Ač se to někomu nelíbí, je správné zklidňovat provoz, říká lídr STAN v Plzni

Aleš Tolar, náměstek primátora pro dopravu a životní prostředí, jde po čtyřech letech do komunálních voleb v Plzni znovu jako lídr hnutí STAN. Kromě toho, že je ve vedení města, je také starostou městského obvodu Plzeň-Malesice. „Doprava ve městě nemá být souboj, zda auta, nebo MHD, nebo cyklisté, či pěší. Musí to být vyvážený mix všeho. A sdílená zóna na Americké takovým vyváženým mixem je,“ říká Tolar.

Ačkoliv v komunálních volbách v Plzni před čtyřmi lety zvítězila koalice SPOLU (ODS, TOP 09, KDU-ČSL), PRO PLZEŇ, STAN a Piráti se spojili s ANO, které skončilo těsně druhé. Pokud by po volbách Tolar zůstal ve vedení města, chtěl by prosazovat další kroky ke zklidnění automobilového provozu v centru Plzně a s tím související posílení bezpečnosti.

Do komunálních voleb v Plzni jste šli v roce 2022 se slibem, že v Plzni vznikne tisíc nových městských bytů. Dnes je jich kolem 150 a naprostá většina v rekonstruovaných domech, jejichž opravu plánovalo a připravovalo bývalé vedení města. Nevnímáte tedy tisíc městských bytů jako nesplněný slib?
Rozhodně to nesplněný slib není. Číslem „tisíc“ bytů jsme před čtyřmi lety zdůrazňovali, že po letech stagnace, zeštíhlování městského bytového fondu a rozprodávání majetku je zapotřebí obrátit směr a začít městské byty stavět a zchátralé domy opravovat, aby se v nich zase dalo bydlet. A to se podařilo. Za čtyři roky je bytů postavených na zelené louce, v opravených domech nebo v různé fázi projektové přípravy dokonce ještě víc než tisíc městských bytů.

Novostavby bytových domů vznikly v Malesicích, přestavbou kulturáku v Červeném Hrádku, nyní se staví nová městská bytovka v Křimicích. Celý blok nových městských bytových domů vzniká na Světovaru. Těch projektů je spousta a hlavně do budoucna je díky průlomovému rozhodnutí města odblokována výstavba v bývalých kasárnách Slovany, kde také vzniknou stovky městských bytů.

Tento soukromý projekt vy rádi připomínáte, ale hotový bude až za řadu let a město tam má pouze zamluvené pozemky, které bude kupovat za tržní cenu, což by se v ceně bytů odrazilo a prodražilo je.
Na té dohodě nevidím nic špatného. Historicky se tam minulá vedení města odmítala s vlastníkem pozemků dohodnout. My jsme celou lokalitu odblokovali pro rozvoj, učinili jsme s developerem dohodu na zavedení vodárenské infrastruktury a poskytnutí části plochy městu za obvyklou cenu pro výstavbu městských bytů. Je to takzvané „win-win“ řešení pro obě strany.

Jenom není jasné, zda a kdy se tam městské byty budou stavět.
Dohoda má stanovené milníky a proces přípravy té plochy k výstavbě běží. A do doby, než jsme do toho vstoupili, bylo území trvale zakonzervované, ale my jsme to změnili. Nevím, proč by se tam městské byty nestavěly. Z naší strany jsme udělali všechno, aby se tam bytová výstavba rozjela.

Stojíte za zavedením městského systému sdílených kol v Plzni. Začínali jste se 300 koly, počet se postupně navyšuje a v ulicích je vidět, že lidi službu využívají. Ale nezvýraznil provoz problém nedostatečné infrastruktury pro cyklisty, kterým v Plzni leccos chybí?
Infrastruktura pro cyklodopravu v Plzni není dokonalá, ale učinili jsme za uplynulé čtyři roky mnoho změn k lepšímu a investicím do cyklostezek a lávek se věnovala největší pozornost. Šlo na ně nejvíce peněz v historii. Kromě těchto investic do infrastruktury jsme zároveň spustili i sdílená elektrokola. I když to mnozí skeptici zpochybňovali, ukazuje se, že ta služba je výborná a využívají ji pravidelně desítky tisíc lidí. Pochopitelně ale do cyklostezek a opatření pro bezpečnou jízdu cyklistů po městě je zapotřebí investovat ještě hodně úsilí a peněz.

