Kozlík žije dál, na mamuta raději nesahat. Muzeum odhaluje zajímavosti o pravěku

Stále stejná, ale přesto jiná. Tak by se dala nazvat staronová archeologická expozice, která se po dvou letech rekonstrukce vrací na pardubický zámek. Návštěvníky zavede do pravěku a odpoví na otázky ohledně šacení, obživy i pohřbívání našich předků. Některé repliky vzácných nálezů si budou moci návštěvníci i osahat. V sobotu navíc úplně zdarma v rámci Mezinárodního dne archeologie.

Zlatý náramek vážící přes 57 gramů, který vypadá jako by se právě blyštil ve vitríně dnešních zlatnictví, mamutí kost či kel, replika meče ze Slatiňan nebo více než šest tisíc let stará plastika kozlíka z Třebosic. To je jen malý výčet exponátů, které si mohou návštěvníci nové stálé expozice Pardubicko v Pravěku prohlédnout, v některých případech i osahat.

Východočeské muzeum dnes otevřelo dveře veřejnosti. V druhém patře pardubického zámku se po dvou letech rekonstrukce objevil úplně nový koncept archeologické expozice, než jaký zde byl dříve.

21 fotografií

„Archeologie není jen o poznávání dávné minulosti. Pomáhá nám porozumět tomu, jak se proměňovala krajina, ve které žijeme, jak lidé využívali její zdroje a jak jejich život ovlivňovaly kontakty s okolním světem. Nové nálezy navíc přinášejí nové poznatky, odpovědi, ale také nové otázky,“ uvedl ředitel Východočeského muzea v Pardubicích Tomáš Libánek.

Nejzajímavější exponát si podle archeoložky Kristýny Bulvové vybere každý návštěvník sám. „Pro někoho to může být právě zlatý náramek, který byl nalezen u Lázní Bohdaneč. Pochází ze závěru střední doby bronzové a výjimečný je především stavem dochování. Zda byl původně uložen do hrobu, nebo záměrně ukryt jako součást depotu, se ale zatím neví. Pro jiného může být tím nej mamutí kost, kterou si prohlédne ze dvou centimetrů, nebo třeba nejstarší dřevěná studna na světě archeologicky datovaná,“ přiblížila jedna z kurátorek výstavy.

Právě pestrost a příběhy nálezů, které se za nimi skrývají, jsou podle Bulvové jedním z hlavních rysů nové expozice. Muzeum se tentokrát nerozhodlo představit pravěk pouze chronologicky podle jednotlivých období, ale zaměřilo se na témata, která provázela člověka po celý jeho život. „Použili jsme úplně jiný koncept. Jdeme po takzvaných fenoménech a ukazujeme, co člověka provázelo od narození až do jeho smrti, včetně smrti, a také to, co po nich zůstalo,“ dodala.

Slavný kozlík z Třebosic

Kozlík spojuje pravěk se současností

Osobním favoritem Kristýny Bulvové je právě kozlík z Třebosic. Nejde totiž jen o výjimečný archeologický nález. Sama archeoložka ho kdysi objevila v terénu a vlastníma rukama jej vytáhla ze země. Drobné plastice tak pomohla rozvinout příběh, který přežívá dodnes. A ještě dlouho bude. Kozlík se totiž v roce 2015 stal symbolem Třebosic. V době jeho nálezu obec neměla vlastní znak, a tak se starosta Jan Václavík společně s místními obyvateli rozhodl, že se kozlík stane nedílnou součástí jejich obce. O tom, jak moc si lidé nálezu váží, svědčí i to, že se dostal nejen do obecního znaku, ale také na trička malých hasičů.

„Tohle pro mě byla krásná známka toho, že naše práce má skutečně smysl. Nejsme jen ti zdržovatelé staveb a hlínohrabové, jak se nám mezi lidmi říká. Ta práce může mít i mnohem vyšší dosah než jen tvořit archeologickou sbírku a prohledávat stavby. Může mít i lidský přesah do života dalších lidí,“ podotkla Bulvová.

Třebosice chtějí mít ve znaku kozla. Je šest tisíc let starý

Expozice přitom myslí i na nejmenší návštěvníky a také ty, kteří se nechtějí jen dívat. Připravené jsou zásuvky s replikami vybraných nálezů. Lidé si na ně mohou sáhnout a zkusit poznat, kterému originálu ve vitríně odpovídají. Nechybí mezi nimi ani slavná mikulovická spona, nalezená v Mikulovicích na Pardubicku. Na některé exponáty je ale podle odbornic lepší nesahat, například mamutí kosti nebo klu by nápor rukou mohl uškodit.

„Snažili jsme se to udělat zajímavé pro malé i velké. Chtěli jsme vytvořit expozici, která návštěvníkům nepředstaví jen nálezy, ale pomůže jim pochopit, co tyto předměty říkají o životě našich předků,“ vysvětluje archeoložka a jedna z kurátorek výstavy Tereza Jošková.

V sobotu zdarma i s výkladem

Jednotlivé exponáty přibližují každodenní činnosti, po kterých se dochovalo jen málo přímých dokladů. O výrobě oděvů návštěvníkům napoví například kostěné jehly, šídla nebo přesleny. Nálezy nástrojů zase ukazují, jak lidé obdělávali půdu a zpracovávali obilí. Jantar, obsidián nebo skleněné výrobky zase dokládají, že lidé na Pardubicku a Chrudimsku nežili izolovaně od okolního světa. Nálezy potvrzují kontakty našeho regionu se vzdálenými částmi Evropy i Předního východu.

Jak samy archeoložky uvedly, překvapením při přípravě expozice pro ně bylo zjištění, že střední doba bronzová byla na Pardubicku a Chrudimsku mnohem bohatší, než se původně zdálo. Pomohly tomu nálezy z posledních deseti let i revize muzejních sbírek.

Dřevěná studna nalezená na Chrudimsku je nejstarší na světě, potvrdili vědci

Základní vstupné na expozici Pardubicko v pravěku vyjde na 100 korun, snížené na 80 korun. V sobotu 17. října se ale veřejnosti otevře v rámci Mezinárodního dne archeologie úplně zdarma. Kdo kromě hmatových a zrakových smyslů bude chtít zapojit i ty sluchové, může dorazit na komentovanou prohlídku s Terezou Joškovou v sobotu od 11:30 a ve 14:00.