Uklizené ulice se zelení jsou pro město důležité, říká lídr uskupení Chceme Plzeň

Současná koalice na radnici Plzně se někdy chová, jako by lidem prodávala zboží, a záleželo přitom jen na tom, aby lidé z vedení radnice propagovali sami sebe. Tvrdí to volební lídr uskupení Chceme Plzeň Michal Vozobule z TOP 09. „To je špatně a nemá to nic společného s dobrou komunikací s veřejností," říká Vozobule, který byl v minulém volebním období náměstkem primátora pro dopravu a životní prostředí.

Za příklad velmi špatné komunikace považuje dění kolem úpravy části Americké třídy a zřízení sdílené zóny.

Poukazoval na to, že až po zahájení akce přišel zastupitelům expert na sdílené zóny vysvětlovat jejich přínos nebo že se v ní bez předchozího oznámení objevilo výrazné barevné odlišení některých úseků. Vozobule uvedl, že mu nevadí samotná sdílená zóna, ale to, že radnice veřejnosti včas nevysvětlila všechny souvislosti a leckdo mohl být překvapený.

Uskupení Chceme Plzeň je na komunální scéně v Plzni nové. Jak vzniklo?
V minulosti jsme chtěli dát dohromady širší okruh lidí, kteří mají podobný pohled na město a jeho správu. Z různých důvodů se to nedařilo. Pokusili jsme se nyní spojit s hnutím STAN, které to odmítlo, což je jeho legitimní právo. Nicméně v té době se už tam dělo něco, kvůli čemu část lidí ze STAN odešla, s těmi jsme se pak spojili a přidali se ještě Zelení. Tak vzniklo uskupení Chceme Plzeň, ve kterém je TOP 09. Někteří lidé včetně primátora tvrdí, že se TOP 09 schovává. Neschovává, jen se spojila s podobně smýšlejícími lidmi.

54 fotografií

V rámci Chceme Plzeň tvrdíte, že přicházíte s konkrétními projekty, které mají jasný plán. Můžete nějaké konkrétně uvést?
Řada těch věcí není úplně nová, ale je potřeba se k nim vrátit. Konkrétně je to ve městě například otázka péče o životní prostředí. Chceme úplně změnit pohled na zeleň ve městě. Třeba aby se stromy nesázely v srpnu, což jsme teď viděli poměrně často. A chceme, aby se o zeleň město lépe staralo a aby se při opravách ulic přemýšlelo, jak využít dešťovou vodu a jak do nich víc zeleně dostat. Poslední měsíce nám ukázaly, že bez toho se město do budoucna neobejde.

Volby 2026: přehled kandidátů ve městech, termín a vše, co potřebujete vědět

Neděje se to ale už nyní? Stromy na několika místech v centru přibyly.
Děje se to zatím jenom částečně. Třeba na náměstí Republiky a v sadech Pětatřicátníků byly zasazené stromy a tam se s dešťovou vodou už trochu počítá. Ale jak se jinde pečuje o stromořadí? Nad stromy často vítězí inženýrské sítě. Na řešení Papírenského parku, který by mohl být pro lidi skvělým zeleným prostorem, se čeká už příliš dlouho, přestože je tam konkrétní návrh na realizaci a kolem se staví bytové domy. Na takové záležitosti město rezignovalo. Přitom zeleň a využití dešťové vody jsou klíčové, jejich význam poroste a město se bez nich v budoucnu neobejde. Asi není možné sázet stromy do každé ulice, ale je možné při rekonstrukcích mnohem pečlivěji zvažovat využití stromů tam, kde by to šlo. V minulosti jsme prosadili, že se na městských budovách budou dělat zelené střechy, a to se osvědčilo. Je to jedno z opatření, která pomáhají s adaptací na změnu klimatu.

