Polská silnice se blíží k hranici. Na českém území výběr trasy míří do finále

Ředitelství silnic a dálnic předloží Centrální komisi ministerstva dopravy hotovou technickou studii na zkapacitnění příhraničního úseku silnice I/43, který má navázat na plánovanou polskou rychlostní silnici S8. Ta se pomalu, ale jistě přibližuje k českým hranicím.

Zatímco dnes cesta do Vratislavi zabere z Králík přinejlepším dvě hodiny, do tří let řidiči za Kladskem najedou na novou dálnici, která trasu do více než šestisettisícového města zkrátí o půl hodiny. Do budoucna má polská strana rychlé spojení posunout o 45 kilometrů dál na jih až na polsko-českou hranici. Vzhledem k nízkým dopravním intenzitám nepůjde o dálnici, ale o střídavou třípruhovou silnici.

Že mají Poláci eminentní zájem o další kapacitní spojení s Českem, si je vědomo také Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). To v roce 2023 začalo zpracovávat vyhledávací studii na komunikaci, která by u hraničního přechodu Dolní Lipka plynule navazovala a pokračovala k dálnici D35. O tom, kudy nová silnice povede, by možná ještě letos mohla rozhodnout Centrální komise ministerstva dopravy. Na dopravní konferenci v Litomyšli o dalším postupu ohledně dokončené technické studie informoval generální ředitel ŘSD Radek Mátl.

ŘSD už ví, kudy povede spojnice dálnice D35 s Polskem. Ve hře je několik variant

V náročném terénu Zábřežské vrchoviny projektanti v několika variantách prověřovali průchodnost jak klasické dvoupruhové, tak vícepruhové komunikace ve směru na Lanškroun a na Zábřeh. Zatímco od hraničního přechodu k Mlýnickému Dvoru má silnice společné trasování pro všechny varianty, dál se rozděluje. Ať už se buldozery v budoucnu rozjedou západním, nebo východním směrem, půjde vzhledem k intenzitám o modernizaci stávající silnice I/43 nebo I/11.

Šéf ŘSD by raději vedl trasu na Zábřeh

„Nechci ovlivňovat rozhodnutí Centrální komise, ale osobně se přikláním k variantě spíše k Zábřehu a využití silnice I/44, protože tu postupně zkapacitňujeme. Kromě obchvatu Zábřehu nás čeká ještě úsek od Libivé k Mohelnici s napojením na dálnici D35. V tuto chvíli se jako ekonomicky a nejlepší technické řešení jeví vedení na hotový obchvat Bludova,“ řekl před týdnem Radek Mátl.

Při pohledu na mapu by se trasování ve směru na Lanškroun prodražilo minimálně co do délky. Zatímco z Mlýnického Dvora je to do Lanškrouna náročným terénem zhruba dvacet kilometrů, za Olšany v Olomouckém kraji jde o téměř poloviční trasu. Pro silničáře by však rozhodně nešlo o snazší trasu. Čekalo by je obejití Bukovice, zmenšení poloměru pověstných serpentin Hambálky s dobudováním obchvatů Bušína a Olšan, což bude v zařízlém údolí Bušínského potoka velkým inženýrským oříškem.

9 fotografií

„Máme všechny varianty ekonomicky spočítané a bude se rozhodovat na úrovni SFDI a ministerstva dopravy a Centrální komise, která stanoví další postup. Výsledná varianta bude následně začleněna do územní plánovací dokumentace kraje,“ naznačil Mátl další postup, který oceňují zejména starostové okolních obcí. Červenou Vodu totiž brzdí vymezené koridory v územním plánu. „Není důležité kudy, ale kdy se o tom rozhodne. Koridor prochází intravilánem obce na dvou místech.

Na šířku má rezervovaných zhruba 400 metrů, což ztěžuje život nám i vlastníkům pozemků, kteří tam kvůli tomu nemohou stavět. Jde nám o zúžení koridoru. Na ŘSD nám vysvětlovali, že jakmile se to posune do další fáze, tak koridor zúží,“ řekl starosta Červené Vody Petr Mareš, podle něhož varianta na Hambálky a Zábřeh dává obci větší smysl i z hlediska historické a ekonomické spádovosti, neboť Červená Voda byla až do roku 1960 součástí okresu Zábřeh a tamní obyvatelé mají stále blíž k Šumperku a Olomouci.

Polská rychlostní silnice směřuje k českým hranicím. Chystá se napojení na D35

Posun v jednání vítá také starosta Štítů v sousedním Olomouckém kraji. „Po dostavbě obchvatu Chromče většina aut z Polska jezdí už na Zábřeh a nám se tranzit z velké většiny vyhýbá. Varianta nové silnice na Zábřeh je nejekonomičtější a nejschůdnější až na obec Bušín, kde to bude komplikované. Směrem na Albrechtice by muselo být několik mostů, což by tuto variantu hodně prodražilo,“ řekl starosta Štítů Jiří Vogel.