Vzrostlé jilmy už zdobí plzeňské náměstí, proměna jde do finále. Spor s památkáři trvá

Sázením vzrostlých jilmů ve čtvrtek dopoledne vrcholila úprava západní strany náměstí Republiky v Plzni. Změna má vytvořit lepší podmínky pro pobyt na náměstí, zásadně zklidnit provoz uzavřením průjezdu pro osobní dopravu v západní části náměstí, kde byla plocha vyrovnána do jedné úrovně. Akce v městské památkové rezervaci ovšem vyvolala zásadní střet se zástupci Národního památkového ústavu.

Ti zdůraznili, že nejsou proti vysázení stromů nebo vyrovnání plochy náměstí na jednu úroveň. Vadilo jim ale například, že byla v památkové rezervaci znehodnocená historická dlažba chodníků z žulových plzeňských desek, nebo to, že některé stromy budou vadit pohledu na katedrálu svatého Bartoloměje a morový sloup.

„Plzeň postupně přichází o své tradiční a charakteristické hodnoty, které na ni oceňují jak její obyvatelé, tak především všímaví návštěvníci,“ prohlásil ředitel plzeňské pobočky Národního památkového ústavu (NPÚ) Petr Sokol.

55 fotografií

Zástupci radnice připouštějí, že úprava náměstí vyvolala kontroverze, ale jsou přesvědčení, že změna přináší pozitivní efekt. Na akci město vyhlásilo architektonickou soutěž, ve které vyhrál v roce 2024 návrh studia MAAUS.

Nyní se dokončují poslední úpravy západní strany náměstí. Později by měla přijít na řadu východní strana.

Primátor Plzně Roman Zarzycký z ANO řekl, že ke slíbenému zlepšení pobytových podmínek na náměstí patří vysázení stromů. „Budou tady osazeny vzrostlé jilmy,“ uvedl. Připomenul, že lidé si vysázení stromů přáli a že nadační fond Plzeň sobě, za nímž stojí Roman Jurečko z ODS, uspořádal anketu, ve které z 12 tisíc respondentů 97 procent bylo pro vysázení stromů.

Srdce mi krvácí. Kritici tepou ničení historické dlažby v centru Plzně

„Na náměstí dáváme také mlžítka a pítka, protože v této době, kdy se otepluje, v podstatě na tomto náměstí nebylo možné pobývat. To se teď změní,“ sdělil. Podle primátora by měla být v druhé etapě východní část náměstí upravena nejpozději v roce 2028.

Náměstek primátora Aleš Tolar ze STAN se dotkl i kritiky úpravy za strany NPÚ. „Náměstí je sice pod památkovou ochranou, ale není nedotknutelný skanzen,“ prohlásil. Uvedl, že dopady globálního oteplování vyžadují více stínu a vody na veřejných prostranstvích.

Arborista David Hora ujišťoval, že vysázené jilmy na náměstí přežijí a že jim byly pod zemí pro to vytvořené podmínky. „Jde o druh odolávající současným klimatickým výkyvům, jenž roste rychle a v dobrých podmínkách může dosáhnout až osmdesáti let. Vyroste do výšky 15 metrů, šířky deseti metrů. Pro Plzeň jsme vybrali kultivar odolný proti grafióze, onemocnění postihujícího jilmy,“ uvedl.

V betonových vanách připravili pro stromy lože se substrátem a stanoviště jilmů jsou součástí zavlažovacího systému, který stromům umožňuje dobré zakořenění.

Ničíte kulturní hodnoty, láteří památkáři. Spor o dlažbu na náměstí se vyostřuje

Úprava části náměstí Republiky v Plzni souvisí i s historicky nejvýraznějším střetem magistrátu s NPÚ. Petr Sokol tvrdí, že v rámci architektonické soutěže nebyly k dispozici dostatečné podrobné informace o tom, co se bude na náměstí, které je srdcem městské památkové rezervace (MPR), skutečně odehrávat.

Tyto informace podle něho vyplynuly až z dokumentace žádosti o vyjádření NPÚ k povolení stavby. Sokol uvedl, že dokumentace se z hlediska ochrany městské památkové rezervace lišila v některých bodech od dřívější prezentace vítězného návrhu. Vedoucí památkového odboru magistrátu Karel Zoch uvedl, že pak nastala zásadní změna postoje NPÚ, který prý původně proti návrhu ze soutěže zásadní výhrady neměl.

„Údajná radikální změna našeho názoru vyplynula z toho, že jsme díky detailnější dokumentaci žádosti měli možnost do toho více proniknout než při vyhodnocení soutěžních návrhů,“ vysvětlil Sokol. Připomenul, že připomínkování vítězného soutěžního návrhu ze strany NPÚ je zcela legitimní, vítězný návrh nelze automaticky považovat za nedotknutelný, jak nakonec ukazují i změny, které se objevily v žádosti podané na NPÚ.

Podle NPÚ byly v podkladech rozdíly oproti soutěžnímu návrhu podstatné. „Byl tam například větší počet stromů, tím i kratší vzdálenosti mezi nimi a zhoršení pohledové vazby mezi okrajem náměstí na jedné straně a pro město typickými památkovými dominantami: chrámem svatého Bartoloměje, mariánským sloupem a radnicí na straně druhé,“ popsal Sokol.

To, co se dělo s dlažbou v Plzni, je barbarství, říká architekt

Soutěžní návrh také podle něj nepočítal s výměnou pouličního osvětlení. „Pouze toho technického osvětlení na vysokých stožárech, se kterou jsme souhlasili. V žádosti to bylo najednou přesně naopak, a proto jsme připomínkovali i pouliční svítidla. Z nových podkladů, které jsme dostali, vyplynuly záležitosti, které při soutěži bylo velmi těžké odhalit. Například podoba a rozměry mlžítek a lavic u nich,“ dodal.

Jako další doklad chybějících detailních informací uvádí nakládání s žulovými plzeňskými deskami na chodnících. „Ve vítězném návrhu bylo, že provedou novou skladbu dlažby a přitom zčásti využijí dlažbu historickou. To byla veškerá informace, kterou jsme k tomu dostali. Z našeho pohledu nebyl problém srovnat rozdílné výškové úrovně a vytvořit jednu souvislou plochu. Ale chtěli jsme, aby historická dlažba kopírovala historický koncept. To bylo zamítnuto. Dokonce až v průběhu prací jsme se dozvěděli, že je historická dlažba ořezávaná a následně pak znovu ‚ostařována‘ opětovným osekáním sterilně rovných hran,“ řekl.

Petr Sokol je přesvědčený, že hlavní problém v případě sporů o úpravu západní části náměstí souvisí se snahou o neobvykle rychlou realizaci záměru a současně s problematickým přístupem odboru památkové péče magistrátu. Spor o úpravu náměstí pokládá za typický příklad absence vážně míněné památkářské diskuse a respektu k odborné organizaci státní památkové péče, ke skutečným památkovým hodnotám MPR Plzeň.

Současně i za ukázku toho, kdy a jaké informace NPÚ od magistrátu dostává nebo nedostává. „Je to z pohledu městské památkové rezervace ohromná škoda,“ prohlásil Sokol.