Biskupství vyhlásilo sbírku na střechu katedrály, do kněžiště chrámu zatéká

Na podzim se na katedrále svatého Bartoloměje v Plzni objeví otec a syn Maroš a Lukáš Žáčikové. Kladívky začnou přitloukat šupiny ze španělské břidlice, která bude tvořit novou střechu katedrály. Zatím je jejich úkolem pokrýt střechu nad hlavní lodí, ale pokud se ve veřejné sbírce, kterou Biskupství plzeňské vyhlásilo, vybere dost peněz, budou moci pokračovat i na střeše nad kněžištěm, kam také zatéká.

V současnosti jsou oba pracanti k vidění na sanktusové věži katedrály, což je boční štíhlá věžička.

„Pod dírami ve střeše jsou zednické nádoby na maltu a voda se do nich chytá,“ vypráví vedoucí projektového oddělení Biskupství plzeňského Iva Fictumová. Protože biskupství nemá na opravu střechy dost peněz, vyhlásilo veřejnou sbírku.

Na to, aby mohla církev zaplatit opravu střechy nad hlavní lodí, potřebuje vybrat ještě 19,5 milionu korun z celkových 85 milionů korun. Zatím dárci poslali 452 tisíc korun.

Opravená katedrála svatého Bartoloměje překvapila prosvětleným interiérem

„Pokud ale vybereme víc než 19,5 milionu, budeme moci opravit i střechu nad kněžištěm ve východní části katedrály. Bylo by to moc potřebné,“ říká Fictumová.

Dosud podle ní biskupství řešilo díry ve střeše tím, že najalo horolezce a ti plochu s dírami zakryli novou krytinou. Protože to bylo lidově řečeno pořád dokola, záplata na záplatu, došlo na výměnu krytiny.

58 fotografií

K veřejné sbírce na webu strechakatedraly.bip.cz vyzval i biskup Tomáš Holub. „Jsem rád, že vás mohu pozvat k partnerství při zvelebování tohoto našeho klenotu západních Čech. Katedrála sv. Bartoloměje je středem života lidí věřících v Toho, který nás přesahuje. Života našich předků, kteří zhmotnili projev své víry. A také nás, kteří chceme nabízet krásu a život tohoto společenství pro každého, kdo hledá základní hodnoty a smysl svého života. Děkujeme za vaši podporu a ať vás provází radost a pokoj,“ napsal biskup.

Poslední oprava střechy se uskutečnila v roce 1992 až 1995. I když by kvalitní břidličná střecha měla vydržet sto let, na katedrále vydržela jen třicet a jak říká Fictumová a potvrzují Maroš a Lukáš Žáčikové, břidlice je v některých místech v tak špatném stavu, že se dá uloupnout rukou.

Noviny i stopa ke ztraceným dokumentům. Schránky z věže katedrály vydaly tajemství

Důvodem je fakt, že na počátku 90. let byla k sehnání jen břidlice z českých dolů z Vítkova na severní Moravě. „A protože tamní lomy už byly hodně vytěžené, zbývala jen nekvalitní břidlice. Ale protože nic jiného nebylo, nemohli naši předchůdci pro záchranu dělat nic jiného,“ vysvětlila Fictumová.

Dnes už se ale používá kvalitní španělská břidlice. „Měla by vydržet 80 až 100 let,“ říká Maroš Žáčik.

I když se dnes na klempířinu a pokrývačské řemeslo hlásí jen málo zájemců, Žáčikové by ji prý nevyměnili. Říkají o sobě, že jsou srdcaři. „Když přijdu do práce a podívám se kolem, hned se mi lépe pracuje. A když je hezké počasí a neprší nám do zad, je to nádherný zážitek, nádherný výhled. Ne každý tohle může zažít,“ vypráví Lukáš Žáčik. Střechu nad hlavní lodí katedrály by měli mít hotovou příští rok na podzim.

A práce by jim měla jít od ruky, protože se nejedná o žádné nováčky. Památky totiž tvoří hlavní náplň jejich pracovního života. „Teď jsme dokončili kapitulu sv. Petra a Pavla na Vyšehradě, kde jsme také pokládali břidlici,“ uvádí Maroš Žáčik. Před sebou mají kostel svatého Mořice v Olomouci.