Jedním z větších veřejně probíraných témat byla úprava části Americké třídy, kde vznikla ve městě první sdílená zóna, kde se mohou pohybovat chodci, cyklisté, vozy veřejné dopravy a v noci i auta, aniž by někdo měl přednost před ostatními. Často byly slyšet výhrady k tomu, že změna byla nedostatečně probraná a vysvětlená veřejnosti. Expert na sdílené zóny přišel zastupitelům vysvětlovat přínos změny, až když práce na úpravě začaly. Připouštíte, že jste to v tomto případě podcenil?
Proměna Americké třídy je naplněním koncepce zklidňování dopravy v centru, ke které se město již před časem opakovaně přihlásilo. Překvapuje mě, že tím je někdo překvapený. Zvlášť když toto překvapení vyjadřují politici, kteří se na vedení města podílí, ať už opoziční, nebo i koaliční nejvyšší představitelé města včetně pana primátora. Problém je podle mě někde jinde. Provoz na Americké je dlouhodobé politikum a zastánci některých názorů ho považují za beranidlo svých postojů a vyjadřují na Americké svůj názor upřednostnit automobilový provoz před ostatním.

Já ale dlouhodobě zastávám jinou vizi. Doprava ve městě nemá být souboj, zda auta, nebo MHD, nebo cyklisté, či pěší. Musí to být vyvážený mix všeho. A sdílená zóna na Americké takovým vyváženým mixem je. Ulicí projíždí MHD, kterou maximální rychlost 20 kilometrů za hodinu nezdržuje, ale kvůli omezení ostatních aut je MHD plynulá a nenabírá zpoždění. Pro pěší zde vznikl větší komfort díky rozšíření chodníků. A novým mobiliářem a větším počtem stromů doplňujících stín dostala celá ulice nový, lepší charakter.

Dobře. Překvapeni by podle vás neměli být politici, ale veřejnost mohlo překvapit například to, že byla sdílená zóna barevně odlišená. O tom radnice předem neinformovala a v prezentovaných vizualizacích to nebylo. A někteří podnikatelé z Americké také měli výhrady k tomu, že se o omezeních během stavebních úprav dověděli pozdě nebo měli informací málo. Přiznáte tedy, že komunikace o projektu ideální nebyla? Kritizovat politika za to, jak nějaký projekt komunikuje, je vždy snadné. Komunikace úpravy Americké byla velmi ztížena tím, že to byl do značné míry kontroverzně vnímaný projekt i uvnitř koalice. Já, respektive my Starostové, jsme ho tlačili hodně, protože jsme přesvědčení o jeho smyslu. U ostatních jsem ale takové nadšení nevnímal a minimálně u jednoho koaličního partnera, PRO PLZEŇ, jsme ten projekt prosadili vyloženě přes jeho odpor. Proto třeba i barevné zvýraznění začátku a konce sdílené zóny bylo oznámeno až před jeho realizací.

A co se podnikatelů týče – chápu, že byli naštvaní, během rekonstrukce tratili na tržbách, ale celé to trvalo rekordně krátkou dobu, jen tři měsíce. S mnohými z nich mluvím a dnes uznávají, že ta proměna a polidštění ulice měly smysl a že i jim otevírají nové příležitosti, třeba pro předzahrádky.

