajská společnost snaží některá pochybení napravovat.

39 fotografií

I auditoři nicméně dospěli k závěru, že v případě KCPK neselhali jenom jednotlivci, ale také její kontrola. Tu měla zajišťovat především dozorčí rada, ve které zasedali a zasedají lidé z vedení kraje.

Michal Vozobule z TOP 09 chtěl vědět, s jakou cenou za stavbu nyní kraj počítá. „A kdy bude představen nějaký komplexní provozní model?“ ptal se.

Libor Picka sliboval, že zastupitelé budou s provozním modelem seznámeni na příštím jednání zastupitelů, aby k tomu mohli vznést připomínky. Lucie Kužílková z ODS připomněla, že na začátku plánování projektu, kdy kraj za 120 milionů kupoval budovu bývalých lázní, mluvili zástupci vedení kraje o ceně maximálně 1,5 miliardy.

„Teď jsme na 2,5 miliardách,“ upozornila s tím, že v kuloárech se už mluví o třech miliardách. Zástupci opozice opětovně kritizovali Libora Picku, že nepředkládá na jednání zastupitelů k činnosti KCPK informace včas, aby se s nimi mohli seznámit. „Teď už jsem naprosto přesvědčený, že to je záměr,“ řekl Lukáš Hegner z ODS.

To Picka odmítl. „Není to vůbec žádný záměr, já se bojím, že vy jednáte s nějakým záměrem,“ prohlásil. Michal Vozobule potom vysvětlil, že opozice chce, aby se flagrantní chyby v procesu hnaném pocitem rychlého politického řešení neututlaly. „Chceme kontrolovat tyto typy procesů, aby se podobná věc už nemohla nikdy opakovat,“ konstatoval.