Náměstí není exponát, ale živý prostor, hodnotí lídr Pirátů Pavel Bosák

Lídrem kandidátky Pirátů do zastupitelstva města Plzně je stejně jako před čtyřmi roky Pavel Bosák. První náměstek primátora má ve své gesci technickou oblast. V rozhovoru pro iDNES.cz se vrací ke kritizované úpravě náměstí Republiky, výstavbě městských bytů, nepořádku ve městě, ale i k novému silničnímu průtahu městem.

Úprava západní části náměstí Republiky vyvolala velký rozruch. Zejména kvůli historické dlažbě. Podle státních a krajských památkářů došlo k jejímu znehodnocení. Co vy na to?
V této souvislosti vznikly trochu pověry, které musím vyvracet. Původní představa byla vydláždit náměstí replikou žulové dlažby. Tak, jak se to dříve udělalo například v Riegrově ulici nebo v ulici Bedřicha Smetany. Je to mnohem levnější varianta než ořezávat původní dlažbu z roku 1890. Historické žulové desky se tedy už tenkrát a i nyní odvezly pryč. Roky leží hromady v Jateční ulici, kde má Správa veřejného statku města Plzně (SVSMP) prostory.

Nakonec se ale historická dlažba na náměstí částečně vrátila, že?
Kdykoliv město, nebo i naši předchůdci, cokoliv stavěli, věděli, že se desky na původní místo nemohou vrátit. Důvod je jasný. Desky mají takzvaná ´břicha´. Je to prostě kámen, který je hodně tlustý, ve spodní části značně nerovný, opracovaný je pouze seshora a ze stran. Když takový kámen chce někdo vzít a uložit ho do země, musí na to použít jeřáb. Kámen zvedne, podsype se, usadí, znovu se nadzvedne, znovu podsype a pořád dokola, dokud není deska rovná. Používáním se ale začne brzy houpat. Nikdo z moderních stavitelů ani statiků ji proto vracet nechce. Ani my jsme nechtěli. Ale uprostřed projednávání přišel šéf odboru památkové péče magistrátu města Plzně Karel Zoch s tím, že chce plzeňskou dlažbu na náměstí zachovat.

Proto jste souhlasili s jejím ořezáním?
Ano, souhlasili jsme s tím, že dlažbu, která desítky let leží nevyužitá na Jateční, ořežeme tak, aby měla stejnou tloušťku. A zároveň jsme souhlasili s úpravou poškozených stran. Kamenické firmy ji začaly už s předstihem ořezávat do čtyř různých formátů. Nejenom pro náměstí, ale i pro další místa ve městě. V budoucnu se vrátí například do Dřevěné ulice. Dlažba, která byla na náměstí, stále leží nepoškozená v areálu SVSMP. Mohu ty, co tvrdí, že jsme původní dlažbu zničili, tam vzít, a mohou se na ni dívat jako na exponát. Nebo mohou přijít na náměstí a projít se po upravených deskách, které nyní pěkně sedí. Horní povrch je pořád stejný. Vrátili jsme ji nějakým způsobem zpátky a to mi dává smysl. Nepřistupujeme k náměstí jako k exponátu, ale k živému městskému prostoru, kde se věci mohou měnit.

Kritika zazněla také na výsadbu jilmů, které zastíní renesanční a barokní domy...
Kdo se bude chtít dívat na katedrálu nebo na domy na protější straně, místa je tu dost. Jako turista, obdivovatel historie, se nyní lépe dostanu k památkám než před rekonstrukcí náměstí, kdy po obou řadách silnice stála vozidla. Nyní je prostor vzdušnější a dost široký. Co se týče stromů, vybrali jsme takovou odrůdu jilmu, který je poněkud řidší, takže i skrze stromy bude na budovy vidět, a zároveň vytváří polostín. Pořád, i když vyroste, je tu dostatek místa na to, aby objekty byly dobře vidět.