V předvolebním programu STAN uvádíte, že budete chtít další stromy v Plzni. Kde a kolik?
Opět jsme do kampaně použili číslo. Jako jsme před čtyřmi lety říkali: tisíc bytů. Zdůraznili jsme tím potřebu nastartovat výstavbu a podařilo se to. Nyní říkáme: deset tisíc stromů. Může mě pak někdo chytat za slovo a počítat, jestli se jich podařilo vysadit sedm tisíc, a ne deset. Podstatná ale je myšlenka, že by město mělo být více zelené. Příležitostí je pro to řada. Týká se to například probíhající rekonstrukce Masarykovy ulice nebo plánované rekonstrukce náměstí Míru, Jiráskova náměstí, kde bude víc stromů než dnes, a také dokončení úpravy náměstí Republiky. V plánu je připravená revitalizace Papírenského parku, kde čekáme na uzavření dohody s vlastníkem.

Významně ozelenit je možné oblast nábřeží Mže, čeká nás obnova lesa na Chlumu. Zelených projektů je spousta a my je chceme realizovat, protože je město potřebuje. A byl bych rád, kdyby město pokračovalo v tom, co jsme spustili – rozdávání stromů lidem, aby si je mohli sázet i na svých pozemcích.

Jedním z výraznějších témat se v poslední době stal záměr vybudovat silniční průtah přes Plzeň podél Klatovské a Karlovarské ulice. Minulé vedení města si jej nepřálo kvůli negativním dopadům na Plzeň, ale současné vedení radnice ho znovu vrátilo do hry. A někteří lidé už proti tomu podepisují petici, architekti jsou také proti. Nebyla chyba tento kontroverzní projekt oživovat?
Za čtyři roky se v plánování toho projektu neudělalo v podstatě nic. Teď na to Ředitelství silnic a dálnic, které by průtah stavělo, nemá peníze. Někdo ten projekt propaguje, někdo odmítá. Co je však realita, stavět se to nebude podle mě příštích 20 let. Priorita STAN ten projekt není.

Ale na radnici jste ho obhajoval.
Neobhajoval, ale je fér uznat, že jsem ho připouštěl jako reálné řešení pro zklidnění provozu na Klatovské třídě. Ale pokud je jiné, reálnější řešení s tímto efektem, tak ho pojďme dělat raději. To řešení vidím především ve výstavbě východní části silničního okruhu ze Slovan k Jateční ulici. To bychom měli propagovat a prosazovat. Dosáhneme zklidnění Klatovské dřív než průtahem a ten pak ani nebude třeba. Další možností může být rozšíření západního okruhu na čtyřpruh, pokud je to reálné. Zde se ale obávám, že vyšší kapacity té silnice dosaženo nebude, protože limitní je její zakončení okružními křižovatkami a ty už propustnější než dnes nebudou a pozemky na jejich přebudování nejsou.

A co dalšího kromě cyklostezek a urychlování obchvatů máte pro případné vaše pokračování ve funkci dopravního náměstka v plánu řešit?
Určitě bezpečnost silničního provozu. V tom jsme bohužel jako Plzeň na štíru a ve statistikách dopravních nehod a jejich následků jsme jedno z nejhorších krajských měst. Je to dáno dopravní zátěží a tím, že přes město je veden tranzit. Ale nelze se s tím smířit, musí se dělat opatření pro větší bezpečnost především nejzranitelnějších účastníků – pěších a cyklistů. Kde to lze, je zapotřebí budovat nové přechody a lávky. Ač to je někdy motoristy vnímáno nelibě, je správné zklidňovat provoz, v obytných lokalitách stanovovat zóny 30, kde řidiči často rychlost překračují, instalovat radary.

Z konkrétních důležitých projektů pro zvýšení bezpečnosti zmíním dva připravené, snad už na příští rok: doplnění přechodů do křižovatky U Jána a rozšíření tramvajových ostrůvků a nové přechody na Masarykově náměstí. Ale jsou i další takové projekty. Pokud bychom měli dopravu ve vedení města na starost, byla by tohle jedna z priorit.