Krevní zásoby se tenčí na minimum. Na vině jsou i zahraniční dovolené či klíšťata

Zvýšený výskyt klíšťat, kdy jeden přisátý parazit vyřadí dárce z odběrů až na 28 dní, tedy na stejnou dobu jako po návratu z dovolené v exotických zemích kvůli riziku západonilské horečky. To jsou hlavní důvody, proč mají nemocnice, transfuzní služby i krevní banky v Olomouckém kraji o prázdninách kritický nedostatek krve. Zásoby klesají na minimum, vytvořit výraznější rezervy nelze.

„Červené krvinky mají trvanlivost pouhých 42 dní a krevní destičky dokonce jen pět. Vše je tak třeba průběžně obnovovat,“ vysvětluje předseda představenstva Agel Transfúzní služby Michal Řiháček.

Fakultní nemocnice Olomouc (FNOL) proto v těchto dnech spustila výraznou a emotivní kampaň, která má apelovat na dárce, aby odběry neodkládali na později a přišli okamžitě. Už zítra totiž může být pozdě.

„Možná bude pro někoho naše kampaň příliš tvrdá. Jenže realita někdy tvrdá je. Krev neumíme vyrobit a bez dárců se nemocnice jednoduše neobejde,“ komentuje primářka Transfuzního oddělení FNOL Dana Galuszková akci, jež zaplavila nejen sociální sítě a webové stránky nemocnice, ale objevila se i na autobusech a zastávkách MHD.

Jak se rozšířil okruh dárců a proč neumíme vyrobit umělou krev. Hematolog vypráví

Na plakátech je zobrazený prázdný vak krve, onkologicky nemocné dítě na nemocniční chodbě a jediné slovo: Došla!

„Za každým vakem krve je jeden konkrétní pacient. Někdo, kdo bez transfuze nemá šanci pokračovat v léčbě nebo přežít náročnou operaci,“ vysvětluje primářka s tím, že „vzácnou tekutou tkáň“ potřebují pacienti po úrazech, operacích, při léčbě onkologických onemocnění a dalších závažných stavů.

Nejvíc chybí univerzální 0-

Zatímco počet dárců krve v létě rapidně klesá, poptávky nemocnic a krevních bank naopak vlivem častějších úrazů rostou. „Krev je stále potřeba. Operace, úrazy ani léčba vážně nemocných pacientů si prázdniny vzít nemohou,“ vysvětluje Galuszková.

Ačkoliv se transfuzní oddělení, jež ročně vydá přes 20 tisíc jednotek krve hlavně pro pacienty olomoucké nemocnice, snaží v rámci možností před prázdninami předzásobit, stačí jedna havárie a může dojít k velkému výdeji.

Konec provizoria, dárci mají na opravené transfúzní stanici veškerý komfort

„V letních měsících naše stavy klesají asi o 20 procent a často se dostáváme na spodní hranici bezpečné rezervy. Pro předzásobení bychom potřebovali řádově desítky odběrů navíc,“ vypočítává primářka.

Kromě Transfuzního oddělení FNOL, které patří k největším v Česku a je jedním z krizových transfuzních center, hlásí akutní nedostatek dárců všech krevních skupin také Transfúzní služba Agel. Ta zásobuje nemocnice a krevní banky nejen v Olomouckém, ale i Moravskoslezském či Středočeském kraji.

„Zásadní nedostatek evidujeme především u všech Rh negativních skupin, tedy 0-, A– a B-. Rh negativní krev má přibližně jen 15 procent populace, dárců je tedy ze své podstaty výrazně méně,“ říká Řiháček.

Přitom zásoby 0- jsou naprosto klíčové, dává se totiž všem pacientům, kteří akutně krvácí a není čas zjišťovat jejich skupinu. Využívá se tak na urgentních příjmech, v sanitkách záchranné zdravotnické služby i ve vrtulníku a také třeba u nedonošených dětí.

Kromě klíšťat a letních dovolených, kdy je nutné karanténu dodržet i po návratu z oblíbených turistických destinací v Evropě, jako je Maďarsko, některé provincie Itálie, celé pevninské Řecko nebo ostrov Thasos, situaci s krví komplikuje také stárnutí populace. Dárci nad 65 let odcházejí a nemocnice za ně nemají dostatečnou náhradu.

Problém je také odliv především mladých dárců do komerčních plazmaferetických center, která motivují finanční odměnou za darování plazmy. „Tento faktor má na rozhodování některých lidí vliv,“ potvrzuje Řiháček.

Odběry dělají už i na stadionu či ve firmách

Výhodou bezpříspěvkového darování krve na transfuzních stanicích je podle něj garance využití darované krve a plazmy přímo ve zdravotnictví.

„Krev distribuujeme především do nemocnic skupiny Agel, ale v případě potřeby i do dalších zdravotnických zařízení po celém Česku. Veškerá plazma odebraná na našich střediscích je následně využívána k výrobě léčiv pro potřeby zdravotnictví,“ podotýká předseda představenstva Agel Transfúzní služby.

Letečtí záchranáři s sebou ve vrtulníku nově mají i krev pro transfuzi

Nemocnice se snaží dárce aktivně vyhledávat a osvědčily se i mobilní odběry, kdy mohou lidé nejvzácnější tekutinu poskytovat mimo prostory transfuzní stanice, třeba na zimním či fotbalovém stadionu, ve firmě nebo v ordinaci praktického lékaře.

„V roce 2023 jsme měli čtyři výjezdy a 112 odběrů, loni to přitom bylo už 12 výjezdů a 516 odběrů. Vyjíždět za dárci do terénu má smysl,“ bilancuje mluvčí FNOL Adam Fritscher s tím, že nemocnice spolupracovala s firmami Miele nebo Unex či logistickým centrem Kauflandu.

Dar života pro rekordmany

Pokud dojdou vlastní dárci především ze spádového regionu z Bruntálska a Šumperska, kteří pro nemocnici zajišťují pravidelný přísun kolem 2 460 litrů plné krve, vyjíždí do terénu také Agel.

„Velké firmy a společnosti nás často samy oslovují s žádostí o spolupráci. Pravidelně tak vyrážíme například do firem na Kopřivnicku, ale i v Praze,“ jmenuje Řiháček.

Přerov rozjíždí kampaň pro nové dárce krve. Pomoci mají patroni i odměny

Pokud dárci dosáhnou 250 odběrů, získají ocenění Českého červeného kříže Dar života. Mnozí však ani poté darovat krev nepřestanou. Rekordmanem Transfuzního oddělení FNOL je například Ondřej Chotěnovský, jenž chodí darovat nejen krev, ale i plazmu a krevní destičky a na svém kontě má už úctyhodných 700 odběrů.

„Ceníme si také rodinné tradice dárcovství, kdy celá léta dávají krev prarodiče, rodiče a jejich děti se přidají hned, jak dovrší 18 let. Někteří lidé k nám pravidelně přijíždějí také z větší vzdálenosti, kdy si skupinka přátel nebo kolegů z dárcovství udělají pohodový výlet, jiní zase přicházejí v den svých narozenin. Je to pro ně oslava života v tom nejhlubším slova smyslu,“ uzavírá předseda představenstva Agel Transfúzní služby.