Do komunálních voleb v roce 2022 jste vstupoval s prioritou nastartovat bytovou výstavbu. Povedlo se to?
Tvrdím, že město je schopné maximálně vygenerovat zhruba 200 bytů ročně. První dva domy, které jsme začali v roce 2023 projektovat, byly na Světovaru a nyní koncem září je budeme kolaudovat. To je z hlediska stavebního zákona řekněme tryskové tempo. Třetí bytový projekt na Světovaru budeme zahajovat co nejdříve, hotový by měl být zhruba za rok a půl. Celkově vznikne na Světovaru 64 bytů. Další bytový dům s kapacitou 35 bytů, který začneme stavět v příštím roce, bude ve Sladové ulici, což je ve stejné lokalitě. Dalších 18 bytů vzniklo v Kreuzmannově ulici.

Máte v šuplíku ještě nějaké projekty na městské domy?
Budu tlačit na to, aby se na jaře začal stavět bytový dům na náměstí Emila Škody. Stavební povolení jsme již získali. Bude tam celkem 68 bytů. Další městský objekt vznikne u Borského parku u tenisového areálu Slavie.

Přes tři tisíce bytů, z toho 700 městských, má vyrůst v lokalitě bývalých kasáren na Slovanech. Majitel pozemků Petr Březina z firmy APB Plzeň při představování projektu v roce 2024 řekl, že domy by mohly stát do 15 let. To je strašně dlouhá doba...
Firma už získala stavební povolení na infrastrukturu a komunikace. Nemyslím si, že by výstavba trvala tak dlouho. My jsme aktuálně ve fázi projektování a zhruba ještě dva roky tento proces bude trvat. Když budu hodně optimistický, první lidé se do části soukromého investora nastěhují do čtyř let a do prvního městského bytu do šesti let. Ale to je jen můj pocit. Vím, jak plánování a projektování dlouho trvá a strašně bude záviset na nové koalici. Městské byty v této lokalitě se budou stavět postupně. Kdybychom zvládli za rok postavit tři domy, bude to velké vítězství. Spíš si myslím, že co rok, to jeden dům. Taková je realita.

Myslíte si, že bylo rozumné prodat lukrativní pozemky Pod Všemi svatými pod fakultní nemocnicí na Lochotíně?
Při rozhodování o prodeji byl rozhodující fakt, že se tam musí vybudovat kompletní infrastruktura. Město nemá tolik peněz na investice a jejich návratnost je dlouhodobá. V místech, kde není vybudovaná infrastruktura, je lepší využít soukromého investora, který na to peníze má a domy postaví rychleji. My bychom je stavěli postupně a pomalu. Prosazovat v rozpočtu velké balíky peněz je těžké. Dalším faktem je to, že město, které jede v režimu zákona o zadávání veřejných zakázek, staví o hodně dráž než soukromý investor. Naše pořizovací cena bytů se tak přibližuje ceně komerční. Je tedy pro nás jednodušší prodat lukrativní pozemky Pod Všemi svatými za 18 tisíc Kč za metr čtverečný a následně za tyto peníze nakoupit skoro dvakrát více metrů v bývalých kasárnách na Slovanech, kde už navíc bude infrastruktura. Snažíme se stavět dostupné bydlení ve středně drahých částech města.

Lidem vadí nepořádek v ulicích, hromadění odpadu kolem popelnic. Co s tím?
Tento problém se hodně za poslední období zlepšil. Do funkce technického náměstka jsem nastupoval v době příchodu masivního počtu ukrajinských uprchlíků. Čistá Plzeň ale stále jela podle plánu a rozpočtu z předešlých let. Nárůst komunálního odpadu byl v té době extrémní. Končil buď na černých skládkách, nebo v odpadkových koších. Od té doby každý krok, který jsem inicioval, vedl k tomu, aby se nějakým způsobem tento nárůst kompenzoval. Začala platit upravená vyhláška o nakládání s odpady, kdy jsme nastavili minimální objem odpadu, který majitel objektu musí mít podle počtu bytových jednotek. Tím se viditelně navýšil objem popelnic a přetlak se snížil.