Kterými dalšími tématy chcete oslovit voliče? V minulém volebním období jste měl na radnici na starost dopravu. Budete se na ni dál zaměřovat?
Bezpochyby. Ale vedle toho mě těší, že se hodně věnujeme tématu vzdělávání. S kolegyní Zuzkou Buriánovou a dalšími jsme dali dohromady návrhy, které směřují k řešení současných problémů školství z pozice města jako zřizovatele. Chceme se hodně zaměřit na včasnou psychologickou pomoc dětem, které to potřebují, podporu ředitelů, aby zejména vedli učitele a neutopili se v papírech a podobně. Já bych třeba v Plzni rád viděl výstavbu úplně nové školy. Když se ale vrátím k té dopravě, ještě v době, kdy jsem byl náměstek primátora, začali jsme projektovat tramvajovou trať na Vinice, kterou bychom chtěli dokončit. V tom současná koalice pokročila, takže to vypadá, že to bude možné.

Primátor nicméně plán na tramvajovou trať prezentoval tak, že se záměr přeprojektoval a hlavně schválil a že na rozdíl od vás před volbami nepostaví lidem jen kulisu tramvaje, ale město začne v příštích letech s realizací.
To je trochu legrační. Jedno vedení města nemůže dobře fungovat bez toho, aby v lecčem navazovalo na předchůdce. My jsme prezentovali akci Trojka na Vinice, v roce 2021 jsme to probírali s lidmi na Vinicích a ukazovali jim, jak by to mohlo vypadat. Pak jsem to odnesl do zastupitelstva a na základě toho byly přiděleny finance na základní projektovou přípravu. Kdyby tehdy nezačala, nemohl by se teď nikdo z radnice chlubit, jak je s tím daleko. Navíc ono přeprojektování znamená i to, že konečná linky z Vinic bude v sadech Pětatřicátníků a ne na Mikulášském náměstí, jak jsme původně chtěli, aby lidé tou tramvají dojeli až k Hlavnímu nádraží. Myslím, že je škoda, že se s tím už nepočítá. Ale my se chceme bavit také o tom, že by tramvaje jezdily do bývalých kasáren na Slovanech a dál směrem k Olympii do Černic, kde bude bydlet víc lidí než dnes. Tam by mohlo být parkoviště P+R a ta nejlépe fungují, pokud je u nich stanice tramvaje. Pak by řada lidí už nejezdila auty k centru města.

V programu Chceme Plzeň uvádíte, že chcete město, o které je postaráno a čistota je základ. Co si pod tím představujete?
Lidé, kteří jezdí do Plzně, mi v poslední době říkají, že město je prostě špinavější než dříve, i já sám jsem to zaznamenal. Péče o ulice a údržba zeleně je podle mě tristní. Já to navíc spojuji s pocitem bezpečí, protože mi připadá, že od kvalitního a dobře udržovaného veřejného prostoru, včetně odstraňování dopadů vandalismu, a dobrého mobiliáře se odvíjí kvalita těchto prostranství a také to, jak se v něm lidé chovají, jak se tam cítí nebo zda mají z veřejného prostoru lepší pocit. Myslím, že na to město v posledních letech zapomíná. Pokud se podíváte do měst na západě, kde se ulice myjí a průběžně udržují, je vidět, že jsou v lepším stavu. Myslím, že uklizený veřejný prostor s kvalitní zelení je pro město důležitý, protože se v něm lidé budou cítit dobře a zároveň také bezpečně.

Komunální volby 2026: kdy budou a jak se v nich dávají preferenční hlasy

Nicméně současné vedení města veřejný prostor v centru Plzně vylepšuje, což je vidět například na už zmíněném náměstí Republiky.
Dobře. Náměstí Republiky se řeší s využitím architektonické soutěže, což je dobře, a úprava na Americké je také v podstatě pozitivní. Ve městě ale zbývá řada veřejných prostranství dál od středu města, kde pozitivní změny neprobíhají, a přitom by hodně pomohly. Nedávno jsem šel kolem stadionu Viktorie a v parku kolem byly naházené papíry, odpadky, nedopalky cigaret a lavičky tam jsou ve špatném stavu, byť původně vypadaly dobře. Zdá se, že takové věci nikdo nevidí. V důsledku špatné údržby jsou tak v Plzni mnohá taková zákoutí a nevábná místa. Tak vzniká prostředí, které se lidem nelíbí.