Co přeplněné odpadkové koše?
Téměř dvojnásobně jsme zvýšili počet výsypů. Zatímco ve třetím čtvrtletí 2024 to bylo 104 288 vývozů, za stejné období roku 2026 to bylo už 191 776 vývozů. Například koše v užším centru města se vysypávají dvakrát až třikrát denně, o víkendu jednou denně. Koše podél klíčových komunikací alespoň jednou denně. V okrajových čtvrtích pětkrát za týden a v lesích jednou za týden. Problém je ale také v tom, že kromě Čisté Plzně má komunální odpad také na starosti SVSMP. To se týká například boleveckých rybníků či městských parků. Odpad si uklízejí samy také obvody. A každý má pravidla úklidu nastavená jinak.

Současné vedení města znovu oživilo nejkontroverznější dopravní stavbu v Plzni, a to nový silniční průtah městem. Má zklidnit Karlovarskou a Klatovskou třídu a sady Pětatřicátníků. Odpůrci naopak tvrdí, že průtah by do širšího města přivedl ještě více aut. Jak to tedy je? Projekt nyní není aktuální, za mého života se průtahu zřejmě nedočkáme. Zcela zásadní je informace ŘSD, že se již nesmějí využívat evropské peníze pro výstavbu vnitroměstských komunikací, ale jen dálničních. Průtah by se musel proto stavět ze státních nebo městských prostředků. Ani jedno není reálné. Bojujeme alespoň za to, aby ŘSD postavilo propojku silnice I/27 od kruhového objezdu u Bauhausu na Borských polích kolem Techmanie, a vzdalo se tak Klatovské třídy. Tím bychom si ji vzali pod naši správu a my bychom se pustili do projektu zklidnění části Klatovské třídy mezi náměstím Míru a Chodským náměstím. Chceme tento úsek zúžit, přibudou tam stromy, parkovací místa a vznikne pruh vyhrazený cyklistům. Opozice mi předhazuje, že po Klatovské jezdí hlavně tranzitní doprava. Podle mě to tak není. Jsem asi velký snílek, ale domnívám se, že minimálně prostor mezi divadlem a sady Pětatřicátníků by měl být v téměř stejném režimu, jako je dnes Americká ulice. Měl by být výstavním prostorem města a já ho potřebuji nějakým způsobem zklidnit. Západní okruh Plzně je v tuto chvíli obrovský závlek, nefunguje jako alternativní trasa pro Klatovskou. Potřebujeme vytvořit další spojení, aby všechno nesměřovalo přes Klatovskou a Rondel.

S jakými plány jdete do komunálních voleb?
Pokračovat v bytové výstavbě tak, jak je nastartovaná. Zároveň bych rád dostal do hry družstevní bydlení. Dále bych chtěl určitě dotáhnout do konce opravu a dostavbu bývalého kulturního domu Peklo. Stejně jako vizi úpravy náměstí Míru. Existují na mapě Plzně ještě další dvě mrtvá místa. Tím prvním je nevyužité prostranství na Anglickém nábřeží, kde je pomník Československo-sovětského přátelství. Chtěl bych pro něj najít nové využití a postavil tam opravdu ikonickou architektonickou stavbu. Druhé místo, které se musí dořešit, byť je to nepopulární, jsou sady Pětatřicátníků. Prostor má nyní, jak tomu říkám ´novou fasádu´, ale nevyřešil se základní problém a to jeho funkce. Mezi mé dlouhodobé cíle patří právě i nakládání s odpadem. Rád bych úklid veřejného prostoru shrnul pod jednu servisní společnost. Pokračoval bych také ve spolupráci s developery, máte již nastavené zásady spolupráce.