Vzrostlé jilmy už zdobí plzeňské náměstí, proměna jde do finále. Spor s památkáři trvá

V programu Chceme Plzeň se zabýváte problematikou bydlení, navrhujete projekt „z nájmu do vlastního“. O co jde?
To je v podstatě podobný projekt, který byl použitý v rámci první etapy sídliště Sylván. Město postavilo domy, lidé měli byty v nájmu a po zhruba deseti letech si je mohli od města odkoupit podle předem daných pravidel. Ale je to jen doplňkový model k potřebné výstavbě vlastního městského bytového fondu. Trochu nás mrzí, že město prodalo pozemky pod fakultní nemocnicí na Lochotíně, kde se městské bytové domy mohly stavět.

Byty se tam ale stavět budou.
To ano, ale ve standardním komerčním režimu v rámci velkého developerského projektu. Pokud tam město bude chtít získat byty, tak až je developer postaví, ocení je a městu prodá. To při současných komerčních cenách bytů není výhodný způsob, jak je pořídit. Město má plán, že chce mít zhruba osm procent bytového fondu ve svém vlastnictví. Teď mělo kolem tří procent. A přibližování k osmi procentům se nedaří. I když radnice hodně prezentuje, že se městské byty staví a rekonstruují, tak nových je za poslední volební období pár desítek, což nestačí. Město by se přitom mělo hodně soustředit na to, aby svůj bytový fond rozšířilo.

V plánech Chceme Plzeň se zaměřujete na problematiku takzvaného obchodu s chudobou, který souvisí s provozem ubytoven, na kterých lidé platí poměrně velké části za bydlení ve špatných podmínkách. Váš kolega Ladislav Nový tvrdí, že město těm lidem nedokáže nabídnout lepší možnost. Znamená to, že by město mělo postavit vlastní ubytovnu?
To není nutné. Ale město by mělo do řešení problematiky obchodu s chudobou vložit nějaké své byty, aby například vytvořilo přechodné bydlení pro rodiny s dětmi, které na ubytovnách žijí. Ukazuje se, že princip ´bydlení na prvním místě´ je v této záležitosti klíčový, a je ověřené, že funguje a vyplácí se i finančně, protože zmírňuje náklady na řešení dopadů obchodu s chudobou na společnost. Musí k tomu být také robustní systém sociální služby nebo systém oddlužení či pomoc při hledání práce. Vypadá to, že by to stálo hodně peněz. Ale společnost stojí mnohem víc, pokud zejména rodiny s dětmi zůstávají na ubytovnách, děti v důsledku toho mají horší výsledky ve školách, znají jen život na ubytovně a zase k němu inklinují. Město by mělo mít byty pro řešení takových situací v nějaké přechodné fázi, která povede k šanci na lepší život.

V poslední době se oživila debata kolem sporného projektu na vybudování silničního průtahu Plzní od Sukovy ulice přes Husovo náměstí a po estakádě nad lochotínskými loukami do okraje Lochotínského parku a Karlovarské třídy. Minulé vedení města dohodlo, že se projekt zastaví. Současné vedení radnice ho naopak vrátilo do hry. Projekt se nicméně roky odkládá, protože na něj stát zatím nemá peníze. Někteří lidé v Plzni už proti průtahu také podepsali petici. Jak ten vývoj vnímáte?
Současní náměstkové primátora Pavel Bosák a Aleš Tolar přišli s tím, že průtah bude bezvadný a odlehčí Klatovské třídě. Ředitelství silnic a dálnic po tom hned skočilo, přestože jsme v minulém volebním období dohodli, že ho chystat nebude. Současná koalice se upnula k průtahu místo toho, aby se soustředila na projekt k vybudování východního okruhu, který se v čase posunuje dál, přestože je to pro město absolutní priorita v oblasti dopravy. Když se ukázalo, že je proti průtahu odpor, a ŘSD řeklo, že na něj nejsou peníze, tak už náměstci o projektu před volbami nemluví a drží se ho jen zástupci PRO PLZEŇ. Podle mě se kvůli průtahu jenom ztrácel čas a energie, které se měly věnovat okružním komunikacím. Ty město opravdu potřebuje a mají pro Plzeň zásadní význam.